Dnes, když se podívám do většiny měst v České republice, tak je mi smutno ze zástupců ve vedení měst, kteří jsou ochotni prodat každý kousek zelené plochy, který si vyhlídnou developeři pro své podnikatelské záměry, jen aby přitekly peníze do městské pokladny. Bez ohledu na názor občanů, kteří v místě bydlí. A potom vznikají nesmyslné sídlištní celky, kde se nemáte kam schovat před přímým sluncem, odpočinout si ve stínu lípy a pokud máte šanci se rozhlédnout kolem sebe, tak vidíte jen beton a nekoncepčně uspořádané autobazary, parkoviště, hospody a bytové domy. Po chvíli hledání se konečně dostanete ke kousku travnaté plochy. Dnes tady je, ale už zítra tady bude stát obchodní dům, lidé v něm totiž tráví rádi svůj volný čas a utrácejí, tak proč ne.

Vůbec nikdo neřeší, že moje město je městem, kde chtějí lidé žít právě proto, že je (bylo?) jedno z nejzelenějších v republice. A kdo víc by to měl řešit, než zastupitelé, kteří byli zvoleni, aby hájili zájmy svých voličů, lidí, kteří v dané lokalitě bydlí.

Já sám mám možnost se těmito problémy zabývat, protože jsem dostal důvěru zastupovat občany nejlidnatějšího městského obvodu v republice v Ostravě-Jihu. O to víc vnímám potřebu zachovat zelené prostory pro budoucí generace a současně rozvíjet obvod a zdokonalovat dostupnost služeb pro občany. A věřte nebo ne, ono to jde zároveň, stačí jen chtít. Volení zastupitelé musí odpovědně rozhodovat, který celek ještě mohou prodat a nechat zastavět, protože je to z hlediska rozvoje města pozitivní a naopak musí umět říct, že toto místo už se zastavovat nebude a navždy zůstane zelené. A to buď v podobě zelené louky, parku, dětského hřiště a nebo prostě jen tak.

Od zastánců betonování a výstavby všelijakých důležitých objektů často slýchávám, že ve městě chtějí bydlet i noví lidé, nejen současní obyvatelé. Také, že přesně v tomto místě a v tomto čase tady chtějí mít občané objekty občanské vybavenosti a supermarkety. A také, že město je přece od toho, aby se zastavělo a pokud chci žít v zeleni, tak se mám odstěhovat na vesnici nebo do lesa. Na argumenty, že ti lidé chtějí bydlet v místě, které není zahuštěno zástavbou a že opravdu nepotřebují tři supermarkety a čtyři benzínové pumpy vedle sebe, už bohužel neslyší.

Já osobně nejsem proti výstavbě nových domů a bytů, nových objektů pro uspokojení potřeb obyvatel. Ale řešení je přece někde jinde. Nabídnout investorům plochy po bývalé průmyslové výrobě, opuštěné domy a objekty, doporučit stavět multifunkční domy, kde v podzemí jsou garáže, v přízemí obchody, banky, pošta a další služby a nad tím soustava bytů. Ale to samozřejmě bude stát více peněz, než když se to napráská na volnou zelenou plochu. No a co? Kdyby byly naši zástupci na radnicích silní a schopni odolat jednoduché cestě a vyjednávat s investory o jiných (pro ně dražších) možnostech, tak bychom konečně mohli začít žít v moderních městech. Je to sen? Já myslím, že ne. Stačí, abyste se ozvali a tlačili na své volené zastupitele. Ti, pokud vás bude dostatek, se začnou velice rychle zamýšlet nad tím, co pro občany mohou doopravdy udělat. A nebo využijte svého práva nejen volit, ale být volen a staňte se vy lidmi, kteří mohou bránit zájmy občanů a ubraňte zbytek zeleně v místě, ve kterém žijete. Já sám za sebe slibuji, že budu bojovat.