Válka nervů na Dunaji

4. 9. 2009 / Karel Klimša

Do ohně vzájemného maďarsko-slovenského napětí v poslední době přiložilo loňské podzimní řádění maďarských fotbalových fanoušků v Dunajské Strede. Charakter nacionální provokace šlo jen těžko přehlédnout. V Královském Chlumci na jihovýchodě Slovenska zase pochodovali extrémisté v replikách nacistických uniforem maďarské Národní stráže. Slovenská policie v obou případech zasáhla. V Maďarsku to vyvolalo vlnu protislovenských demonstrací a blokády hranic. V médiích se začala stupňovat antislovenská hysterie a volání po revizi Trianonských smluv. Fidesz, Jobbik a Maďarské gardy rozdmýchávaly napětí a nepřátelství. A protože akce budí reakci, Slotova SNS začala přirovnávat vývoj slovensko-maďarských vztahů k situaci před odtrhnutím Kosova od Srbska a požadovat, aby Bezpečnostní rada státu přijala rázná opatření.

Nová kapitola konfrontace odstartovala po letošním 21. srpnu, kdy se maďarský prezident László Sólyom chtěl vydat za řeku Dunaj, do Komárna, aby odhalil sochu maďarského krále Štefana. Slovensko jej odmítlo vpustit na své území. Sólyom přesto učinil provokativní procházku s celou suitou do půli Komárňanského mostu. V projevu, který v zastoupení u sochy přednesl maďarský velvyslanec, byl sv. Štefan označen za společného krále Maďarů a Slováků. "Ať se nikdo netváří, že Štefan je nějaký slovenský král. Pod prapory prvního uherského krále probíhala ta nejtvrdší maďarizace. My máme svého Svatopluka, oni ať oslavují svého Štefana. Na jedné straně komárňanská samospráva nemá místo pro sousoší Cyrila a Metoděje, na druhé odhaluje sochu Štefana, kterého nám představuje jako našeho krále. Komárno není další okres Maďarska, ale součást suverénního území SR a my s k tomu tak i stavíme", reagoval premiér Robert Fico. Prezident Sólyom má s podobnými výlety zkušenosti. Ať to bylo Rumunsko, Srbsko či Slovensko, vždy to skončilo ostrou výměnou názorů. Stylizuje se do role prezidenta všech Maďarů v celé Karpatské kotlině, a to jen zhoršuje vzájemné vztahy se sousedy. Je na škodu, že v tomto v Maďarsku nezaznívají kritické a varovné hlasy a víceméně jsou odleva doprava (s výjimkou Maďarské komunistické dělnické strany) všichni zajedno.

Po divadelním představení L. Sólyoma na Komárňanském mostě na sebe následky nenechaly dlouho čekat. Nejdříve někdo vhodil dvě zápalné lahve na dveře slovenského zastupitelského úřadu v Budapešti, naštěstí v noci, takže nikoho nezranily. Brzy na to se dva muži ve vozidle pokusili na náměstí Józsefa Bema vytlačit vozidlo slovenského velvyslance z vozovky a v nadávkách, kterými ho častovali, nechyběla jeho národnost. O den později byl před Slovenským institutem v maďarském hlavním městě nalezen podezřelý balíček s nápisem "bomba" a na dveřích byl připnut urážlivý protislovenský text. Ve městě Orosláni byla zhanobena slovensko-maďarská informační tabule, na kterou někdo namaloval židovskou Davidovu hvězdu a umístil dvojjazyčný text: "Ma nyelvtörvény / holnap ë?" -- "Dnes jazykový zákon / zítra?"

Jazykový zákon, který 1. září vstoupil na Slovensku v platnost, je zatím posledním dějstvím vzedmutých vášní. Maďaři protestují doma i na Slovensku. Tam SMK svezla 4 tisíce svých sympatizantů na již zmiňovaný fotbalový stadion v Dunajské Strede. Nejen z celého jihu Slovenska, ale parkovalo tu i mnoho autobusů a aut z Maďarska, Rumunska, Rakouska i Ukrajiny. Zákon byl označován za diskriminační a nepřijatelný. Vlály maďarské vlajky a vidět byly nápisy "Pryč s Trianonem". Řada demonstrací byla i v Budapešti a dalších městech. V úterý 1. září se pak v 15.00 hodin rozezvučely zvony po celém Maďarsku i všude tam, kde ve světě žije maďarská menšina -- jak uvádějí: "Na záchranu maďarského jazyka a maďarství".

Zákon o státním jazyku, jak se shodují experti, není ani zdaleka tak sporný a problémový, jako jsou maďarské reakce na něj. V zásadě řeší jen to, co každý jiný národní stát má už dávno vyřešené. Tedy používání jednotného státního jazyka. Nezasahuje do menšinových práv, ale stanovuje menšinové povinnosti. Vládě prostě není lhostejné, zda se Slovák doma ve své zemi domluví vlastní řečí.

Na oslavách 65.výročí SNP před pár dny v B.Bystrici premiér Fico k tématu poznamenal : "Slovensko bude respektovat a důstojně se chovat ke všem menšinám. Současně však očekává, že příslušníci národnostních menšin budou slovem i písmem ovládat státní jazyk a projevovat úctu ke státotvornému národu". Představitelé bulharské,chorvátské,německé, polské, rusínské a ruské menšiny vyjádřili souhlas s přijatou novelou zákona o státním jazyku a podporu jeho uplatňování v praxi. Se zákonem vyslovil souhlas i vysoký komisař pro menšiny Knut Volleaback.

Za několik dní, ve čtvrtek 10. září, se v Maďarsku, v městě Szécsény nedaleko slovenských hranic, setkají premiéři Gordon Bajnai a Robert Fico. Cílem jejich dialogu bude snížit napětí mezi jejich zeměmi a vrátit se k normálním vztahům. Nepoužívat národnostní otázku jako nástroj a téma předvolebního boje, který se zejména v Maďarsku už rozjíždí na plné obrátky. Slovensko-maďarské vztahy potřebují "restartovat". Věřme, že k tomu bude dostatek dobré vůle na obou stranách.

Vytisknout