Hamás i Fatah se chtějí spolu domluvit

12. 6. 2009 / Jana Ridvanová

Palestinští poslanci seznámili evropské kolegy s dopady izraelské vojenské operace Lité olovo na civilní obyvatelstvo Gazy. Ta zničila desítky tisíc příbytků, školy a zdravotnická zařízení, průmyslové podniky dokonce i ústředí a sklady OSN. Vedoucí parlamentní sekce Fatahu dr. Mohammed Hegazi (poslanec zvolený za Rafah) vyzval evropské poslance k pomoci vyjednat zrušení izraelské blokády, která již od roku 2007 činí život v Gaze nesnesitelným. V současné době je osmdesát procent obyvatel Gazy závislých na nějaké formě mezinárodní pomoci. Do Gazy je např. zakázáno dovážet většinu základních potravin, benzín či stavební materiál na rekonstrukci poškozených budov.

Představitele soupeřících stran se nejen shodli v obsahu svých projevů, ale i v jejich závěrech. A to je po ozbrojených střetech a odmítání setkání v jedné místnosti naprosto průlomové. Zásadní témata, na kterých se dohodli, představují souhlas s nutností navázat nějakou formu spolupráce mezi sebou, tedy podmínka, na které jako jeden z hlavních vyjednavačů trval Egypt. Představitelé palestinské samosprávy souhlasili také, že je nutno vytvořit dvoustátí jako řešení současné situace. A na přímou otázku, jestli Hamás uznává a respektuje existenci státu Izrael, odpověděl první místopředseda palestinského parlamentu Dr. Ahmad M. Bahar (Hamás), ANO. V hranicích z roku 1967, což je pozice shodná s rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tato stanoviska představují možnost oživení mírových jednání, pokud i izraelská strana bude ochotna ke kompromisu.

Cesta na setkání se zástupci palestinského parlamentu PLC rozhodně nebyla tajná, jak se některá česká média snaží tvrdit. Místopředsedkyně Evropského parlamentu není žádná školačka, která se zaběhla na výletu. Jako čelná politička své instituce má nejen mandát, ale i politickou odpovědnost za výsledek. Na rozdíl od českých novinářů. Stejně tak i ostatní politici věděli, s kým je třeba se setkat. Po prohlídce objektů OSN zasažených izraelskými bombami, včetně bílého fosforu, měli členové evropské delegace možnost si vybrat, jestli chtějí jet na setkání na Islámské univerzitě, nebo na setkání s členy PLC. Neshoda v koordinaci delegace byla v tom, že většina jejích členů, např. člen zahraničního výboru holandského parlamentu Martijn van Dam, předpokládali, že na setkání nebude zastoupen většinový Hamás, bez kterého by však z demokratického a politického hlediska setkání víceméně ztrácelo smysl. Van Dam řekl, že kdyby věděl, že se setkání zúčastní nejen Fatah, ale i Hamás, jel samozřejmě také.

Evropští politici ukázali, že hledají informace o pravém stavu věcí v Gaze poctivě. A při poctivém hledání odpovědí nelze vynechat jednu ze stran konfliktu, která má mandát palestinských obyvatel. Poslanci evropských parlamentů ukázali, že i evropská diplomacie respektuje vůli palestinského lidu.

Vlčkova iniciativa se setkala se zásadně příznivým přijetím jak v Egyptě, tak v Gaze, ale přátelského přijetí se Vlčkovi dostalo nakonec i v Izraeli. Pozitivní reakce navazují na průlomový projev amerického prezidenta Obamy v Káhiře, který je připomínán a citován při všech jednáních. Americký prezident Barack Obama v Káhiře zopakoval, že jediným možným řešením konfliktu na Blízkém východě jsou dva samostatné státy: Izrael a Palestina. Řekl také, že Írán může mít jaderný program, ale mírový. "Vztahy mezi USA a Izraelem jsou nerozbitné, ale situace Palestinců je nepřijatelná," konstatoval americký prezident a vyzval Palestince, aby se vzdali násilí. Zároveň ovšem vyzval i Izraelce, aby přestali stavět osady na palestinském území. Palestince, včetně radikálního hnutí Hamas, Obamův projev přesvědčil o změně blízkovýchodní politiky nové americké vlády. Zklamal ovšem židovské osadníky. Mluvčí izraelské vlády Danny Seman ovšem prohlásil, že v Obamově projevu nebylo nic, s čím by Izrael nemohl souhlasit. Evropská parlamentní iniciativa tedy vyvolala mnoho očekávaní. Obě strany dosavadního konfliktu musejí vzájemně uznat svá práva a podniknout zcela konkrétní kroky k dosažení míru. Hamás první krok učinil a evropští politici byli u toho. A i když izraelské vztahy s USA jsou nyní rozporuplné, Obamovo vystoupení v Egyptě má otevřít novou stránku ve vztazích s arabsko-muslimským světem. Do evropské parlamentní diplomacie je dnes nejen v Palestině vkládáno mnoho nadějí. Islám podle Obamy není součástí problému, nýbrž prostředkem k šíření míru, k urovnání konfliktů na Blízkém východě. A o to se snaží i Evropa.

Delegace národních parlamentů členských států EU pod vedením předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka se v Jeruzalémě setkala s předsedou zahraničního a bezpečnostního výboru Knessetu a poté s předsedou celého Knessetu. Následně byla přijata izraelským prezidentem Šimonem Perésem. Včera se vydala na palestinské území na západním břehu Jordánu. V Ramalláhu hovořila s ministrem zahraničních věcí Riadem Malkimem a se zástupci jednotlivých politických stran a uskupení Palestinské legislativní rady (PLC). Poté předseda Sněmovny Vlček spolu s předsedou polského Senátu Bogdan Borusewicz za účasti celé delegace položil věnec na hrob Jásira Arafata. Následně se delegace setkala s ředitelem kanceláře palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, Rafiqem Husseiním.

Zítra se delegace setká se zástupcem neziskové organizace zabývající se otázkou koexistence Židů a Palestinců v Jeruzalémě a navštíví izraelskou vesnici Sderot poničenou palestinskými útoky. Poté se odebere do Ammánu, kde na ni bude čekat šéf UNRWA a předseda jordánského parlamentu.

Vytisknout