Například už za konzervativního premiéra Johna Majora bylo zavedeno ustanovení, že finanční či pojišťovací firma nemá právo zákazníka zbrkle dohnat k podpisu smlouvy, které by pak litoval, a podle zákona, i když zákazník podepíše po návštěvě pojišťovacího agenta v Británii smlouvu, jeho podpis je po dobu prvních čtrnácti dnů neplatný: Konzervativní vláda Johna Majora dala tak zákazníkovi právo, aby si svůj podpis ještě čtrnáct dní rozmýšlel a klidně smlouvu třeba zase zrušil.

V důsledku vládních ustanovení jsou stále přísněji regulovány i kreditní karty či bankovní výpisy. Podle nejnovější legislativy například musí banka, která vám chce poskytnout úvěrovou kartu, do nabídky zahrnout konkrétní příklad, jak bude vypadat splácení úvěrového dluhu v nadcházejícím roce, když si zákazník vypůjčí řekněme 1000 liber, aby konkrétně viděl, kolik peněz bude muset dát bance k dispozici.

Prostě v "normálních kapitalistických" zemích nepřevládá ideologie, ale pragmatismus. V Británii by stát okamžitě zasáhl, kdyby objevil mezeru, jakou jsme v tomto listě popsali už v květnu, jejímž prostřednictvím může způsobit útočník na kontě zákazníka škodu.

Druhá zajímavá věc je, že v zemích, jako je Británie funguje princip férovosti.

Jak jsem už mnohokrát uvedl, ve většině britských bank neplatí zákazníci vůbec žádné poplatky. Možná v ČR vydírají banky zákazníky nesčetnými poplatky, jak píše Matěj Šuster, prostě proto, že český trh není dostatečně "otevřený", možná je to prostě tím, že média, která jsou v Británii důsledně na straně zákazníka, by takovou banku zničila. Málem se to stalo před několika lety, kdy jedna anglická banka se rozhodla účtovat cizím zákazníkům (tedy nikoliv zákazníkům své banky) poplatek za výběr peněz z jejích bankomatů. Byl z toho obrovský skandál, všechny ostatní banky začaly zdůrazňovat, že ony umožňují výběr peněz z bankomatu všem zadarmo. Netrvalo dlouho a i zmíněná banka zrušila své poplatky a veřejnosti se omluvila.

K principu férovosti: Jeden poplatek však v Británii přece jen zůstával. Je to poplatek za vstup do minusu, nemáte-li s bankou domluvený tzv. "overdraft", tedy právo čerpat peníze i v minusu. Ten poplatek vybíraly banky v horentní částce 30 liber za každý neautorizovaný výběr peněz do minusu. Nedávno rozhodl britský soud, že tento poplatek je nehorázný, protože neodpovídá nákladům, které banka s tímto problémem má. Britské banky zřejmě budou muset zákazníkům vracet miliardy liber.

Obávám se, že volný tržní princip vydírání zákazníků bankovními poplatky neodstraní. Pobídka musí vyjít od ČNB nebo z ministerstva financí, případně z médií. Tržní podmínky se totiž jaksi pozoruhodně v České republice ustalují přesně tak, aby to bylo pro zákazníky co nejnevýhodnější. V civilizovaných zemích stát na to dává pozor a odstraňuje nespravedlnost.

Možná je docela pikantní, že když vybírám v České republice z bankomatů libovolné banky české koruny prostřednictvím své debetní karty z britské banky Nationwide, neplatím vůbec žádné poplatky.