14. 2. 2009
Ronald Reagan byl odborář a nebyl antikomunistaVážený pane Košťále, ve Vašem článku jsem se s překvapením dočetl: "Zbohatlík Reagan, který svůj klasicky americký antikomunismus proměnil v iracionální nenávist k chudým Američanům, odbory nesnášel." Tato věta možná vypovídá o Vašem uvažování, ale nemá mnoho splečného s realitou. Ronald Reagan byl ve skutečnosti předákem odborové organizace amerických herců (Screen Actors Guild): |
I v pozdějším období asi neplatilo že by "Reagan odbory nesnášel", jak
uvádíte. Je všeobecně známo, že k atentátu na Ronalda Reagana v roce
1981 došlo poté, co se zúčastnil sjezdu odborové centrály AFL-CIO. Je
zajímavé, že k této události došlo jen 69 dní poté, co se Reagan ujal
prezidentského úřadu: ZDE
Možná jste byl ke své zmínce inspirován událostmi kolem stávky leteckých dispečerů v srpnu 1981. Stávka byla považována za nelegální (kvůli kontroverznímu zákonu Taft-Hartley z roku 1947), nicméně stávkující dispečeři dostali lhůtu 48 hodin na její ukončení. V souvislosti s problematickým zákonem bych rád připomněl latinské pořekadlo "dura lex, sed lex". Je zajímavé, že na rozdíl od amerických leteckých dispečerů, na jejichž práci závisí životy lidí v letadlech i na zemi, čeští zdravotníci stávkovali vždy tak, aby neohrozili pacienty. Co se týče postoje ke komunismu, Ronald Reagan jej formuloval při své výpovědi před Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti: "As a citizen, I would hesitate to see any political party outlawed on the basis of its political ideology. However, if it is proven that an organization is an agent of foreign power, or in any way not a legitimate political party--and I think the government is capable of proving that--then that is another matter... But at the same time I never as a citizen want to see our country become urged, by either fear or resentment of this group, that we ever compromise with any of our democratic principles through that fear or resentment." Překlad: "Jako občan bych váhal, kdybych měl zakázat jakoukoliv politickou stranu na základě její politické ideologie. Avšak pokud se dokáže, že nějaká organizace je činitelem cizí moci, anebo nějakým způsobem to není legitimní politická strana - a myslím, že vláda tohle dokázat umí - v tom případě je to něco jiného. Avšak zároveň nikdy nechci, jako občan naší země, stát se obětí naléhání, jen proto, že se této organizace bojíme nebo ji nemáme rádi, abychom kdy zkompromitovali naše demokratické zásady, buď v důsledku toho strachu nebo toho resentimentu." Fascinuje mě, že ačkoli je Výbor pro vyšetřování neamerické činnosti někdy kritizován v souvislosti se zkoumáním komunistických aktivit, pozornosti unikají jeho předchozí aktivity, ve 30. letech vyšetřoval nacistické rejdy a činnost spolku Ku Klux Klan. Mají snad komunisté nárok na lepší zacházení než jiná antidemokratická hnutí? Jsem překvapen, že nad antikomunismem pláče člen sociálně demokratické strany. Vždy jsem byl konsternován případem sociálně demokratického politika Bohumila Laušmana, kterého komunisté unesli z exilu a po deseti letech utýrali ve vězení, dokonce snad při "lékařských" pokusech s halucinogeny. Děsivý je také příběh hrdiny 1. i 2. odboje, sociálního demokrata Emanuela Vosky: ZDE Ještě bych Vás chtěl poprosit, zda byste mohl uvést pramen, podle kterého se u Ronalda Reagana, pocházejícího shodou okolností z chudých poměrů, objevovala "iracionální nenávist k chudým Američanům". Věřím, že máte svůj názor podložen a nejedná se o iracionální výkřik. S pozdravem Petr Nachtmann |