27. 1. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 1. 2009

Navážet se do neziskovek umí každý

Martin Keder

Štěpán Kotrba nás ve svém článku "Koupit barokní zámeček umí každý" označil za vyžírky a pijavice přisáté na těle společnosti. Zrekapitulujme si to s využitím jeho siláckých, nacokolivodbornických slov, píše Martin Keder.

(Štěpán Kotrba reaguje na dopis, který psal Tomáš Koloc, náš zaměstnanec. Tomáš s námi text nekonzultoval a neplánoval ho v této podobě publikovat, takže byl plný nepřesností. Část Kotrbových vývodů vychází právě z nich, zbytek je čirá dojmologie a předpojatost.)

Kotrbova verze: Skupina soukromých osob si za společné soukromé peníze koupila za milion korun velké zchátralé historické stavení (několik set metrů čtverečních). Nastěhovala do něj mimo sebe a svých rodin i neziskovou organizaci.

Skutečný stav věcí: Skupina soukromých osob provozovala v Praze denní stacionář Dílna Eliáš pod hlavičkou stejnojmenného občanského sdružení. Dílna funguje dodneška a úzce spolupracuje s Jedličkovým ústavem. Protože se ukázalo, že krom denních pobytů v dílně je zájem i o týdenní, případně celoroční pobyty, začalo se pracovat na přípravě takového projektu. Zmíněná skupina soukromých osob proto založila nové občanské sdružení (právnickou osobu), které z darovaných peněz a díky vstřícnosti prodávajícího koupilo velké zchátrale historické stavení. Nikoho tam nenastěhovali, protože ve zchátralém stavení se bydlet nedá.

A začala tento objekt zvelebovat. Za peníze druhých - většinou za veřejné peníze.

A začali objekt zvelebovat. Zčásti i za vlastní peníze a ve svém volném čase, protože to jinak nešlo. Na veřejné peníze dosáhnout nebylo možné, protože veškerá grantová podpora se násobí kolonkou s počtem klientů, v níž tenkrát bylo číslo 0.

Levné a jednoduché "podnikání". Neziskové "podnikání".
Viz výše.

Namísto sociálně citlivého a efektivně fungujícího státu a jeho promyšleného nízkoprahového sociálního systému zde nastupuje efemérní občanská společnost, vedoucí své ovce v odlehlých oblastech mimo bdělé oko veřejnosti ku obecnému zlepšení vztahů mezi většinovou společností a členy handicapovaných minorit... Prací. A rozjímáním o harmonii mezi lidmi v okolní přírodě.

Namísto "sociálně citlivého a efektivně fungujícho" velkochovu ve státních ústavech se mnohá občanská sdružení pokoušejí o individuálnější přístup. Logickým důsledkem je proto nižší počet klientů na jednoho terapeuta, což se Štěpánu Kotrbovi zřejmě nelíbí.

Žebrat sice dokáže každý, ale ne každý je ochoten dávat peníze na nesmyslné projekty. Nejlépe se žebrá, je li důvod pro soucit. Pánbůh ti to zaplať, dobráčku... Obor sociálně umělecké terapie a léčebné pedagogiky je k soucitu jako stvořený. Počet lůžek týdenního stacionáře je osm. Finanční spoluúčast uživatele na této waldorfské "službě" je občanským sdružením určena na 100 Kč/den za služby, 100 Kč/den za stravu a k tomu paušál 2000 Kč/měsíc. Těch osm klientů za čtyři dny v týdnu (+jeden den na administrativu a prodej výrobků) má uživit pracovní tým tří terapeutů na HPP (2,6 úvazku), jednoho terapeuta na DPČ (0,3 úvazku) a jednoho zaměstnance na DPP zajišťujícího přípravu jídla. Plus pět dobrovolníků...

Těch osm klientů vyžaduje celodenní péči. Pan Kotrba by si měl na vlastní kůži vyzkoušet, co to obnáší. Pak by mu možná 2,9 člověka přišlo málo. Navíc za ty peníze, co můžeme platit...

Dobrovolníci jsou lidé, kteří nám zadarmo pomáhají s věcmi, na které nestačíme. Je na tom něco špatného?

