A jakmile na podzim vzrostly ekonomické potíže USA, připojovalo se k Obamovu jménu také okamžitě jméno F. D. Roosevelta. Takže jako kdyby na startu 44. prezidenta USA byli jako svého druhu zaštítění jak 16. prezident USA (Lincoln), tak 32. prezident (F. D. Roosevelt). Ta zástupná symbolika našla své posílení ve směru k Lincolnovi také tím, že B. Obama jako senátor představoval stát Illinois, týž stát, který jako senátor před víc jak půl druhým stoletím reprezentoval rovněž A. Lincoln.

K výchozí orientaci vizme třeba hned tyto zdroje: ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE

Abraham Lincoln se narodil 12. února 1809. (Zemřel 15. dubna 1865, po atentátu.) Rodný srub byl v Kentucky, nato bydlila rodina zrovna tak skromně v Indianě, od roku 1830 už ve státě Illinois. Desetiletý přišel o matku. Jako 37-letý se odvážil kandidovat do federálního Kongresu. Svými vystoupeními v něm vzbudil vůči sobě nemalou pozornost. S osobním zaujetím pranýřoval všechno, co se mu jevilo nespravedlivé, včetně třeba zbytečně mnoha pravomocí soustředěných v rukou prezidenta. Také se chtěl zapojit do aspoň dílčího řešení otrokářské problematiky. Když v dalších volbách do Kongresu neprošel, soustředil se na advokacii. Byl fakticky skoro ve všem samouk, i když s pevnou vůlí prosadit se. Lincoln se nato pokusil za stát Illinois dostat do Senátu (r. 1852), ale neprošel. Zkusil to zopakovat hned o šest let později, proti stávajícímu senátoru Douglasovi, který obhajoval za demokraty; Lincoln znovu neuspěl.

V oné době zdaleka ještě nevypadaly Spojené státy jako dnes. Na počátku 19. století byly Spojené státy ještě poměrně malým teritoriem. Hned roku 1803 získaly od Francie výhodnou koupí Louisianu, jejíž území tehdy zasahovalo až do nynější Kanady a bylo větší než celé USA. Zároveň se takto uvolnil prostor k průniku amerických osadníků na tehdy ještě neobsazený Západ. V USA se využívalo otroků především v zemědělství; zvláště na Jihu. Politikové vedli vášnivé spory o tom, zda připustit otrockou práci také na nově získaných územích na západ od Alapačského pohoří. Nebyl to pouze nábožensko-etický problém o možné rovnosti všech lidí před Bohem. Nešlo ani o to, že černošští otroci byli lacinou pracovní silou a umožňovali výhodnější odbyt amerického zemědělského zboží. Průmyslový Sever nebyl zdaleka tolik odkázán na otrockou práci a měl odlišné preference také v celní politice. Přitom pro potřeby zastupitelské demokracie byl již v Ústavě USA formulován cudně údaj, že "ostatní osoby" (tj. černoši!) se započítávají do počtu obyvatelstva jako "tři pětiny" (aniž požívali jakýchkoli občanských práv; viz čl. I, odd. 2). Nemálo na změnu nazírání na otrockou práci zapůsobila roku 1852 vydaná kniha Chaloupka strýčka Toma od H. Beecher Stoweové.

Ještě v září 1859 měl Lincoln projev, který zatím nikterak neprozrazoval ty rysy, které mu byly připsány dějinami: "Rovnoprávnost pro černochy. Nesmysl. Jak dlouho pod vládou Boha, který je dost silný ke stvoření a udržovaní vesmíru, budou darebáci šířit tyto nesmysly a tupé stádo blbců jím bude hltat tuhle ubohou demagogii." (Viz:↑ A. Lincoln, Collected Works, Roy P. Basler, ed.; 3. vydání/1953, str. 399.) --- Jenže předtím rovněž tak, ještě ve Springfieldu, zrovna tak dramaticky prohlásil (17. června 1858): "Rodina rozdělená proti sobě nemůže obstát. Jsem přesvědčen, že tato vláda nemůže trvale trpět polovinu otrokářskou a polovinu svobodnou." Do USA směřovalo nemálo bílých přistěhovalců, a středozápad se dokázal nemálo oprostit od ruční práce zaváděním zemědělských strojů.

