5. 5. 2008
Francie: Naléhavá opatření proti hladovým bouřímVedení francouzské Socialistické strany vydalo minulý týden další „historický“ dokument, Základní prohlášení (déclaration de principes), platné od roku 1905. Poslední verze Prohlášení pochází ze zakládajícího sjezdu Mitterrandovy strany v Epinay v roce 1971. Socialistická strana se tak jako v minulosti hlásí k Francouzské revoluci, k 1848, k Pařížské Komuně, k Lidové frontě. Prohlášení ale poprvé od roku 1905 zapomnělo na zakladatele strany a francouzského socialismu Jeana Jaurèse. Pařížská filiálka Evropské socialistické strany si dnes nemůže dovolit se hlásit k politikovi, který celý život bojoval za „socialistickou Evropu“. Z oficiálních dokumentu socialistické strany socialismus brzy zmizí úplně. Vskutku „historický krok“ učinila nyní programová komise tím, že z dokumentu poprvé od roku 1905 odstranila odkaz na „třídní boj a revoluci“. |
V tom je nové prohlášení „skutečně revoluční“, tvrdí Hollandovo stranické vedení, a na to také zvláštně upozornilo na tiskové konferenci. Nemuselo to dělat, novináři si toho všimli sami, a politicky korektní media to s uspokojením komentovala. To mohl být poslední socialistický happening. Třídní boj a revoluce ve všech oficiálních socialistických dokumentech figurovaly dodnes, nikdo ale socialisty na ulici neviděl od roku 1936. Problém je jinde. Je veřejným tajemstvím, že tento dokument napsal bývalý socialistický uchazeč o prezidentský úřad, nyní šéf Mezinárodního měnového fondu, odpadlík Dominique Strauss-Kahn. Vedení socialistické strany dostává od nynějška příkazy přímo z vedení MMF. Dominique Strauss-Kahn je ale ekonomický jasnovidec a „varuje“, kudy chodí, že „ekonomická situace ve světě je velmi nepříznivá“, že „krize pokračuje“. „Jestli budou ceny potravin dále stoupat, statisíce lidí budou hladovět“, řekl Strauss-Kahn minulý týden. Francouzský Blair zatím neřekl, kde přesně budou lidé hladovět, v základních organizacích, kde Strauss-Kahn má mnoho příznivců, se začíná mluvit o tom, že vedení MMF prý „nevylučuje“, ze hladové bouře jednoho dne „přeskočí“ přes Středomoří do Evropské unie. Dokud byly hladové nepokoje jenom v Uzbekistánu a v Jemenu, Strauss-Kahnovo ultraliberální ideologické křidlo francouzských socialistů tomu nevěnovalo pozornost. Hladové nepokoje jsou ale dnes hlášeny z Maroka. A ze severní Afriky do Francie je, co by kamenem dohodil. Otázka je, proč vedení socialistické strany, jejíž ideologický šéf Dominique Strauss-Kahn dnes „nevylučuje“ hladové nepokoje v Evropské unii, se právě dnes „slavnostně vzdává“ revoluce a třídního boje. To nespěchalo. Bylo zajímavé pozorovat socialisty na 1. máje. Do prvomájového průvodu v Grenoblu, kam přišlo 10 000 lidí, se dostavilo 50 socialistů. Bylo to lehké spočítat. Přišli v sevřeném šiku, pod praporem a pod vedením místních šéfů ze socialistické radnice. Přišli se „ukázat“, blíží se evropské volby. S námezdně pracujícími občany, kteří na ulici nadávali na Sarkozyho, na darebácké reformy, na drahotu, lumpárny, korupci, kapitalisty a bankéře, se nemíchali, a než skončil průvod, se na pokyn místního šéfa rozprchli. Je to škoda. Shromáždění na náměstí Victora Huga potom hodně diskutovalo o globálním hladu ve světě a o tom, jakou úlohu v tom sehrál MMF a jeho dnešní „socialistické“ Strauss-Kahnovo vedení. Vedení socialistické strany se modlí, „aby to nějak vydrželo“ do roku 2012. Doufá, že si do té doby v klidu najde toho pravého socialistického kandidáta do prezidentských voleb. Do té doby ale bude muset francouzská sekce Socialistické Internacionály udělat něco pro to, aby hladové bouře nepřelétly přes Sardinii a Korsiku do Marseille. Autor žije a pracuje v Grenoblu, je členem levého křídla Francouzské socialistické strany a členem ČSSD |