To by v reálu představovalo masovou vraždu 68 milonů lidí, tedy většího počtu než všech zavražděných během 2. světové války. Barack Obama se také nedá zahanbit. V průběhu svého vystoupení před vlivnou izraelskou lobby (AIPAC) před pár týdny zdůraznil, že Jeruzalém zůstane nedělitelným městem. A to navzdory rezoluci č. 242 RB OSN, jež jako jeden ze základních pilířů blízkovýchodního mírového uspořádání požaduje, aby Jeruzalém zůstal otevřeným městem a jeho východní část připadla potencionálnímu palestinskému státu coby jeho politické, kulturní a ekonomické centrum.

Obamovo stanovisko ohledně Íránu je nasnadě: "Všechny možnosti řešení jsou na stole". Tedy i možnost jaderného útoku na suverénní stát, jenž by např. dle britského vojenského historika Correlli Barnetta mohl zažehnout 3. světovou válku. Senátor McCain pro změnu prohlásil, že je hrdý na skutečnost, že jej v klání o prezidentské křeslo podporuje reverend John Hagee, a to přesto, že tento nedávno prohlásil, že bůh poslal Hitlera, aby prostřednictvím Holocaustu umožnil vznik Izraele.

John Hagee je známý křesťanský fundamentalista, jehož další výroky dokázaly nadzvednout nejen řady Američanů. Podle Hageeho tvrzení postihla Spojené státy "boží pohroma" v podobě 11. září kvůli jejich podpoře vzniku palestinského státu v biblické domovině vyvoleného národa. Senátor McCain také na dotaz z publika při jedné zastávce svého kandidátského turné uvedl, že nevylučuje skutečnost, že Spojené státy zůstanou v Iráku třeba sto let. Jindy zase na dotaz, týkající se řešení krize kolem Íránu, začal prozpěvovat: "Bomb, bomb, bomb."

Minulý čtvrtek byl v americkém Senátu s drtivou převahou přijat rozpočtový plán, který poskytl dalších 162 miliard dolarů na válečné operace v Iráku a Afghánistánu. Tento rozpočet byl během posledních dvou měsíců koncipován mluvčí Sněmovny reprezentantů, demokratkou Nanci Pelosi, a to navzdory slibům, jež dala voličům, že se pokusí vyjednat stažení amerických jednotek z Iráku. V návrhu není ani slovo o konkrétním termínu ohledně stahování vojsk z Iráku.

Tento týden byl měl rozpočtový návrh podepsat prezident Bush. Nejenže zástupci Demokratické strany od roku 2006, kdy po 12 letech převzali kontrolu nad Kongresem, umožnili získat Bushově administrativě půl bilionu dolarů na válečné operace v Iráku a Afghánistánu, ale i jejich postoj vůči hrozící agresi proti nedemokratickému, ale suverénnímu Íránu je navýsost hanebný. Demokraty ovládaný Kongres se tak každým dnem přibližuje k útoku na Írán.

Podle analytika CBS News Michaela Orena, Američana s izraelskými kořeny a konexemi na zdroje napojené na izraelskou vládu, byli nedávno Izraelci prezidentem Bushem ujištěni, že nedovolí aby se Írán "nuklearizoval". List Asia Times pro změnu uvádí, že americký letecký útok na Írán se uskuteční do srpna tohoto roku, odvolávaje se na nejmenovaného pracovníka amerického ministerstva zahraničí. Jak Asia Times dále podotýká, útok na Írán, podle mnohých amerických kongresmanů, proběhne mezi listopadem a lednem. Michael Gordon se na sklonku června v New York Times zmínil o manévrech stovky izraelských bojových letounů poblíž řeckého pobřeží. Americké ani izraelské úřady toto nepopřely.

Pravděpodobné bombardování Íránu není však primárně zaměřeno na jeho možné nukleární ambice; spíše jde o prosazení projektu amerických neokonů v čele s Dickem Cheneym udržet za každou cenu vůdčí postavení Spojených států ve strategickém regionu i jinde a zajistit bezpečnostní zájmy Izraele. První úder se měl uskutečnit již na sklonku roku 2006. Díky CIA a dalším zpravodajským službám, střízlivým hlasům Condoleezzy Riceové a Billa Gatese se od té doby propuknutí války dařilo zabránit; ovšem na jak dlouho?

Je do nebe volající a hrůzné, že po rozvrácení kolébky lidstva - Mezopotamie, rozdmýchání klanových třenic v Afghánistánu a Somálsku, by mělo něco takového, ba mnohem horšího nastat i v Persii.