Neodůvodněná tolerance už k fašismu vedla

15. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Neodůvodněná tolerance k projevům násilí při uplatňování nacionalismu a xenofobie už k fašismu vedla. Ne jednou a nejen v Německu. Naposledy muselo být vypáleno půl Chicaga a Los Angeles, aby se v USA do té doby "normální" apartheid stal nežádoucím.

Evropa má s agresivní ultrapravicí více zkušeností a nehodlá kvůli prvému dodatku americké ústavy kopírovat všechny chyby, kterých se v USA dopustili, dopouštějí a ještě dopustí. USA jsou odlišná kultura, která se svým náboženským fanatismem stále víc té evropské racionalitě vzdaluje (v Česku by asi nezakázali projekci filmu o Darwinovi...). A proto je ve většině Evropy i verbální hlásání nesnášenlivosti a nadřazování ray trestné. A to je dobře. Trest má na většinu adolescentů nejen zastrašující, ale i výchovnou funkci. Ke svobodě projevu se váže i odpovědnost za vyřčené a jeho důsledky.

Jan Čulík by mohl už konečně vzít na vědomí (aniž by se musel nutně vymezovat vůči jakémukoliv článku mému, Karla Dolejšího nebo i dalších autorů), že na otázku hranic svobody slova a beztrestnosti šíření fašismu a související osvětimské lži máme jiný názor. Protože tato diskuze na stránkách Britských listů začala po vydání knihy Mein Kampf. A od té doby se nezměnila. Jan Čulík není vůdce sekty demokratických čulíků, ale šéfredaktor, což je role více administrativní, než mínkotvorná. Nepřesvěčili jsme jeden druhého, že by jeho názor byl lepší. Pouze Jan Čulík jako pedagog má pocit, že svou pravdu musí opakovat zas a znovu. Zbytečně. Obyvatelstvo té které země podle mezinárodně respektovaného práva na sebeurčení má svobodu zvolit si zákony, trestající selektivně činy, které ostatní nechávají klidnými, tedy i "speech act". Je to základní respekt k odlišnosti kultur, který je vtělen do Charty OSN. Většina z takových lokálně trestných činů se dotýká "posvátných" tabuizovaných hodnot, spojených s kulturou a náboženstvím - v Indii krav, v Itálii kříže, v islámských zemích Proroka. Sexual harrasement jako typický "speech act" je zrovna to, co jako "posvátný" produkt zintelektualizovaného radikálního feminismu šedesátých let trestá Británie a v České republice tím vzbuzuje spíše úsměšek karikaturistů. Nás překvapuje zase radikální mravnostně kulturní cenuzra nejen v USA, Británii, ale ve všech zemích Commonwelthu. No a fašisty, aby nevyprchal etický hodnotový potenciál poučení z historie, trestají za hajlování zase v Česku... Dle zákona. Zacpávají jim ústa. Aby jim později nemuseli podřezávat krky - jako v tom filmu od Tarantina.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 15.9. 2009