"Ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská, Hvězdová, Spolková, Körnerova, shodou okolností okolí muzea "romské" kultury. Ghetto non plus ultra, místo strachu, kam bílá žena po setmění nemůže, kde se i pořádný chlap bojí, kam policie zajíždí víceméně omylem."

Nikdy jsem se v ghettu po setmění neměl důvod bát. Nikdo mě tu za celou dobu nezkusil okrást ani mě nepřepadl. Děti byly posedlé odvážením volně ležících kovových předmětů a papíru, to je pravda. S dospělými jsem osobně nikdy neměl problém, který by stál za řeč. Vím ale o několika vykradených bytech a kancelářích.

"Jeden z našich členů měl tu "čest" a v centru ghetta ještě donedávna musel žít. Víme o čem mluvíme - stejně, jako stovky dalších bílých, na které se tu dnes a denně valí kriminalita, specifická "kultura" -- zápach a špína tsunami nepřizpůsobivých tří, až pěti tisíc nevzdělaných a v absolutní většině nevzdělatelných kusů (odhad Gabal)."

Nevím. Pan Gabal se v poslední době vyznačuje zvláštními odhady, ale kdo ví -- Národní strana se beztak neobtěžovala uvést nějaký zdroj své "informace". Možná by bývalo bylo nejlepší se slušně zeptat romského střediska Drom, které s místními na každodenní bázi pracuje a má zřejmě poněkud více informací. Pro bezproblémové soužití Romů s většinovou společností totiž něco dělá, nesnaží se jen sbírat politické body.

"Dr. Edelmannová vyslala do této cikánské enklávy speciální vyjednávací tým, Spanilou jízdu. Policie republiková i městská měly včera napilno. Zbytečně. A říkali jsme jim to několikrát. Jim i médiím. Bohužel. Nakonec jsme, až na pár "tajných", nepotkali po většinu našeho pobytu v ghettu (dvě hodiny) ani nohu, jak tu policejní, tak tu cikánskou. Policisté se neobjevili ani se soumrakem (jak jinak), cikánské tlupy zato s padající tmou chytly kuráž. K postávání."

Policisté za světla v ghettu klasicky pochůzkaří, tj. chodí pěšky, a občas někoho nestandardně se chovajícího legitimují. Za tmy v oblasti hlídkují v autech. Městská policie má na Bratislavské vlastní služebnu. Pokud nějaký člen NS v ghettu skutečně bydlel, nemohl si toho nevšimnout. Leda že by se jednalo o zcela nevzdělatelný kus...

"Brněnské ghetto: není nezajímavé, že jen na Cejlu, kde panuje 98% nezaměstnanost, je na čtrnáct (!) barů a heren, zastavárny a bazary v okolí jsme ani nepočítali, jsou opravdu na každém rohu a mezi rohy též... Po ulicích postávají nezletilé prostitutky (koupíte holčičky od 11 do 15 let), aktivně nabízející orální sex od 150 Kč a "cokoli" za tři stovky, z oken je pozorují pokuřující rodiče a policejního zásahu se opravdu neobávají."

Čísla dobře vymyšlená ke vzbuzení nenávisti. 98% nezaměstnanost? Nezletilé prostitutky? Ledaže by byly navíc beznohé, protože o pár řádků výše NS přece uvedla, že během pobytu v ghettu nepotkala ani nohu...

"Vůle vyšetřovat je v této lokalitě na bodu nula. Kdyby policisté nedávno přímo nevrazili do muže, který si užíval svých 2x 200.- přímo na ulici (Denik.cz), asi by se tento skutek policejně "nestal". Mnohé si takto vydělávají na drogy a je běžné, že se často prokazují doklady osmnáctiletých sester či sestřenic, nebo doklady falešnými, aby ošálily sexuální zoufalce (dle zprávy o.s. Rozkoš bez rizika)."

To je věru prazvláštní -- v ghettu jsem za celá ta léta nedostal jedinou "lechtivou" nabídku, zato v Praze se mi takové věci stávají na mnoha místech, která jsou považována za zcela "civilizovaná".

"I naši kolegové dnes zpovídali jednu těhotnou cikánku, příbuznou černých feťáků (nejspíše stojí za vyšetřovanými útoky), která dle sousedů z domu ještě není plnoletá... Agresoři, kvůli kterým včera do Brna přijel právník NS, dva vyjednavači Národní gardy a doprovodný tým, mají na svědomí četné krádeže, pokus o vloupání, poškozování cizí věci, vyhrožování, omezování osobní svobody, vydírání... atd. atp. Nelze se divit, že jsou naši klienti pod obrovskou psychickou zátěží, bez pomoci ze strany policie, bez zájmu města. I proto jsme požádali o mediální klid a poprvé nevzali novináře přímo do akce."

Je pravda, že se v lokalitě se zdržuje řada obzvláště problémových osob -- stejně jako tam bydlí řada osob zcela normálních. Každopádně nemít sebou novináře a nezveřejnit fotografie znamená moci o návštěvě tvrdit cokoliv a okamžitě to zobecnit na celou populaci.

"Cílem "spanilky", jak patrno z předchozích prohlášení na našem webu a v médiích, byla dvě samostatná jednání s poškozenými obyvateli Brna a u jednoho případu i s agresory, kteří za několika útoky stojí. Kauzy jsme zadokumentovali, pořídili výpovědi a v závěru zanechali oběma zainteresovaným stranám jasný vzkaz -- jsme tady a nenecháme se ošálit jako policejní vyšetřovatelé a nenecháme naše lidi ve štychu! Nyní vyčkáme ukončení vyšetřování ze strany PČR, poté se poškození za asistence našich právníků rozhodnou co a jak. Možností je mnoho a my jsme připraveni."

Národní strana zkrátka jednou rukou vyvolává nepřiměřený strach, zatímco druhou se představuje jako jediný zachránce úřady zcela opuštěného občana. Je to podobné, jako s přehnanými hrozbami terorismem -- zdůvodňují nepřiměřenou kumulaci moci. V Brně soukmenovci zjevně zatím jen sondují terén. Uvidíme, co si vylžou příště.

13.11. 2008, Brněnský Bronx -- centrum strachu a hráčských doupat ZDE