Přeci nebudeme zase odcházet za hranice

3. 9. 2009

Ale i nedobré příklady táhnou a tak máme republiku plnou gubernátorů a gubernátoříčků, kteří vytvářejí bratrstva. Kolik se jich má z toho nadstandardně, až nestydatě dobře? A na čí úkor? Je to normální? Zpustli a okorala jim duše? Kdo za to může? Pokud půjdou k volbám, kterou stranu budou asi volit, která je pro ně ta správná? Která strana jim umožní i nadále takhle královsky žít na úkor těch druhých? Kolik jich je? Tolik kolik je obcí, měst, úřadů, ministerstev,organizací, rozhodujících komisí a tolik potřebných úředníků, čí spíše jejich vstřícných razítek. Tolik jich je. A osmělují se další a další zpustlíci. Třeba pracovní agentury a skrytí otrokáři. Jak se asi radují z ekonomické krize a propuštěných zahraničních dělníků. To je super neštěstíčko, to se to u nás zneužívá.

Dostávali jsme rady přemoudré. Starat se má každý o sebe, znamená to tedy, že ostatní mě nezajímají? Nebo zajímají jenom a pouze tehdy, když z nich něco budu mít? A co svědomí? Vědí co to je?

Představují si soudný den a vidím tam tvůrce ekonomického tygříctví, jak jim tam sv. Petr čte v jejich inventurních knihách života a počítá, kolik lidí mají na svědomí svým počínáním, desítky, stovky, tisíce? Jsou oni masoví? Bohužel, až tady jim to sv. Petr spočítal.

Vždycky, když jsem šel ráno do práce - školy, jsem učitel, přemýšlel jsem, co všechno jsem si večer pro své žáky připravil, co jim dneska ukážu, vyložím, čím je obohatím. Je mi dnes smutno když přemýšlím o tom kolik je dnes lidí, kteří uvažují cestou do práce, jak a koho dnes ošálí, ošidí. Někteří přímo, zloději, např. ukradnout 19.000 aut ročně = 10 mld. Kč. Ta se ale nejen ukradnou, musí se rozebrat, uskladnit, prodat, legalizovat, to je lidí, kteří škodí, aniž by si to nějak moc brali, vždyť jsou to úspěšní podnikatelé a přibývá jich a škodí jako kůrovec na Šumavě a i ti jsou mnohými bráni jako něco normálního. Co asi odpoví svým dětem, když se ptají, co dělá tatínek, co je jeho práce? Kapsáři, někteří s posvěcením státu to dál prodávají v krámech s kradeným zbožím a s pomocí státu to mohou činit nonstop. Je stát spoluviník zpustlictví? A co herny, automaty, lichváři, ale i objednatelé a tvůrci falešných reklam, kteří nabízejí nekvalitní, předražené zboží i když vědí, že jediný prospěch má jejich kapsa, někteří exekutoři. Co výlety, které se pořádají jenom proto, aby důchodcům vnutili předražené zboží. Baví ty pořadatale ta práce, radují se z toho, že vydělali na tom, že někoho starého a důvěřivého ošidí. Ti, co takto vydělají, jsou už také tak zpustlí. To už jich ale je.

Mají všichni lidé být stále ve střehu, kdo a jak je zase obere. Někteří lidé jsou už na to zvyklí. Sednete si vedle někoho v tramvaji nebo ve vlaku a on už podvědomě zkontroluje, jestli má na tašce zavřený zip nebo si jí dá rovnou na klín. Neuráží vás to. To je ta slibovaná, správná kvalita života. Na co jsou tací státní úředníci, kteří to dopustí. Je u nás zvláštní situace. Např. sklárnám nepomůžou, lidé nedostanou několik měsíců mzdu, ale stát toleruje, že kancelář se zaplní nabídkami na půjčení peněz za lichvářský úrok. Ti, co to nabízejí, se taky ráno radují, že je někdo v nouzi, a hned plánují, koho dnes ošulí. Radují se z každého neštěstí chudáka - dlužníka, který ten lichvář pomohl vyrobit. Hned na něj pošlou exetutora a dům už není bližního mého, ale blízkého mého a za zlomek ceny. Proč ne, všechno je u nás legální. A někteří jsou tak "šikovní". Kdo a proč zplodil takové zákony? Posvěcené pole neorané, plné lidí, které ta tma pomohla zkazit. A protože je leckde stále zhasnuto, story pokračuje. Ví někdo kolik a kdo je majitelem nebeských peněz? Těch miliard na účtech a v akciích. To se to korumpuje a ovlivňuje. Kdo tu tahá za provázky? Vláda nebo majitelé ze tmy vzešlých kont?

Některé důsledky jsou již znatelně vidět. Dnes a denně chodím centrem, vzorného hlavního města, mimochodem nejbohatšího místa v ČR.