Problém není si spočítat, že postavit jakýkoliv podnikatelský záměr na rekonstrukci bývalého šlechtického zámečku na sociálních službách pro pouhých osm klientů fungující po pouhé čtyři dny v týdnu, jejich práci v dílnách (tisku a výrobě linorytových přání, tkaní, malé dřevovýrobě, malování na hedvábí jako arteterapii a výrobě podobně zbytných produktů s následným prodejem, popř. práce na zahradě) či práci zblblých terapeutů a dobrovolníků, po večerech sepisujících žádosti o granty či zoufalé dopisy romanticky soucitným přátelům, je trochu riskantní. A to je hodně eufemistické pojmenování toho, co lze nazvat i jinak.

Tohle není podnikatelský záměr, ale sociální služba. Počítá se tu jinak než po kotrbovsku. Část peněz dostáváme od klientů, ti je zase dostávají od státu právě na nákup služeb. Zaplatí si to, o co mají zájem. Příspěvky klientů nemůžeme zvedat do libovolné výše, ti lidé prostě víc nedostanou. Další část dostaneme přímo od státu ve formě grantů. Z těchto zdrojů hradíme provozní náklady. Ani tak nám to nestačí. Snažíme se další peníze vydělat vlastní činností, ale to je zřejmě taky špatně, stejně jako financování ze státních dotací. Asi tu existuje nějaká třetí cesta, o které ví jen vyvolení.

Předpokládám, že pan Kotrba nic z našich výrobků neviděl, což mu ale nebrání, aby je odsoudil jako blbé. Navzdory němu ale jsou lidé, kteří si naše přání koupí raději než pohled s růžovým medvídkem z hypermarketu. Neobchodujeme se soucitem, snažíme se dělat ty věci dobře.

A ještě jednou k dobrovolníkům - abychom mohli fungovat, tak jako dobrovolník po večerech (přes den se snažím uživit rodinu) pomáhám v chodu projektu; třeba tím, že vyplňuju grantové formuláře. Ostatní jsou na tom stejně. I po pracovní době se stávají dobrovolníky a dělají věci pro sdružení, prostě proto, že se to jinak zvládat nedá. Když bydlíte přímo v práci, tak se jí těžko vyhnete. Kotrbovský vesmír zazobaných nemakačenků v neziskovkách u nás nějak nefunguje.

Soukromé osoby vlastnící nemovitost si vzaly půjčku od křesťanské dobrovolnické organizace ADRA, která si ovšem zcela nekřesťansky vzala za půjčku záruku ve formě koupeného stavení. Nejspíše má lepší a méně v Boží zázrak věřící ekonomy, než Dobromysl. V ateistickém bankovním světě se tomu říká hypotéka. Když chceš víc, než můžeš... Ta je ovšem splatná za desítku let. V křesťanském světě se tomu říká pomoc, a je splatná skoro hned. Jinak následuje zcela nekřesťanská výpověď chudých a potřebných...

Právnická osoba, vlastnící nemovitost, získala grant na vybudování dílny. Peníze ale budou proplaceny až po úspěšné kolaudaci stavby. S profinancováním takovéto akce by měl asi problém kdekdo, včetně všeuměla Kotrby. Nám pomohlo sdružení Maranatha (ne Adra, jak psal Tomáš), které nám poskytlo, světe div se, bezúročnou překlenovací půjčku. Protože ani křesťanští ekonomové nejsou blázni, požadovali záruky ve formě zástavy nemovitosti. Pro srovnání -- jediná banka, která nám byla ochotna podobný úvěr poskytnout, požadovala totéž a ještě úrok cca 30 000 Kč.

Ještě si myslíte, že takováto služba má být podporována v přežití anebo se domníváte, že je to stejně bezedná studna na jakékoliv vložené prostředky, jako byla záchrana továrnické vily stejně orientovaným (a stejně chudým) kolektivem Domu Agapé? To, co mají oba tyto projekty společné, je, že na jejich stránkách chybí jakákoliv snaha po zveřejnění ekonomických informací.

To, co mají oba projekty společné, je Kotrbova averze. Jako registrovaná sociální služba máme povinnost vydávat výroční zprávy. Nedostatek jsme napravili - na našem webu jsou nyní přístupné zprávy za roky 2006 a 2007.

Nutno také pro pořádek dodat, že srbečské "Společenství Dobromysl" není totéž, co "Dobromysl.cz". Stejně jako Harvardské investiční fondy s Harvardskou univerzitou neměly nic společného.

