Že jsou politikové "normální" lidé, to se ukazuje už z toho, že často nechápou, co vlastně dělají, hlavně když jde o to hned udělat něco podle nich "vlastně zakázaného", co se potom má nějak vyžehlit a v tomhle případě dokonce tím, že se to napíše do ústavy. Dobrým příkladem je, že němečtí politikové chtějí zabezpečit plánované investice před následky dnešní hospodářské krize tím, že od roku 2020 chtějí zakázat německým zemím dělat nové dluhy. A federální stát se má držet pod hranicí dluhů ve výši 0,35% německého HDP.

Avšak politikům by mělo být známé, že v Německu je už míra zadlužení omezená a že se zatím nikdy nikomu nepovedlo těmto omezujícícím se podmínkám po delší dobu podřídit. A napsat něco takového do ústavy, když to asi může parlament většinou hlasů změnit, to mi připadá spíš jako fraška a jako drzost .

Že velká část státního dluhu v Německu existuje v důsledku častého snižování daní, na to poukázal německý ekonom Peter Bofinger, který by raději viděl v ústavě ustanovení, zakazující snižování daní, pokud jsou státní dluhy nad nějakou zvolenou hranicí. To by ale taky moc nepomohlo, protože pro snížení státní zadluženosti by to nebyl pádný argument. Stát ale potřebuje příjmy, aby mohl investovat do budoucnosti. Chudý stát by to dlouho dělat nemohl.

V tomto případě by politikové neměli myslet na změnu ústavy, měli by raději myslet na to, čím by takové dluhy mohly, musely a měly být. Dluhy jsou totiž jen zdánlivě vždycky něco špatného. Ocenění dluhů při tom není jen závislé na jejich výšce, ale taky na tom, za co byly ty dluhy nadělány a co za ně dostali ti, kdo mají ty dluhy v budoucnosti uhradit.

V Německu se například často žaluje na státní dluhy, neuvažuje se ale o tom, že stát nepřenechává lidem jen ty dluhy, ale také infrastrukturu, která nikomu nepřipadá tak drahá, jako kdyby musela být teprve vybudována a zaplacena. Že to všechno má své meze, to je samozřejmé, ale že by se při úvahách o státní zadluženosti brala v potaz také cena existující infrastruktury, to se tak často neděje. Příklad na to je jednoduchý: Neměli byste radost, kdybyste dostali dům, za nějž byste v budoucnosti měli povinnost splatit jen část jeho ceny?