Zastavte tady na chvilku a dívejte se. Kdyby se toto čtení dostalo až k primátorovi nebo starostovi Prahy 1, zvu je tímto na pivo a budeme se dívat spolu. Můžeme se třeba převléknout za italské turisty. Centrum centrovaté, vizitka prosperujícího, demokratického, pro příjemný život jako stvořeného města.

Jako rána do hlavy to musí působit na cizince, ale i na ne-pražáky. Místní si už zvykli a rezignovali. Na obou stranách zastávky tramvaje, vysloužilé děvy. Na posledním schodu do metra pokálený špinavý spoluobčan, pach takový, že venkovská kadibudka je voňavý ráj. O kus dále na schodech se špinaví lidé kamarádí s krabicovým vínem. Jít okolo je nebezpečné. O kus dál žebrající kluk s děvčetem a psem. Další východ smrdí močí. I tohle je naše zlatá stověžatá. I tady prožívají chvíle s Prahou naši nepražští spoluobčané a cizinci. I to je možná důvod proč si řeknou, už nikdy více.

Všichni ti naši přemoudří jsou pyšní na svá partnerská města, ale že by se poptali jak na to? To ne. V Jindřišské ulici jsou nedaleko sebe tři obrovské paláce, ze kterých chtěli udělat hotely. Způsobila to asi neviditelná ruka, která je navíc ještě slepá a hluchá, a tak tam ty pusté baráky trčí a pohled na ně je tristní. To co tam bylo, zničili a nic jiného nestačili postavit. V parku proti kostelu na jedné lavičce nevábní, špinaví a páchnoucí spoluobčané a na vedlejší, sedící na opěradle, studenti blízkých škol a berou to jako normální. To přeci není normální? Vedle stará paní uviděla v koši nedojedený jogurt a špinavými prsty to zhltala, Je to normální? Všimli jste si, že mříže, které byly okolo Čech, se přestěhovaly do oken. Všude jsou i v patrech, kam si lidé přestěhovali kola ze sklepních kójí a zamřížovali balkóny proti zlodějům. Na Žižkově jsem vyjel výtahem do 4. patra jednoho domu, otevřu dveře výtahu a nemůžu vystoupit, jsou tam mříže. Hrůzný zážitek. Je to normální?

Že chyby jsou na straně našich otců -- vychovatelů -- je vidět od 100 km na sever a od 200 km na západ nebo na jih. U vinaře na Mosele jsou otevřená okna od aut i od bytu, bylo vedro, majitelé pracují na nedaleké vinici. Letos o prázdninách jsem viděl v Augsburku dvě dámy, které nechaly svá kola s nákupem opřené o zeď a za 3 hodiny si je vyzvedly. V tomtéž městě je v parku velká knihovna (skříň) a lidi si tam půjčují knihy a když si je přečtou, tak je za pár dní vrátí, nikdo to nehlídá. Tady vejdete do krámu a všude jsou hlídači, černí šerifové a jste stále pod dohledem. Neuráží vás to. Pokládají si naši "bohové" otázku jak, že to tam dělají, že se tam lidem žije příjemněji a kvalitněji? Pchá. Oni jsou ty nejchytřejší -- zpustla jim totiž mysl. Spisovatel Mňačko měl velkou pravdu. Věděl, jak u nás chutná moc.

Komu se podařilo zvrátit myšlení do té míry, že co je zavrženíhodne si někteří cení a posléze volbou poděkují a to co je lidsky cenné, je považováno za slabost, hloupost, blbost. Chudáci rodiče, kteří mají upřímnou snahu své děti vychovat. A kdo je bude vychovávat a učit dál ve škole? Ten učitel s hanebným platem chudáka, socky, který na prahu svého profesního života nedostane hypotéku, protože stát svého zaměstnance navýsost nejdůležitějšího si takto cení. Dr. Tax říkával, že když je špatný lékař, umře člověk, ale když je špatný učitel umře národ. Víš to, státe? Místo Patagonie nevědomost?

Všichni známe zákon o ohrožování mravní výchovy mládeže. Navrhuji, aby bylo uspořádano referednum o doplnění zákona "O návod a umožnění zpustnutí národa" a trestech za jeho naplnění.

V historii ČR jsme měli různé otce. Tatíček Masaryk byl nazýván prezidentem zakladatelem. E.B. byl prezident osvoboditel. Vyhlašuji anketu. Jak byste nazvali našeho posledního otce? Co myslíte je pyšný na své dítě, na své dílo?

Téměř příznačné je, že novela platná od 1.1.2004 vypustila slovo mravní.

Přidal bych nový článek s číslem 171189:

Naštěstí je obrovské množství lidí skvělých, nezpustlých, nezkažených, hodných, vstřícných, empatických. Mám ale strach, že se vedle těch ředitelů Zeměkoule ptají, zda-li jsou ještě normální? Jsou. V tom je ta naše naděje. Přeci nebudeme zase odcházet za hranice.

Vytisknout