1. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 7. 2008

ANALÝZA VLÁDNÍ POLITIKY

Zajištěné fondy: jistota čeho a pro koho

V současné době jsou u veřejnosti v oblibě tzv. zajištěné fondy. Vysvětluji si to tak, že veřejnost doposud tento matematický trik neprohlédla (možná i díky zrušení povinných maturit z matematiky). Proto jsem se rozhodl objasnit tuto problematiku v samostatném článku. Vycházím z konkrétní nabídky nejmenované mezinárodní investiční skupiny, která zní v zásadě takto "garantovaná 100 % návratnost počáteční hodnoty investice potenciální výnos až 60 % za 5 let, Výnos je vázán na výkonnost koše 15 prestižních světových akcií -- Japonsko, západní Evropa a USA (tzv. blue chips). ... ", existuje velké množství podobných produktů různých finančních skupin. Zhruba toto mívají tyto nabídky společné, stejně tak jako mají společný princip, který si ukážeme. Celý produkt je navíc pravděpodobně z daňových důvodů kamufolván jako životní pojištění.

Tedy, maximální možný výnos z investice je 60procent za 5let, něco přes 9 procent ročně (přesněji ). Skutečná návratnost se tudíž bude pohybovat v rozmezí 0 (zajištěná návratnost počáteční investice) až 9 procent. Výnos až 60 procent za 5 let a garance návratnosti vkladu pochopitelně vypadá reklamně lépe než výrok: „Pokud budete mít štěstí dáme vám 9 procent ročně, pokud štěstí nebude dáme vám 0 procent. Popřípadě něco mezi tím.“. Přitom je to to samé. Navíc není zcela jasné, jaké jsou podmínky pro dosažení těch 9ti procent.

Zajištěné fondy jsou konstruovány následujícím jednoduchým způsobem. Drtivá většina vkladu, dejme tomu 80 procent částky (podle bezrizikové úrokové míry na 5let) je investována do bezrizikového aktiva - státních dluhopisů. Tím se garantuje návratnost vkladu na konci pětileté lhůty, neboť těchto 80 procent naroste vlivem úroků na 100procent nominální výše původního vkladu a máme tedy garantovaný původní vklad. Zbylých 20 procent fond investuje libovolně jinak, a podle toho, jak se tyto investice budou vyvíjet, potom počítají ony bonusy, tedy výnos v rozmezí 0-9ti procent. Zmíněných 20 a 80 procent jsou jen orientační příklady, rozdělení závisí na výší pětileté úrokové sazby státních dluhopisů a to podle vzorce , kde i je výše bezrizikové sazby a Pmajetku je procentní podíl majetku, který je třeba investovat do bezrizikového aktiva tak, aby za 5 let byla jeho nominální výše shodná z původním vkladem.

Celá konstrukce má z pohledu vkladatele několik výrazných problémů

  • Kvůli garantování návratnosti je drtivá většina prostředků investována ve státních dluhopisech, přičemž míra inflace je vyšší než jejich výnos, tím se vlastně průběžně ztrácí kupní síla největšího dílu investice (ve prospěch státu).
  • Návratnost je v rozmezí 0 - 9 ti procent. Pokud budu předpokládat normální rozdělení pravděpodobnosti na tomto intervalů tak střední hodnota návratnosti je 4.5 procenta. mohu tedy optimisticky očekávat něco okolo 4.5procent.
  • Pokud v uvedeném období navíc výrazně vzroste inflace (to je velmi pravděpodobné vzhledem k přechodu na euro a růstu cen ropy a potravin), ztrácíme ještě více neboť máme zisk omezen shora a to na 9pct, ročně (střední hodnota je přitom 4.5procent).
  • Garantovaný fond si můžeme relativně jednoduše postavit sami podle výše uvedeného schématu a ušetřit na poplatcích a skrytých poplatcích fondu. Pokud už ho tedy chceme.
  • Fond je sice garantovaný, ale otazníkem zůstává, co by se stalo v případě krachu pobočky mezinárodní správcovské firmy. Pokud se správcovská společnost dostane do problémů, může nastat vkladatelům, kteří vložili více než pojištěný limit výrazná ztráta, ostatní budou čekat nedefinovanou dobu na výplatu pojištění (i několik let v případě zkrachovalých brokerů). Pokud vkládáte peníze do produktu, který se v převážné většině skládá ze státních dluhopisů, je potom zcela nesmyslné nést riziko krachu soukromého subjektu.
  • Návratnost je dále snižována náklady na správu fondu, jaké jsou? Tyto náklady se dají takřka nepostřehnutelně skrýt do podmínek dosažení návratnosti tak, že se střední hodnota návratnosti posune pod oněch 4.5procent.

