Když jsem o té plánované akci britských ateistů četl poprvé, tušil jsem, že se to v Londýně asi povode, ale zároveň jsem myslel na strach některých věřících z pekla -- a co je zajímavé -- na práci některých kněží s tím strachem - a na strach některých politiků z věřících voličů.

Zase jsem si na to vzpomněl, když jsem četl komentáře k Obamově inauguračnímu projevu, v němž americký prezident řekl: "Jsme národem křesťanů a muslimů, židů a příslušníků hindského náboženství -- i nevěřících.' (We are a nation of Christians and Muslims, Jews and Hindus - and non-believers.) Česky anglicky: ZDE. Zejména mě to zaujalo, když jsem zjistil, že někdo ve Süddeutsche Zeitung přeložil slovo "non-believers" ne jako "Ungläubige" nebo "Nichtgläubige", ale jako "Atheisten" ZDE. Tohle je ovšem aspoň z hlediska některý lidí velký rozdíl. Kdyby totiž ateisté byli nevěřící, tak by věděli, že bůh neexistuje. Jestliže to ale vědí (a nevěří), tak bůh taky neexistuje...

Zajímavé na tom ale je, že tenhle překladatel asi vystihl, co vlastně chtěl Obama říci, když mluvil o nevěřících a myslel na "osoby v boha nevěřící". Nebo zda opravdu chtěl hovořit o rozdílu mezi věřícím a nevěřícím, tedy mezi tím člověkem, který ví, a člověkem, který neví...

No, ale nejde mi dnes ani o filozofii, ani (jak by asi řekl JČ) o slovní akrobacii, jde mi o strach věřících a o strach politiků před věřícími. Londýnští ateisté ukázali ve své akci na to, že člověk nemusí mít strach ani před bohem, ani před ďáblem, ani před peklem, a Obama ukázal, že politikové alespoň po volbách se už nemusejí bát většiny věřících křesťanů. No, to je docela už úspěch, nebo ne?