Před prezidentskými volbami z roku 1860 se stala právě otázka otroctví hlavním tématem předvolebního boje. Na volebním sjezdu republikánů byl jimi Lincoln v třetím kole nominován na prezidenta. Protože demokraté nominovali vzhledem k vnitřním rozporům kandidáty dva, nakonec se stal vítězem voleb právě Lincoln. Ještě v den Lincolnova nástupu do prezidentského úřadu Kongres schválil návrh ústavního dodatku č. XIII, kterým měl být otrokářský systém "ústavně" uchován. Protože se nepodařilo pro tento dodatek zajistit souhlas ústavně potřebné většiny států unie, nevešel v platnost. Ironií dějin také je, že Lincolnovu prezidentskou přísahu přijímal soudce Nejvyššího soudu, který sám schvaloval otroctví a považoval černochy za trvale méněcenné tvory. Už pět týdnů po inauguraci se Jih fakticky od Severu odtrhl a začala občanská válka.

Ještě jedním důležitým rysem Lincoln vynikal již jako občan ze Springfieldu. Byl si jist tím, že ke zvelebení celé oblasti jsou zapotřebí velkorysé veřejné projekty, pochopitelně s finančním zaštítěním prostřednictvím státem založené banky. Lincoln měl zkušenosti již ze dvou předchozích období hluboké hospodářské deprese, z roku 1837 a 1857. Je-li tu vhodná infrastruktura, pak tu budou také podmínky k hospodářskému vzestupu. Tehdy to také znamenalo starat se o funkční dopravní síť a komunikace ve stále rozlehlejším teritoriu. Zároveň v tom úsilí byla vepsána víra v plodné výsledky svobody příležitostí. Jeden citát z Lincolnových úst: "Nevěřím v zákon, který by zabránil člověku zbohatnout. ...vskutku si přejeme, aby mohl i nejprostší člověk mít stejnou naději na zbohatnutí jako kdokoliv jiný."

Události v USA se pak rychle dostaly do pohybu. Vypukla občanská válka, také známá jako "válka Jihu proti Severu". Ekonomika, ale i vojenské úsilí jižní "Konfederace" spoléhaly na otrockou práci. Sever mohl proklamováním svobody pro otroky dokonce mnohé z nich získat do zbraně na své straně (celkem na 200 000 černochů), nehledě již na pozitivní morální podporu v Evropě. Sever také disponoval průmyslovým potenciálem, který Jih postrádal. Bez ohledu na krajní úsilí z obou stran nakonec hlavní síly Jihu počátkem dubna 1865 kapitulovaly a do začátku června tato krutá občanská válka skončila. Její daní krve bylo na 600 000 mrtvých obětí.

Ještě v průběhu války byl na místě jedné z nejkrutějších bitev, u Gettysburgu, otevřen "národní hřbitov". Při této příležitosti prezident Lincoln (r. 1863) připomněl, že všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovni. Že právě na tomto podkladě vznikl v Americe nový národ, jehož "vláda lidu, lidem a pro lid" nepomine...

Ještě v prosinci 1865 se stal zcela nový XIII. dodatek součástí americké Ústavy. Tehdy přetrvávalo otroctví už jen ve dvou tehdy pohraničních státech Unie. I tam bylo zakrátko zrušeno. Jenže ještě v polovině 20. století nebyla v USA občanská rovnoprávnost. Rasová segregace přetrvávala hlavně v původních "jižních" státech USA. Že by se mohl roku 2008 stát prezidentem USA občan tmavší pleti, o tom se ještě před rokem vážně pochybovalo.

14. dubna 1865, na počátku druhého roku jeho druhého funkčního období, došlo k atentátu na prezidenta Lincolna, jemuž následujícího dne podlehl. Byl prvním prezidentem USA, který byl zavražděn. V té době zrovna připravoval velkolepý program rekonstrukce.

Dnes se připomínají Lincolnovy narozeniny jako národní svátek. Ve Washingtonu je památník, který byl zřízen k upomínce na tohoto výrazného prezidenta, který byl v čele státu v tak kritickém období, že mu hrozil ideový a politický rozpad.

Poslední prezident USA ještě před svou inaugurací zřejmě cítil povinnost výrazně poukázat právě na Lincolna. Také proto volil cestu ze svého rodného státu Illinois vlakem (jeho viceprezident Biden se k němu připojil cestou). Jako kdyby i těmito režijními počiny bylo možno naznačit, kdo slouží nové administrativě USA za vzor...