Projekt si objednal Úřad vlády ČR - Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách. Diskuse v rámci koalice Lokálního partnerství (LP - v Brně sem patří sdružení Drom, IQ Roma servis a magistrát) ukázaly, že sami členové LP nemají dost informací o lidech z ghetta. Považují za obtížné získávat sociologické údaje přímo od jeho obyvatel kvůli neochotě odpovídat a též s ohledem na obtížný průnik tazatelů do daného prostředí. Lokální partnerství proto vsadilo na experty.

Podle Daniel Topinky z VV, agentury zaměřené na výzkum a vzdělávání, se brněnské ghetto liší od ostravského především tím, že nemá pevné hranice: "V Ostravě bariéru sociálního vyloučení zřetelně vidíme, kdežto v Brně přece jen existuje přes den na ulicích Bratislavská a Cejl běžný život, mezi neudržovanými domy fungují obchody a úřady." Mapa zdejšího sociálního vyloučení tak má podle Topinky mozaikovitou podobu, ulici Bratislavská zabydlují také neromští zájemci o levné bydlení, které zároveň splňuje podmínku blízkosti centra města, stejně jako Arménci, Albánci z Kosova a Ukrajinci, provozovny zde mají Mongolové a Vietnamci, stěhují se sem studenti oceňující též "jinakost" či "multikulturnost" čtvrtě. Většina Brňanů se ovšem "Bronxem" bojí jen projít.

Průzkumníci z VV se v brněnském ghettu pohybovali od října do listopadu 2008. Práci jim ovšem téměř znemožňoval zákon č. 101/2000 Sb. "Kvůli němu, jak asi víte, zmizely všechny statistické údaje týkající se etnik," stěžoval si Topinka. Prakticky neexistují data, podle nichž by se daly plánovat integrační programy pro oblast Brno-střed a Brno-sever. Přestala tak např. oficiálně existovat "romská nezaměstnanost", přitom jde o klíčový problém. Problematické enklávy v celkovém úhrnu pozitivních dat vykazovaných za větší celek tak nejsou vidět.

Podle pracovníka VV se autoři projektu snažili co nejvíce vyhnout akademickým půtkám o tom, kdo je či není Rom, a zaměřili se jednoduše na ty sociálně vyloučené. Romů začleněných do většinové společnosti si nevšímali.

Navzdory obtížím se tým VV dobral k výsledku, který zveřejnil v publikaci Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně. Najdeme v ní všestranný popis sociálně vyloučených lokalit a sociologickou charakteristiku obyvatel obvodů Brno-střed a Brno-sever, stav domů a bytového fondu atd. Jen pro zajímavost: Nezaměstanost v "Bronxu" dosahuje kolem 90 %, řada Romů však pracuje nelegálně na stavbách, šíří se lichvářství. Romů zde žije kolem 50 %, pokud jde o věk, lidí mladších 15 let zde najdeme 50 %, nad 60 let 10 %. Podařilo se zjistit, že na Bratislavské a okolí žije 80 olašských Romů.

Z historie Romů pod Špilberkem

Před II. světovou válkou celkově v Čechách a na Moravě žilo asi 6 000 Romů, na jižní Moravě většina z nich (převážně z rodů Danielů a Holomků) usedle. Válku jich přežilo kolem 500. Po roce 1945 začali do Čech a na Moravu přicházet Romové noví, a to ze Slovenska. V samotném Brně se v roce 1946 vyskytovala Romů asi stovka, pocházeli z okolí Spišské Nové Vsi. Začali osidlovat Bratislavskou a Francouskou ulici, hlavně prázdné a vydrancované byty po Němcích, částečně po Židech. Pokud jde o reakce okolí, už počátkem 50. let docházelo v této oblasti k odporu obyvatel, kteří v peticích žádali vystěhování Romů zpět na Slovensko. Roku 1968 už žilo v Brně okolo 1700 Romů, v období 1968 - 89 se jejich počet ztrojnásobil. Ekonomická reforma po roce 1990 situaci vesměs nekvalifikovaných Romů zhoršila, v okolí Bratislavské přibyla další vlna slovenských Romů. Na místě začaly být viditelné následky nezaměstnanosti, nevyhovujícího bydlení, kriminality, narkománie a hráčské závislosti. V současnosti odhadují výzkumníci z VV celkový počet brněnských Romů na 15 - 20 000. Pokud však jde o odhad těch "sociálně vyloučených", stanovili poměrně široký a nepřesný interval: 5 - 12 000 lidí.

Spory o zadání výzkumu

Část průzkumů osvětlujících vznik patologických jevů představila Irena Kašparová z Fakulty sociálních studií MU. Její tým měl 6 výzkumníků. "Nezkoumali jsme např. jen suché počty nezaměstnaných, ale dynamické procesy, jak zde nezaměstnanost vzniká," vysvětlila Kašparová. Její kolegyně z FSS, Adéla Souralová, prezentovala výzkum v oblasti zaměstnání, vzdělávání a předcházení sociálnímu vyloučení. Zahrnula do něj však pouze základní školy na ulici Merhautova a Vranovská stojící uvnitř tzv. Bronxu. "Na střední škole žádní Romové v ghettu nejsou, můžeme je najít pouze na Střední odborné škole sociálně-právní Emila Ščuky na Vranovské, tam ale funguje segregace. Ščukova škola byla kritizovaná, protože prý přetahuje žáky kteří by se mohli normálně vyučit," vysvětlila Souralová. Její závěr zněl: v okolí Bratislavské se pořád dokola reprodukují patologické jevy, integrace Romů se zde zatím příliš nedaří.

Jedna z přítomných uvedla, že 90 % dětí např. ze ZŠ 28. října se sice hlásí na učební obory, ale velké procento jich skončí v polovině prvního ročníku. "Na Ščukově škole mají žáci všechno financované, protože škola z toho má prospěch, většinu žáků se proto snaží udržet," připomněla další. Jedna z nespokojených uvedla, že by si "chtěla došlápnout na ty, kteří si spádovost pouze dvou základních škol (na Merhautově a Vranovské) do zadání projektu vymysleli." Opakovaly se dotazy, především od učitelek, pracovnic magistrátu a úřadu práce, proč ve výzkumu nefigurují výsledky romských žáků ze ZŠ a tzv. zvláštních škol, které leží mimo území vymezené k průzkumu. Důvodem výhrad bylo to, že na základě tohoto výzkumu se začnou v budoucnu vynakládat finanční prostředky jiným směrem než je potřeba. "Jako tým už jsme dostali zadání, jakou ohraničenou lokalitu máme zkoumat, nemohli jsme ji měnit a rozšiřovat," hájila svou kolegyni Kašparová.

"Proti tomu bych se chtěl za zadavatele výzkumu ohradit," reagoval David Oplatek z Agentury proti sociálnímu vyloučení. Podle něj měli řešitelé zadání na práci 6 měsíců a za špatné nastavení projektu není zadavatel zodpovědný.

Diskutující se pak rozdělili do menších hloučků, emoce se zklidnily u stolku s ukázkami romské kuchyně. I když zde padaly polemické argumenty, debata ukázala, že vůle řešit problematiku vyloučených lokalit existuje, byť odlišnými cestami.

Text vyjde v listu Romano hangos / Romský hlas 2-2009 na http://www.srnm.cz