|
2. 7. 2008
Nechci válku Je to velmi deprimující okamžik. A je to potenciálně velmi tragický okamžik. Mohl by to být dokonce začátek konce Evropské unie, jak ji známe. Prostě nevím, kterým směrem se odsud vydáme. A tragedií je toto: Potřebujeme těsnější integraci v Evropě víc než kdykoliv předtím. Skutečností je, že Evropa nyní žije v daleko nepřátelštějším prostředí než dosud, než před pěti, deseti lety. Spojené státy se rozhodly z Evropy stáhnout a izolovat se od ní, už jí nebudou poskytovat bezpečnostní záruky, máme asertivní Rusko, máme probouzející se Čínu, obrovské množství hospodářské moci se přesunuje na Dálný východ. Vzniká daleko více multipolární svět. Potřebujeme daleko inteligentnější zahraniční politiku, máme-li v budoucnosti přežít. A pokud si neuvědomíme, co tohle pro nás znamená, že musíme prohloubit své instituce a nikoliv je oslabovat, zejména v oblasti obrany a zahraniční politiky, pak jsme, upřímně řečeno, hlupáci.
Paddy Ashdown, bývalý šéf britských liberálních demokratů a vyjednavač z bývalé Jugoslávie v britském rozhlase po irském odmítnutí Lisabonské smlouvy ZDE Euroskeptikové budou do Evropské unie tak dlouho vrtat, až ji rozloží a kontinent se znovu rozpadne na národy a nárůdky, zmítající se ve vzájemné, nesmyslné nacionalistické nenávisti. Evropské unie bylo zapotřebí, aby se jednou provždy odstranilo nebezpečí vražedných válek v Evropě, jimiž - a jejichž důsledky - bylo tvrdě postiženo celé dvacáté století. Zrovna Středoevropané by tomu mohli rozumět nejlíp. |
|
Je iluzí se domnívat, že se Česká republika - či Polsko - dlouho udrží bez Evropské unie jako samostatné, nezávislé státy. Už nyní, i s Evropskou unií, projevují čeští politikové tendenci lézt například americké vládě co nejdále do zadního traktu. Střední Evropa měla a má z Evropské unie obrovský hospodářský, politický i kulturní prospěch. Pokud si tuto příležitost v důsledku vlastní bigotnosti a omezenosti zničí, bude následovat katastrofa. |