Společenství Dobromysl bylo založeno 7. 7. 2000, doména dobromysl.cz byla registrována 12. 10. 2000. Páně Kotrbovy konstrukce jsou poněkud kožené. Existence podobně zaměřených webů na zaměnitelných adresách nás z pochopitelných důvodů netěší, ale www.spolecenstvidobromysl.cz jsme prostě nechtěli.

Už minimálně dva tisíce let se cena práce jednotlivce pro společnost vyjadřuje penězi. Nic na tom nezměnilo otrokářství, kapitalismus, postkapitalistická mediální demokracie ani různé utopické pokusy o komuny, komunismus, permakulturu či jiné "neziskové" formy humanistického uspořádání společnosti. Stále je měřítkem prospěšnosti jedince pro společnost univerzální poděkování ve formě těch hnusných peněz.

Nejprospěšnější = nejbohatší? Kecy.

Martin Keder

statutární zástupce a půlnoční dobrovolník občanského sdružení Společenství Dobromysl

                 
Obsah vydání       27. 1. 2009
27. 1. 2009 Obama zahajuje diplomatické úsilí vůči Blízkému Východu
27. 1. 2009 Vězeň z Guantánama, kterého mučila al Kajda a Američané ho pohřbili
27. 1. 2009 Vlastníci křišťálové koule Jiří  Drašnar
27. 1. 2009 Ovládne Google počítače všech?
27. 1. 2009 O příkladném jednání Richarda Fulda, neboli Když si někdo nechá za něco platit, ale pak se odpovědnosti vyhne Uwe  Ladwig
27. 1. 2009 Navážet se do neziskovek umí každý Martin  Keder
27. 1. 2009 Nejprospěšnější = nejbohatší? Opravdu jen kecy. Štěpán  Kotrba
27. 1. 2009 Pozor na waldorfské školství?
27. 1. 2009 Michael  Marčák
27. 1. 2009 Znovu o plynu a tržních vztazích
27. 1. 2009 Bulharská odveta Ladislav  Žák
27. 1. 2009 Bída se státní zárukou! Bohuslav  Binka
27. 1. 2009 Od kdy je MFDnes mystifikační médium? Prasárně by se fandit nemělo Štěpán  Kotrba, Luděk  Staněk
27. 1. 2009 Co třeba začít kopat? Jaromír  Habr
27. 1. 2009 Tak zle, a tak taky zle? Miloš  Dokulil
27. 1. 2009 Řidič nebo strom? Oba Tomáš  Peltan
27. 1. 2009 Řidič nebo krajina, ještě pár slov Pavel  Zoch
27. 1. 2009 Stromy u silnic jsou skutečně nebezpečné
27. 1. 2009 Týden Jana Palacha Vilém  Prečan
27. 1. 2009 The 1989 Palach Week
26. 1. 2009 Mystifikace za mystifikaci aneb poprvé fandím Mladé frontě Dnes
27. 1. 2009 Gorily píší Radě Českého rozhlasu. Opět...
26. 1. 2009 ICT: Krize, krize, krize kam se podíváš Štěpán  Kotrba
24. 1. 2009 Prosba o pomoc Tomáš  Koloc
27. 1. 2009 Schopná absolventka University of Glasgow hledá v ČR zaměstnání u filmu či v médiích
26. 1. 2009 Les, golf, Bém a jeho parta(j) Zita  Kazdová, Pavel  Roušar
26. 1. 2009 Grázlové ve zlínské sociální demokracii zvítězili - prozatím Štěpán  Kotrba
26. 1. 2009 Pět stupňů kolapsu Jindřich  Kalous
26. 1. 2009 Žába Přemysl  Janýr
26. 1. 2009 Filmová inspirace 60. let, dnešní andělé a záhadné Bytosti odjinud Josef  Brož
26. 1. 2009 Poučenie z plynovej krízy Karol  Krpala
26. 1. 2009 Jiný plyn Milan  Smrž
27. 1. 2009 Čurdová místopředsedkyní Parlamentního shromáždění Rady Evropy
27. 1. 2009 Wave: "Kill the Dandies" na studiovém koncertu v přímém přenosu a navíc zdarma
1. 1. 2009 Hospodaření OSBL za prosinec 2008