Obama s vojáky.

K Obamově projevu v Káhiře

12. 6. 2009 / Daniel Veselý

První červnový týden přednesl prezident Obama na půdě Káhirské univerzity dnes již legendární projev k masám, především muslimského vyznání. Jeho celkové pojetí vyznělo smířlivě, inteligentně a nesobecky. Jeden by až zamáčkl slzu, kdyby nevěděl, co se ve skutečnosti odehrává. Zaskočily mne pozitivní reakce některých matadorů progresivní levice, například historika Juana Colea nebo znalce izraelské politické scény Uri Avneryho. Projev mi přišel stejně v jádru prázdný, jako Obamovy ostatní projevy, například ten pražský. Realita hovoří mečem, nikoliv blazeovanou rétorikou.

Svět se potácí v neutichajícím násilí, finanční krizi a na pokraji ekologického kolapsu, a to ze značné části díky dlouhodobé politice Spojených států, nehledě na činnost jednotlivých jejich prezidentů. Myšlenka, že vůdčí představitel tohoto světového predátora má svět od něho samotného zachránit několika tisíci slovy mi připadá tragikomická. Obama kupříkladu ve své řeči pronesl naprosté nesmysly typu, že žádný stát nemůže určovat, která země může vlastnit jaderné zbraně. V Íránu a Severní Koreji se musela zachvět země od samého smíchu jejich obyvatel. Írán má podle Obamy právo obohacovat uran pro mírové účely a sám je ochoten zasednout s Íránci k jednacímu stolu, a to bez "předběžných podmínek."

Obamovo jmenování Dennise Rosse do funkce hlavního vyjednávače s Íránem není jistě náhodné. Tento muž vyvinul strategii předstíraného dialogu s Íránem, zatímco získával mezinárodní podporu pro tvrdé ekonomické sankce proti této zemi. Prezident v projevu dále konstatoval, že Írán nemůže být přijat do mezinárodního společenství, pokud tak bude činit "prostřednictvím teroru a zbraní." Tady již přestává legrace; cynismus Baracka Obamy vrchovatou měrou kypí. V Íránu pokračují teroristické operace, jež byly zahájeny předchozí administrativou, o čemž dříve psal třeba investigativní žurnalista Seymour Hersh. Podle Hershe vynaložila americká vláda 400 milionů dolarů na tajné podvratné operace na území Íránu, a mimo jiné i na podporu teroristických buněk Jundallah a MKO. Bývalí členové Rady národní bezpečnosti Spojených států Flynt Leverett a Hillary Mann Leverett tvrdí: "Obamova administrativa neučinila nic proto, aby ukončila nebo odsoudila tajné programy prezidenta Bushe II. zaměřené na destabilizaci Íránské republiky, v jejichž rámci se utrácejí stovky milionů dolarů."

Noam Chomsky v reakci na řeč amerického prezidenta uvedl, že jeho postoj horující pro ustanovení samostatného palestinského státu a zmrazení ilegálních židovských osad na okupovaném území má několik drobných háčků. Plány Izraele kontrolovat nejúrodnější půdu na Západním břehu, uvěznit více Palestinců na separovaných cárech jejich země a naprosto je izolovat od Východního Jeruzaléma jsou nadále nerušeně uskutečňovány. Izraelem zničená Gaza zůstává stále v ekonomickém a politickém obležení. Chomsky se odvolává na slova pronesená v březnu tohoto roku Stephenem Zunesem, expertem na Střední východ : "Obama pokračuje v podpoře všech těchto programů, a dokonce volá po podstatném navýšení vojenské pomoci Izraeli na dalších bezprecedentních deset let". Obama také trvá na zrušení ilegálních židovských osad, jež jsou právě ve výstavbě. Poněkud opomíjí zrušení těch budovaných od roku 1967, a to ilegálně podle mezinárodního práva. Aby bylo jasné, že se v podstatě nic nemění, Hillary Clintonová uvedla, že se ohledně ilegálních osad musí brát ohled na "výjimky přirozeného růstu."

Tento "přelomový projev" přijatý s euforií i některými představiteli západního disentu lze ve světle předešlých řádek brát s velkými rezervami, možná trochu cynicky nebo s nevolí, ale jistotně ne s vážnou tváří. Karavana táhne dál, jen pod jiným nátěrem.

Zdroje: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.6. 2009