V právě skončené éře hospodářského růstu směřovaly i do malé České republiky desetitisíce přistěhovalců, v poslední době zejména z dalekých asijských zemí. Drtivá většina těchto lidí u nás hledala práci, možnost získání kapitálu, jejž chtěla investovat dílem do své ekonomické budoucnosti, dílem do podpory vzdálené širší rodiny.

To vše pomalu, ale téměř jistě končí. Zelené karty, jež měly podle představ podnikatelských lobby posvěcených jak politicky, tak legislativně, napomoci naplnění českého pracovního trhu, zůstanou většinou ležet na úředních stolech. Pracovních míst v Česku kvapem ubývá a je jen otázkou času, kdy se na místech zastávaných cizinci objeví nezaměstnaní domorodci. Pracovní povolení, obnovovaná úřady práce s roční periodicitou, jsou nyní v exponovaných oblastech vydávána pouze na šest měsíců. Důvodem je nejistota z dalšího vývoje.

Pracovní pobyt cizince v ČR je vázán na výkon práce. Co se stane v okamžiku, kdy pro něj oficiálně práce nebude?

Zajištění práce v malé zemi uprostřed Evropy je například pro Vietnamce otázkou investice, která se mu zaplatí až po třech letech pobytu. Nikdo z nich neuvažuje o tom, že by skončil po šesti měsících; pro takového člověka a jeho rodinu by to naopak znamenalo životní tragédii. Taková situace však reálně hrozí, a nejen to: v mnoha případech již nastala.

Cizinec -- lhostejno, zda Vietnamec, Mongol nebo třeba Moldavan se tak okamžitě propadne do podpalubí pracovního trhu. Na to, aby mohl v zemi zůstat, splácet dluhy a něco málo vydělávat, má v podstatě jen jedinou možnost -- kývnout na nabídku černé práce a života načerno. Znamená to pro něj zmizet ze světa legality, pracovat a žít za podmínek přísné konspirace, bez jakékoli zákonné ochrany, být vystaven absolutnímu vykořisťování. Přesto je to z hlediska ilegálů ještě ta "lepší" varianta, která počítá s tím, že spotřebitelský trh za horších ekonomických podmínek absorbuje nabídku zboží v nižší cenové hladině a horší kvality.

Tou horší variantou je stav, kdy na nižší poptávku budou reagovat svým výrobním programem oficiální výrobci, systém se začne bránit vůči dumpingu, nebude ani ona černá práce a odbyt pro její produkty, zůstane však potřeba ilegálů přežít a nějaké prostředky získat. Mohl by začít třeba oficiálně podnikat? Ano, ale vyžaduje to "změnu účelu" pobytu, jehož může dosáhnout jen vycestováním a žádostí o nové vízum.

Správně: zůstane zločin. Nedělejme si iluze. Časy, kdy probíhal alespoň nějaký personální výběr pracovních migrantů, dávno minuly. Migranty si nevybírají podle jejich předpokladů a schopností zaměstnavatelé, ale podle jejich možnosti uhradit cenu za to, že budou do Evropy přivedeni, agenturní mafie. A podle toho to vypadá, kvalita pracovních migrantů se -- řečeno velmi kulantně -- změnila. Kriminální živly nejsou výjimkou. Jedním dechem je však třeba dodat, že pracovní migranty rozhodně nelze házet do jednoho pytle. Prostředí však představuje nepřebranou směsici lidí, v níž má nekvalita výrazné procentuální zastoupení. Kromě toho hrozí, že hlad a bída doženou ke zločinu i ty, kteří ke zločinu nemají otevřené dispozice.

Počet legálně pracujících cizinců u nás dosahuje cca 190 tisíc osob. I kdyby o práci přišlo "jen" deset procent z nich a cizinecká policie by si je všechny našla, nebude vědět, co s nimi. Současná kapacita "zařízení" MV pro zadržené cizince je cca 800 míst. A problémem, který reálně hrozí, se nikdo -- na úrovni legislativy ani exekutivy -- viditelně nezabývá.