Barack Obama v úvodu projevu, tak jak to dělá většina velkých státníků a zvláště presidentů USA vyzdvihl historické souvislosti a vazby. Jeho projev a jakožto vysoce postavená, vzdělaná a charismatická osoba na to má plné právo, byl obrácen nejen vně, tedy do světa, ale také k nám a právě tady vidím jeho první význam. Mluvil o Masarykovi, takže mluvil o jasných a konzervativních hodnotách, které mají hlubokou důležitost v každé společnosti a měly by být samozřejmostí každého demokratického politického proudu.

Nikoliv bezdůvodně připomenul komunitu Čechů a Slováků v Chicagu a že to byly USA, které rozhodně stály u zrodu Československa a že takto vzniklý a tradiční vztah přes všechny peripetie trvá. Další nepochybný signál bylo to, že přišel se svou ženou, která je podle všeho mimořádně důležitou částí jeho osobnosti a zejména, která s ním a jejich dětmi tvoří úzkou a fungující rodinu. Také připomenutí důležité hodnoty, která je základem národa a státu.

Z hlediska části projevu, která byla obrácená ke světu, president Obama sdělil jasně a srozumitelně, co považuje za největší nebezpečí pro lidský rod na této planetě, a to jsou nukleární zbraně, silové hrozby a klimatické změny. Opět a podle mě ten nejdůležitější extract a zcela jasně se zavázal k tomu, že USA budou tyto problémy řešit, důsledně a důrazně, trpělivým hledáním společných pozic a porozuměním ve všech polohách lidských společenství, netolerancí k demagogické agresivitě.

Nebyl to projev z pozice síly, nebyl to konfrontační projev. Byl to projev krátký, jasný a srozumitelný. Projev o hodnotách, postupech a dlouhodobých cílech.

Jestliže někdo s tímto projevem chce spojovat cokoliv jiného, má na to jistě právo. Jsem ale přesvědčen, že se hluboce mýlí. V USA nastává změna. Proč přišla právě v těchto časech a v osobě tohoto člověka, je zajímavé a já za svou osobu mu přeji jenom štěstí a úspěšnou práci. Byl bych velmi rád, aby i náš národ našel takovou osobnost -- ale to je příliš neskromné přání.