Odstupující šéf americké vojenské rozvědky (Defense Intelligence Agency) generálplukovník Michael D. Maples v březnu 2009 informoval americký Senát, že do Sýrie patrně už v blízké době dorazí ruské přepadové stíhací letouny MiG-31E a víceúčelové MiG-29M/M2. Zprávy o tomto kontraktu se poprvé objevily během roku 2007, ale tehdy byly ruskou stranou oficiálně popřeny. Státní zbrojní exportní podnik Rosoboronexport vydal tiskové prohlášení, že „Rusko nemá v plánu dodat stíhací letadla do Sýrie“. (Tyto zprávy byly tehdy spojovány i se záhadnou smrtí novináře Ivana Safronova, který údajně získal informace o tom, že Rusko chce dodat do Sýrie a Íránu moderní zbraně s pomocí Běloruska; pozn. LVI) Nedávná Maplesova zpráva ale hovoří o tom, že dodávka by se mohla uskutečnit „brzy“.

„Vzhledem k regionálním podmínkám zůstává vojenské pozice Sýrie v obranné rovině a proti Izraeli stále je daleko slabší, probíhá však zdokonalování arzenálu raket, řízených střel, zbraní proti tankům, protivzdušné obrany i leteckých sil,“ uvedl Maples. „Aktuální zbrojní kontrakty Sýrie a Ruska zahrnují letouny MiG-31 a MiG-29M.“ Dvoumotorový těžký přepadový stíhací stroj MiG-31 (v kódu NATO Foxhound; pozn. LVI) byl vyvinut počátkem 80. let a na vývozní úspěch stále ještě čeká. Jde o vysoce výkonný letoun, jenž může dosáhnout téměř trojnásobku rychlosti zvuku a může vést palbu na několik cílů současně, a to do vzdálenosti až 180 km. Je jedním z mála letounů, jež mohou ničit i nízko letící střely s plochou dráhou letu. Tvořil jeden z klíčových prvků obrany SSSR před americkým útokem. Letouny MiG-29M/M2 představují nové obměny úspěšného stíhače MiG-29 (v kódu NATO Fulcrum; pozn. LVI); mají větší dolet, modernější radar a podstatně širší arzenál zbraní.

Pro izraelské představitele nejsou tyto záměry Sýrie nijak překvapivé, avšak projevili obavy o stabilitu bezpečnostní situace v regionu. „Sýrie má zastaralé letectvo, tvořené starými letouny MiG. Pokud si však pořídí MiG-31, bude to vážná hrozba pro naše vzdušné síly,“ uvedl jeden izraelský důstojník. Odpovědí židovského státu by mohly být supermoderní americké letouny Lockheed Martin F-22 Raptor, první bojová letadla páté generace zavedená ve výzbroji. Tyto stíhače překonávají všechny konkurenční typy po všech stránkách, a to včetně ceny, neboť na každém F-22 visí cenovka s údajem 150 milionů dolarů. (V současné době se uvádí možná až 300 milionů dolarů za jeden stroj, což dělá z F-22 zdaleka nejdražší stíhačku všech dob; pozn. LVI) F-22 byl zatím dodán jen americkému letectvu; s vývozem se původně vůbec nepočítalo, ale údajně už existují známky možné změny tohoto postoje.

Návrh rozpočtu Pentagonu na rok 2010 má velikost zhruba 534 miliard dolarů a pracuje se na seznamu zbrojních projektů, jež by měly být omezeny. Jedním z pravděpodobných kandidátů je také F-22, jehož sériová produkce by kvůli enormně vysoké ceně mohla být zastavena. Ale Američané současně nechtějí projekt zcela ukončit a rádi by nechali výrobní linku otevřenou, čehož by šlo dosáhnout právě odvoláním rozhodnutí Kongresu, který export F-22 zakázal. Už existuje několik zájemců o F-22, mezi nimi právě Izrael. Ten v současné době jedná s USA o kontraktu na nejméně 25 menších letounů F-35 Joint Strike Fighter; izraelští piloti už s těmito stíhači „létali“ na simulátorech a vrátili se z USA s údajně velmi dobrým dojmem. Významný zdroj z izraelského letectva však sdělil: „Pokud bude export F-22 povolen, určitě budeme mít zájem. Kvůli odstrašení a kvůli vítězství v každém konfliktu potřebujeme ty nejlepší dostupné letouny.“ V takovémto případě by kontrakt na F-35 mohl být odložen. Kromě Izraele by F-22 rádo získalo také Japonsko a možná i Austrálie.

