Míra demagogie v BL přesáhla stravitelnou mez

15. 9. 2009 / Michal Vimmer

S lítostí zjišťuji, že míra demagogie v Britských listech zase jednou přesáhla stravitelnou mez. Smutné a varovné bylo už to, když bylo třeba ujistit čtenářskou obec, že spisovatel Drašnar není Němec (rozuměj nacista) - protože měl výhrady proti oslavě nového Tarantinova filmu. Drašnar se však provinil nekonformními výroky již dříve a v páchání závadné činnosti neustal.

Náhodný, nepravidelný čtenář BL, který stopy Drašarova snažení nesleduje se zaujetím KD, se tedy 14. 9. konečně v kostce doví, že Jiří Drašnar je případ, který nic neví, všechno zkazí, veselý ignorant, nepřímo sympatizant pravicových extrémistů = holopopíračů = čtenářů produkce serveru Zvědavec, jehož provozovatel Stwora je t.č. souzen za "popírání," což Drašnar svévolně směšuje se zadržením novináře MFD Eichlera.

KD nemá nic, čím by doložil svoji dedukci, že Drašnar chce speciálně pravicové extremisty destigmatizovat.

Nevím, kde Dolejší vzal tuhle informaci, respektive jak ví, o co Drašnarovi jde, když ne o odpor proti fašizaci západní společnosti: v článku, který Dolejší napadá, nic takového jako přitakání promořené policii není. Je tam pravý opak, ale Dolejší ví svoje.

Dolejší věcné argumenty nepotřebuje: když už je nám známo, že Drašnar není Němec, ale emigrant -- Američan, tím hůř pro Drašnara! Celý odstavec Dolejší čtěnářům sugeruje kde to ten Drašnar žije?! -- inu mezi rednecky, Ku -- Klux -- Klanem, obdivně se shlíží v poměrech, kterým vévodí postavy jako Sarah Palinová, zamořující veřejnou debatu šílenými bludy mezi pravicovými extrémisty a užívá si to. Dolejší, věren logice svých předchozích tirád ke kauze Zvědavec, závěrem svého Case Drašnar prohlašuje princip svobody slova za stupidní a ničemný, přičemž jsou mu svědky Horkheimer s Adornem.

Co dodat? Nezbývá mi než opakovat, co jsem psal již dříve: Svobodu myšlení, tisku, slova, projevu atd. nevymyslel Drašnar a ve veřejných knihovnách jsou plné regály knih osvícených autorů, kteří tuto svobodu z dobrých důvodů obhajují.

Chce-li Dolejší někoho přesvědčit o své pravdě, nechť používá argumenty -- jinak by si měl uvědomit, že mluví jen k souvěrcům, jež přesvědčovat netřeba. Pokud by platilo, že v přítomnosti jednoho fašisty v republice, v národě, ve třídě, v místnosti ... končí svoboda slova, tak jsme U Nás dávno dodiskutovali. Než si navzájem začneme nadávat fašistů, bylo by snad přece jen lépe argumenty používat a poslouchat.

P.S. Neznám detailně sebrané Dolejšího spisy, ale přijde mi zvláštní, jak se nepochybně sečtělý a erudovaný autor KD, bok po boku s Nietzschem, Adornem atd. atd. ve svých útocích na meze svobody slova vyhýbá autoritě žijícího monumentu levicové kritiky Noama Chomského. Nebo ne?

Dokázal by KD oponovat Chomskému, který sebe sama pokládá za levičáka, anarchistu a přesto žije v USA a ve jménu svobody slova neupírá právo na názor ani "popíračům holocaustu"?

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 15.9. 2009