1. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 7. 2008

Nedorozumění kolem Lisabonské smlouvy

Sociální demokraté ve svém prolisabonském lobbingu tak přestávají být politiky stojícími na straně chudých a potřebných a stávají se součástí evropské antisolidární neoliberální buržoazie.

Když 12. června tohoto roku vyslovila irská veřejnost Lisabonské smlouvě v referendu své NE, čeští politici ani nemohli se svými reakcemi dále čekat. S jasným stanoviskem okamžitě přispěchal prezident a čestný předseda ODS Klaus, známý svým vypjatým euroskepticismem, podle něhož v Irsku "zvítězil rozum a svoboda nad umělými elitářskými projekty a evropskou byrokracií".

Premiér Topolánek společně se svými druhy se sice k podobně radikálnímu trvrzení neodhodlali, před několika dny Topolánek dokonce prohlásil, že věří v její případnou ratifikaci v České republice, avšak ve straně, které předsedá, se vůči ní vyskytuje stále mnoho negativních ohlasů. Stejně tak se k Lisabonské smlouvě staví i další pravicoví fundamentalisté, kteří jak v ní, tak v Evropské unii celkově, vidí dokonce i cestu k "socialismu".

Sociální demokraté naopak patří mezi ty, pro které je Lisabonská smlouva pomalu něčím až posvátným, bez kterého si život v EU nelze představit. Klausovo nadšení z irského nepřijetí smlouvy podrobili tvrdé kritice, nejinak se stavějí i k tomu, jak v této záležitosti vystupují Topolánkovi hoši a děvčata. Tentokrát jsou však poněkud smířlivější - byli by ochotní vládu i tolerovat, pokud se zasadí o ratifikaci smlouvy. Slovy předsedy Paroubka je to pro sociální demokraty "prostě základní věc". Vědí ale obě názorové strany, k čemu se vůbec vyjadřují? Nikoliv. Je jisté, že se staly oběťmi vlastních předsudků a naivních představ. Je vidět, že si ani jedna z nich nebyla schopná prostudovat tento dokument (který je jen lehce upravenou verzí paskvilu Euroústavy z roku 2005) patřičně do hloubky a zjistit si do detailů, co ve své podstatě "nabízí".

V první řadě se totálně mýlí představitelé ODS a eurospektické pravice jako takové. Pokud opravdu Lisabonská smlouva něčím není, pak jakýmsi projektem evropského socialismu. Samozřejmě, vyskytují se v ní pojmy jako je solidarita, sociálně-tržní hospodářství, plná zaměstnanost, udržitelný rozvoj a sociální spravedlnost, pro pravici silně vulgární slovíčka. Lze tedy pochopit, že v pravičákovi se po letmém přečtení smlouvy a zaregistrováním oněch pojmů může vyvolat dojem, že se zde chystá cesta k socialismu. Jenže chtělo by to číst opravdu pečlivě, jelikož stejně jako dnešní evropští byrokraté tak i Lisabonská smlouva pracuje s těmito termíny jen jako s zástěrkami před skutečnými záměry budování čistého (či spíše špinavého) kapitalismu v nadnárodním eurounijním podání.

Ano, Lisabonská smlouva chce dále rozvíjet byrokratické centralistické řízení evropských států, ovšem v rukách manažerů a nikoliv zaměstnanců, odborů, enviromentalistů, jak si naši paranoidní pravičáci představují. Co jiného to může dokazovat než požadavky na posílení role evropské banky, vznik centralizujících funkcí evropského prezidenta a posílení role hlavních center finančního kapitálu - Francie a Německa - na dění v Evropské unii? Z Lisabonské smlouvy jakoby zmizela charta základních práv. Lisabonská smlouva chce ještě rozšířit už tak všeovládající neoliberální ekonomické a (a)sociální koncepty tím, že by se měly všechny evropské země ještě výrazněji než dnes zapojit do světové ekonomiky, což by mělo být usnadněno postupným odstraňováním překážek mezinárodního obchodu. Oblasti zdravotnictví, školství a jiných veřejných služeb by se podle Lisabonské smlouvy měly hezky vymáchat v tržní vodě, čili pěkně "zjulínkizovat", "zliškovat", "znečasovat". Náš pan prezident je sice proti všemu z Evropské unie dost zaujatý, téměř nic, co přichází z Bruselu, mu nepřirůstá k srdci. Jak ale může v rámci svého antieuropistického boje opomenout takto "skvělé" návrhy, které jsou přímým naplněním jeho vize EU jakožto zóny volného obchodu, tedy Evropy neoliberální a nikoliv Evropy solidární?

