Obama se zavázal, že Amerika bude usilovat o svět bez atomových zbraní. Zároveň ale připustil, že k dosažení tohoto cíle bude potřeba hodně času a že on sám se toho pravděpodobně nedožije. Určitá míra skepse je namístě. Za konkrétními činy k omezení jaderného zbrojení, které Obama vyjmenoval, stojí spíše technologický pokrok a potřeba státu šetřit, než zmoudření atomové supervelmoci.

Z technických zpráv: ,,Jaderné zbraně" a ,,Jaderné zbraně ve 21. století," které pro potřeby naší armády a zbrojního průmyslu už v roce 2002 vypracoval Vladimír Hnatowicz z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd České republiky je zřejmé, že podobně jako Obama mohl svět nadchnout už jeho předchůdce v minulém desetiletí. Bránila tomu však neomalená zahraniční politika Bushovy administrativy. Proto se až nyní americký a ruský prezident v Londýně dohodli, že připraví smlouvu, která omezí počet strategických jaderných zbraní na 1000 kusů na každé straně.

Takový krok není překvapivý, atomové zbraně mají omezenou životnost a mají -- li zůstat v bojeschopném stavu, vyžadují nákladnou údržbu. Obama v Praze oznámil, že USA budou usilovat o přijetí mezinárodní úmluvy zakazující výrobu štěpných materiálů pro jaderné zbraně. To pro Spojené státy nepředstavuje závažné omezení, pro nastávající desítky let mají nadbytek štěpného materiálu ze starých rozebraných náloží. Dobrá zpráva je, že Obamova administrativa bude prosazovat ratifikaci Smlouvy o úplném zákazu pokusných jaderných explozí (CTBT). Smlouvu sice v roce 1996 reprezentanti USA podepsali, ale Senát ji 13.10. 1999 odmítl schválit.

Znepokojivé je, že Spojené státy sice provedly zatím poslední atomový výbuch v roce 1992, ale ve vývoji atomových zbraní pokračují. Jaderné zkoušky se daří nahradit simulacemi na superpočítačích a pokusy například s výkonnými lasery (viz dále). Obama neslíbil, že USA zastaví vývoj nových atomových zbraní, ani že v budoucnu nepoužijí výsledků vědeckého výzkumu ke konstrukci nových typů zbraní hromadného ničení, například k výrobě antihmotové bomby.

Stárnoucí arzenál

V současnosti klesá strategický význam jaderných zbraní, zejména těch s velkou výbušnou silou, protože armády mají ve třetím tisíciletí k disposici velmi přesné konvenční zbraně a ve válčení se klade stále větší důraz na ničení vybraných cílů před plošnou nevybíravou devastací rozsáhlých území. Udržovat velké počty strategických náloží je na počátku třetího tisíciletí neúčelné a zbytečně nákladné. Atomové zbraně uvolňují energii získanou štěpením izotopů plutonia (²³⁹Pu) či uranu (²³⁵U) na lehčí prvky (štěpné nálože), nebo navíc ještě slučováním deuteria 2H (izotop vodíku) a lithia (zejména 6Li) na těžší prvky termojadernou fúzí (vodíková bomba). Tyto principy se mohou vhodně kombinovat za účelem zvýšení účinku zbraně.

V moderních arzenálech se již pravděpodobně nevyskytují klasické štěpné nálože, místo nich se kromě vodíkových bomb užívají zbraně, kde je štěpná reakce urychlena neutrony uvolněnými termojadernou fúzí. Každá taková nálož musí obsahovat tritium 3H (nestabilní izotop vodíku). Největší problém při skladování atomových zbraní představuje krátký poločas rozpadu tritia, jehož množství každý rok samovolně klesá o 5% a je nutné ho obměňovat.

V USA se tritium vyrábělo ve dvou reaktorech v Savannah River, které byly v roce 1988 uzavřeny z bezpečnostních důvodů. USA zatím přepracovávají tritium z rozebraných hlavic. Zásoby vydrží do roku 2020, pak bude zapotřebí nákladnou výrobu obnovit. Uvažuje se o využití urychlovače. Snížení počtu zbraní by snížilo požadavky na množství tritia v zásobách a oddálilo datum zahájení výroby.

Vývoj jaderných zbraní bez výbuchů

Smlouva o úplném zákazu pokusných jaderných explozí (CTBT) pouze zakazuje provádění pokusných jaderných explozí s nenulovým energetickým výtěžkem, ale jaderným státům dovoluje vlastnictví a vývoj atomových zbraní. Smlouva dovoluje hydrodynamické testy, při nichž je štěpný materiál stlačen explozí klasické výbušniny, ale nedosáhne kritického stavu a štěpná reakce se nerozběhne. Zkoumá se tak chování materiálu vystaveného extrémnímu tlaku (deformace povrchu, vznik oblastí s nestabilními hydrodynamickými vlastnostmi...).

Kromě hydrodynamických testů se vývoj zaměřuje na konstrukci nové generace superpočítačů a programů, která by umožnila třírozměrnou simulaci procesu imploze (Štěpný materiál je v atomové bombě vytvarován do duté koule či elipsoidu, který je obložen klasickou výbušninou. Jejím odpálením se štěpný materiál stalčí k sobě do nadkritického množství -- dojde k implozi duté slupky, následuje štěpná reakce a atomový výbuch). Při vývoji atomových zbraní se uplatňují také vysoce výkonné pulzní lasery, které kromě studia imploze dovolují i zkoumání jaderné fúze a vlastností materiálů za extrémě vysokých tlaků a teplot.

Povedený projev

Barack Obama tedy udělal to, co by na jeho místě učinil leckterý pragmatický politik. Rozhodl se omezit arzenál, jehož strategický význam klesá, zastavit výrobu štěpného materiálu, kterou USA nyní nepotřebují a zakázat atomové zkoušky, bez nichž se výzkum moderních zbraní hromadného ničení ve velmi vyspělých zemích obejde. Spása světa se zatím nekoná, Obama je velmi opatrný. Je však připraven jednat a dočká -- li se kladné odezvy od ostatních států s jadernými zbraněmi, bude se na Zemi všem dýchat volněji.

Poznámka: Tento článek čerpá pouze z veřejně dostupných zdrojů. Přestože citované technické zprávy jsou určeny pro úzký okruh čtenářů, nepodléhají žádnému stupni utajení.