Tento produkt má z pohledu správcovské společnosti řadu výhod:

  • Může si účtovat skryté poplatky ve značné výši.
  • Klient je zaháčkován na relativně dlouhou dobu.
  • S produktem nejsou spojena žádná rizika.
  • Klientovi jsou odčerpány prostředky, které může užít například na splácení úvěru dané skupině a tak ještě platí hypotéku s úrokem 6 procent a výše, zatímco má peníze výhodně uloženy na de facto max. 4.5 procent.

Existují i výhody z pohledu státu:

  • Rozšíří se spektrum kupců státních dluhopisů, což bude držet uměle dole úrok sazbu pro stát.
  • Díky bodu 1 nebude muset stát nabídnout ani takové úroky, jaké by byly nutné na pokrytí inflace, tj. bankrot státu se přenese na bankrot kupní síly držitelů dluhopisů ve všech formách (zajištěné fondy, penzijní fondy, stavební spoření...).

Existence podobných produktů, jejichž cílem je postupně vysávat vkladatele ve prospěch soukromých monopolů a státního aparátu, za užití státního represivního aparátu (vhodně nastavené daňové zákony) je, pokud vím, základním znakem fašizmu.

                 
Obsah vydání       1. 7. 2008
1. 7. 2008 Jak se Bushova vláda s pomocí Demokratů připravuje k invazi do Íránu
1. 7. 2008 V holandských kavárnách smějí kuřáci kouřit jen konopí
1. 7. 2008 Nebát se... ve světě se to cení, v ČR se to trestá Boris  Cvek
1. 7. 2008 I my chceme nezávislost
30. 6. 2008 Poinvazní období v Iráku nebylo řádně naplánováno
1. 7. 2008 Novinářský a advokátský šotek Zdeněk  Jemelík
1. 7. 2008 Bezpečnost a komfort namísto osobní svobody Martin  Hudec
1. 7. 2008 Michael  Marčák
1. 7. 2008 Pár námětů z června a nad červnem Miloš  Dokulil
1. 7. 2008 Kýč, umění a politika, neboli O moci a nemoci maskované kritiky Uwe  Ladwig
1. 7. 2008 O kýči a o Václavu Havlovi Štěpán  Kotrba
1. 7. 2008 Iracionalita Jiří  Drašnar
1. 7. 2008 Michael  Marčák
1. 7. 2008 Na rekreaci a fotbal vládním speciálem Wenzel  Lischka
1. 7. 2008 Horký konec června? Ondřej  Slačálek
1. 7. 2008 Zajištěné fondy: jistota čeho a pro koho Lukáš  Neterda
1. 7. 2008 Smrdutý rybník v ČSSD Jan  Piegl st.
1. 7. 2008 Nálada podvečerní Vladimír  Pospíšil
1. 7. 2008 Nedorozumění kolem Lisabonské smlouvy Vladimír  Tupáček
1. 7. 2008 Bude v Rakousku referendum o Lisabonské smlouvě? Karel  Košťál
1. 7. 2008 Gaza: Příměří snad zmírní strádání
30. 6. 2008 Inteligenci do škol Ondřej  Hausenblas
30. 6. 2008 Policie selhala při ochraně sobotní Queer parade v Brně
30. 6. 2008 Spojené státy varují před rtuťovými plombami
30. 6. 2008 Praha: ODS rdousí Botanickou zahradu
30. 6. 2008 Muž bez názorů Michal  Kuklík
30. 6. 2008 Každý třetí Němec nemá důvěru v demokratický systém Richard  Seemann
30. 6. 2008 Ďábelská garda Lukáš  Visingr
30. 6. 2008 Britské knihkupectví zavádí automaty na tištění knih
30. 6. 2008 Máme se vlastně velmi dobře
30. 6. 2008 Je česká sociální demokracie ve vleku evropského trendu rušení sociálního státu? Martin  Janíčko
30. 6. 2008 Írán: Zastavte atomovky vybombardováním ropných vrtů, navrhují neokonzervativci
30. 6. 2008 Ropná krize jako příležitost Jan  Sova
30. 6. 2008 Číňané si nenechají líbit zvůli svých vládců
27. 6. 2008 V ČR málokdo oceňuje etiku a ještě méně odvahu Fabiano  Golgo
30. 6. 2008 Evropská komise donutí mobilní operátory snížit své tarify
27. 6. 2008 Pithartův Osmašedesátý
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008