Stoupenci pravice, kteří jsou téměř bez výjimky nadšeně proameričtí, by měli správně jásat nad militaristickými "NATOidními" návrhy, které jsou ve smlouvě obsaženy. Jestliže dnes už je EU značně "javiersolanizována", Lisabonská smlouva ještě utužuje Evropu pod náporem vlivu Spojených států amerických, údajnou společnou evropskou obranu nechá na 100% převést pod zřejmě nesmrtelné NATO.

Taková je Lisabonská smlouva. Škoda, že neschopnost komplexního studia či nacionalistické a jinak deformované uvažování našich pravicových "elit" jim znemožňuje se dozvědět, jakou neoliberální asociální krásou Lisabonská smlouva oplývá. Svými nesouhlasnými postoji si de facto komplikují svou vlastní pozici.

Zato sociální demokraté ve svém prolisabonském lobbingu tak přestávají být politiky stojícími na straně chudých a potřebných a stávají se součástí evropské antisolidární neoliberální buržoazie. Možná úmyslně, možná z nedorozumění. Jestliže ČSSD ale chce zůstat levicovou stranou, svá až fanaticky vstřícná stanoviska k "reformní" smlouvě by měla zásadně korigovat. Projekty typu Lisabonské smlouvy by se jí mohly jednou i vymstít, ať ztrátou neoliberalismem trápených voličů, tak ztrátou své stále ještě pevné pozice nalevo od středu.

                 
Obsah vydání       1. 7. 2008
1. 7. 2008 Jak se Bushova vláda s pomocí Demokratů připravuje k invazi do Íránu
1. 7. 2008 V holandských kavárnách smějí kuřáci kouřit jen konopí
1. 7. 2008 Nebát se... ve světě se to cení, v ČR se to trestá Boris  Cvek
1. 7. 2008 I my chceme nezávislost
30. 6. 2008 Poinvazní období v Iráku nebylo řádně naplánováno
1. 7. 2008 Novinářský a advokátský šotek Zdeněk  Jemelík
1. 7. 2008 Bezpečnost a komfort namísto osobní svobody Martin  Hudec
1. 7. 2008 Michael  Marčák
1. 7. 2008 Pár námětů z června a nad červnem Miloš  Dokulil
1. 7. 2008 Kýč, umění a politika, neboli O moci a nemoci maskované kritiky Uwe  Ladwig
1. 7. 2008 O kýči a o Václavu Havlovi Štěpán  Kotrba
1. 7. 2008 Iracionalita Jiří  Drašnar
1. 7. 2008 Michael  Marčák
1. 7. 2008 Na rekreaci a fotbal vládním speciálem Wenzel  Lischka
1. 7. 2008 Horký konec června? Ondřej  Slačálek
1. 7. 2008 Zajištěné fondy: jistota čeho a pro koho Lukáš  Neterda
1. 7. 2008 Smrdutý rybník v ČSSD Jan  Piegl st.
1. 7. 2008 Nálada podvečerní Vladimír  Pospíšil
1. 7. 2008 Nedorozumění kolem Lisabonské smlouvy Vladimír  Tupáček
1. 7. 2008 Bude v Rakousku referendum o Lisabonské smlouvě? Karel  Košťál
1. 7. 2008 Gaza: Příměří snad zmírní strádání
30. 6. 2008 Inteligenci do škol Ondřej  Hausenblas
30. 6. 2008 Policie selhala při ochraně sobotní Queer parade v Brně
30. 6. 2008 Spojené státy varují před rtuťovými plombami
30. 6. 2008 Praha: ODS rdousí Botanickou zahradu
30. 6. 2008 Muž bez názorů Michal  Kuklík
30. 6. 2008 Každý třetí Němec nemá důvěru v demokratický systém Richard  Seemann
30. 6. 2008 Ďábelská garda Lukáš  Visingr
30. 6. 2008 Britské knihkupectví zavádí automaty na tištění knih
30. 6. 2008 Máme se vlastně velmi dobře
30. 6. 2008 Je česká sociální demokracie ve vleku evropského trendu rušení sociálního státu? Martin  Janíčko
30. 6. 2008 Írán: Zastavte atomovky vybombardováním ropných vrtů, navrhují neokonzervativci
30. 6. 2008 Ropná krize jako příležitost Jan  Sova
30. 6. 2008 Číňané si nenechají líbit zvůli svých vládců
27. 6. 2008 V ČR málokdo oceňuje etiku a ještě méně odvahu Fabiano  Golgo
30. 6. 2008 Evropská komise donutí mobilní operátory snížit své tarify
27. 6. 2008 Pithartův Osmašedesátý
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008