Pozn. LVI: F-22 Raptor je skutečně bezkonkurenčně nejvýkonnějším bojovým letounem světa a tato pozice mu jistě zůstane ještě řadu let, protože srovnatelný ruský letoun Suchoj PAK FA nebude k dispozici dříve než v roce 2015. Supermoderní a vesměs utajované technologie F-22 vedly Kongres k zákazu exportu s tím, že pro zahraniční spojence USA je určen hlavně menší letoun F-35 Lightning II. V podstatě jde o opakování situace z 80. let, kdy se příliš nepočítalo s exportem těžkého stíhače F-15 Eagle a pro vývoz byl určen lehčí F-16 Fighting Falcon. Ale k zahraničím zákazníkům se nakonec dostal i výkonnější F-15 a je dosti pravděpodobné, že se dříve nebo později změní i přístup k F-22. K exportu by snad mohla být uvolněna verze, která by postrádala ty nejpokročilejší technologie a kterou by si zákazník vybavil vlastními systémy, jako to často dělá právě Izrael nebo Japonsko. Faktem však je, že pro naprostou většinu států skutečně naprosto postačuje menší F-35 (tak jako dříve F-16), zatímco mimořádně výkonný a extrémně nákladný typ F-22 (podobně jako dříve F-15) může nějakým smysluplným způsobem využít opravdu jen několik málo ambiciózních zemí.

Pozn. ŠOK: Faktem také je, že onen nejvýkonnější bojový letoun světa je současně i bezkonkurenčně nejdražším bojovým letounem světa. Ani bohatá Amerika si nemůže dovolit dát za jednu stíhačku pro "leteckou převahu v 21. století" 339 milionů dolarů... Podle Johna Younga se cena vyšplhala až na 394 mil. USD. Za doteď celkem vynaložené náklady 64540 milionů USD (podle Winslowa T. Wheelera z Government Accountability Office a "Selected Acquisition Report" ke státnímu rozpočtu. Jen na rok 2009 to mělo být 2,9 miliard dolarů...) bylo doposud vyrobeno 184 strojů. A náklady na kus budou –spolu s klesajícím dolarem – stoupat. V roce 2008 byly jen náklady na údržbu a provoz jednoho stroje 3,2 mil. USD.

Proti komu je takto drahý a takto technologicky dokonalý letoun určen? K horským, stepním či pouštním válkám se nehodí. Na "horkou" vojenskou konfrontaci s Ruskem či Čínou by těchto letounů bylo potřeba takové množství, že je ekonomicky nemožné je - nejen za současné ekonomické krize - vyrobit a zaplatit. S-400 a S-500 jsou pasivní, ale daleko všestrannější a i provozně levnější odpovědí. Ruský i čínský koncept pasivní teritoriální obrany je dlaeko levnější než abiciózní "supervelmocenská" strategie globální dominance. Důstojným nepřítelem F-22 Raptor by tak mohl být snad jedině letectvo Izraele či států Evropské unie. Očekává snad Amerika válku s Evropou? Ne. Hodlají snad USA exportovat nejmodernější stroj, aniž by měly ještě modernější? Nejspíše také ne. Ze strany Jerusalem Postu se jedná o projekci zbožného přání do reality... Obama vyjádřil vůli po co nejrychlejší konstituci palestinského státu, nikoliv o vojensky i politicky dominantním Izraeli. Vyjádřil ochotu komunikovat s Iránem, ne s ním za každou cenu válčit. Od nové americké administrativy je politicky realistické, že podobné megalomanské projekty vojenské dominance Pentagonu omezuje či zastavuje. Rozpočtová nadvláda vojenského průmyslu byla pro ekonomiku zničující. Za paranoidní politické atmosféry v Bílém domě by teoreticky mohly být náklady na zbrojení nekonečné... Ukázalo se, že v asymetrických válkách sice mohou výrazně napomoci hi-tech zbraně, ale vítězství nepřinesou a přinést nemohou. Sen o světovém četníkovi a novém americkém století se zhroutil spolu s Bushovou administrativou. Irák nebo Afghánistán jsou toho po dlouhých letech a několika tisících mrtvých Američanů důkazem. Obama se orientuje na "měkkou" diplomacii víc, než na silný klacek. AK-47, RPG-7 či na černém trhu koupené "příruční" MANPAD SAM Stinger či Igla vítězí ve válkách omezené intenzity jak cenou, tak jednoduchostí ovládání...

Israel, Syria seek ‘next generation’ aircraft ZDE