Odvolání Barbory Tachecí by bylo srozumitelné, kdyby šlo o reakci vedení rozhlasu na petice občanů a kdyby představovalo rozchod s vizemi bývalé ředitelky. V tom ohledu by právě teď, při hledání nového ředitele Radiožurnálu, byla nejlepší doba na veřejnou diskusi o tom, jaký Radiožurnál má být a co od něj očekávat jako od média veřejné služby.

Místo toho se Český rozhlas tváří, jako by se nic nestalo a jako by odvolání ředitelky stačilo vysvětlit nějakým zcela obecným tvrzením, které zavírá občanu brány před vnitřními taji veřejnoprávního média.

Netvrdím, že je či není dobře to, co se stalo, nezastávám se Tachecí a ani nekritizuji, je výsostné právo vedení Českého rozhlasu odvolávat a jmenovat ředitele Radiožurnálu, je ale stejně výsostné právo veřejnosti vědět a rozumět všem zásadním změnám, které se v médiích veřejné služby dějí.

K tomu dodává Lucie Bottaro: V reakci na článek pana Cveka "Proč byla Tachecí odvolána?" bych chtěla jen podotknout, že klíčovým podnětem k jejímu odvolání klidně mohly být pouhé petice nespokojených občanů. Podmínkou je, že se o tom oni sami nesmí dozvědět. Co kdyby pak nabyli dojmu, že mohou snad nějakým způsobem ovlivnit i jiné záležitosti, ať už to jsou olympijské hry nebo radar v Brdech?