1) Na novém úseku dálnice směr Karlovy Vary, která byla spuštěná před měsícem, opět chybí, jak jsme si asi již zvykli, pletivo zamezující vběhnutí zvěře pod kola automobilů. V tomto případě zejména drobné zvěře, ale nedaleko je k vidění i vysoká, takže ono nejen ji.

Mantra odpovědi je, že pletivo je drahé. Vzhledem k tomu, že nedaleko stavíme dům tak znám obvyklou cenu, za kterou se dá oplocení vybudovat a to oplocení potažené plastem, tedy bezúdržbové. Tato cena se pohybuje v maloobchodní ceně cca 300kč/běžný metr. Za tuto cenu Vám pletivo postaví vlastně kdokoliv a věřím, že při takové akci jakou je stavba dálnice by stavební společnost obdržela slevu z množství. Cena oplocení dálnice, oboustranného oplocení, na jeden kilometr je tak 600.000,- Kč. To je cena, která je skutečně plivnutím do tmy v celkové ceně, která je v naší republice za kilometr dálnice obvyklá.

2) V tomto bodě spojím dvě témata. Často jsou odsuzovány (poněkud nesmyslně, podle mého) větrníky s tím, že mohou ohrožovat ptáky. Dovolím si oponovat tím, že množství zabitých ptáků na vozovkách je jisto jistě vyšší, než kolik by jich mohly potenciálně usmrtit větrníky, nemluvě o tom, že "oni nejsou blbí". Jenže ptáky dokáže srazit proud rychlého obtékajícího vzduchu jednoho vozu a druhý je pak, sražené na zem, přejede. Stačí tedy jediné, omezit maximální rychlost na dálnicích, což by mimochodem mělo poměrně dalekosáhlé dopady, s ohledem na životní prostředí i na dopravu jako takovou.

2a) snížení obecné mortality volně žijící zvěře pod koly automobilů

2b) snížení počtu fatálních nehod

2c) snížení emisí, optimální spotřeba bývá většinou někde okolo 90-100 km za hodinu, tím tedy i optimální emise

2d) v případě dalšího snížení max. rychlosti automobilů nad 3,5 t by došlo k zneprůchodnění ČR pro transitní přepravu a tím i k zpomalení zátěže vyvolané touto přepravou (minimálně by se tak nezvyšovala)

3) A ke stromům u silnic. Kolega má pravdu, taková argumentace je nesmyslná a to z mnoha ohledů. Samozřejmě, že stromy do vozovky nevstupují a padají jen zřídka a pokud spadnou, tak je to většinou následek lidské blbosti (podle mého i poslední zlínský případ, stromy ve městech mívají velmi často díky zásahům jejich okolí narušené kořeny, kterými pak proniká do jejich dřeně a jádra "jádrová hniloba" která zásadně narušuje statiku stromu od kořenů a oddenku, následkem čehož se strom může vyvrátit). Nějak se ale zapomíná na množství dalších aspektů, které tyto porosty mají.

3a) krajinotvorný, řekněme estetický, který je jisto jistě ten nejméně důležitý

3b) zachycení části emisních částic, filtr komunikace

3c) hluková bariéra

3d) zpevnění, snížení eroze půdy v okolí komunikace

3e) většinou se jedná o jednoduché místní biokoridory důležité zejména v hospodářsky využívané krajině

3f) zvyšují biodiverzitu v krajině -- buďto jako zmíněné biokoridory, nebo jako zdroje (kupříkladu místa sídlení dravců, kteří likvidují přemnožené hlodavce v oblastech silně hospodářsky využívané krajiny -- tedy krajiny labilní).