Přiznám se, že projev Václava Klause na Valném shromáždění OSN dne 26. září 2007 mne z větší části nechal chladným, až v poslední čtvrtině si Václav Klaus dovolil sdělovat veřejnosti své osobní názory na otázky spojené s globálními změnami klimatu. V této poslední čtvrtině se s jeho názory zcela rozcházím nejen já, ale asi také většina obyvatelstva České republiky a zároveň vláda České republiky (především svým programovým prohlášením). A jestli má pravdu Martin Bursík, tak se s ním rozchází i mínění velké většiny zástupců států v OSN, kteří nám to spočítali při hlasování o členství České republiky v Radě bezpečnosti OSN. Je ovšem možné, že zde svoji roli sehrál také kumulativní efekt, spojený s ideologickou hyperloajalitou vlády Mirka Topolánka k zahraniční politice současné vlády USA, která nás pomalu dostává do pozice, jakou měl zástupce Běloruska v OSN od roku 1945 do rozpadu Sovětského svazu.

O publicitu projevu Václava Klause se měla nejvíce zasloužit americká neokonzervativní instituce Heardland Institute, pod jejímž jménem měly být otištěny propagační inzeráty v hlavních amerických listech. Činnost této instituce podporuje mezi jinými největší světová firma Exxon Mobil. Od roku 1998 získala tato instituce od Exxon Mobilu nejméně 791,500,- $. Exxon Mobil se věnuje především těžbě, zpracování a prodeji ropných produktů. Je proti zájmům této firmy hovořit o významném podílu člověka na klimatických změnách a je v zájmu akcionářů a majitelů této firmy každý takovýto názor jakýmikoliv prostředky zpochybnit.

Nadnárodní koncern Exxon Mobil je také původcem jedné z největších světových ekologických katastrof lidských dějin, když v roce 1989 ztroskotal u břehů Aljašky její ropný tanker Exxon Valdez. Bylo zničeno na 2000 km pobřeží, kde se dodnes z této katastrofy původní ekosystém nevzpamatoval. U obyvatel postižených oblastí údajně vzrostla nemocnost a sebevražednost až o 700%. Po 15 letech soudních řízení byl Exxon Mobil odsouzen k pokutě sedm miliard dolarů, což jsou necelé jeden a půl procenta hodnoty majetku firmy.

Chvíli jsem si myslel, že možná Václav Klaus opravdu netušil, za čí peníze získal jeho projev takovou popularitu nejen u nás. Že tomu tak není, k tomu stačil pohled do jeho blízkého okolí. Heardland Institute se totiž kromě boje proti environmentalistům všeho druhu a proti vlivu člověka na globální změny klimatu zvláště, věnuje také právu kuřáků nikotinu na právo kouřit a na zpochybňování negativního vlivu kouření na lidské zdraví. K tomuto tématu se sice Václav Klaus ještě nepropůjčil, ale svůj hlas tímto směrem nedávno pozvedl šéf kanceláře prezidenta republiky Ladislav Jakl.

Václav Klaus určitě ví za koho kope, což nejlépe dokládá akce Centra pro ekonomiku a politiku ze dne 10. října 2007. To měl Václav Klaus poněkud přímočaře a zároveň příznačně v pražském Autoklubu zahajovat přednášku "Globální oteplování: důsledek lidské aktivity, nebo přirozený proces?", kterou přednesl S. Fred Singer, Professor of Environmental Sciences, University of Virginia. V pozvánce už ale nebylo uvedeno, že S. Fred Singer je zároveň také klíčovou osobností Center for the New Europe, které sídlí v Bruselu a bylo v roce 1993 založeno s cílem ovlivňovat politiky Evropské unie ve prospěch neokonzervativní politické reprezentace USA. Toto centrum mělo získat pro svoji činnost od roku 1998 nejméně 170,000,- dolarů od koncernu Exxon Mobil.

Mimo jiné profesor S.Fred Singer se angažuje také v Cato Institute, odkaz na tuto instituci lze najít na úvodní webové stránce Centra pro ekonomiku a politiku mezi ideově nejbližšími partnery. Již v první polovině 90.let Václav Klaus publikoval některé své články v periodicích vydávaných Cato Institute a zároveň byl tento institut také vydavatelem a distributorem knihy Václava Klause "Renaissance : the rebirth of liberty in the heart of Europe". Cato Institute měl být podpořen koncernem Exxon Mobil od roku 1998 nejméně 110,000,-$.

Centrum pro ekonomiku a politiku založil svého času Václav Klaus, ředitel centra Marek Loužek byl pasován například Českou televizí na odborníka na globální změny klimatu, byť jeho dizertací bylo téma "Populační ekonomie a její důsledky pro účinnost pronatalitních politik". Ale asi opravdu neexistuje renomovaný přírodovědec, který by zastával názory blízké Václavu Klausovi, a tak ho musí ve veřejné diskusi zastoupit nějaký ekonom.

Pokud se vrátím ke své původní otázce, komu to slouží Václav Klaus, tak mi nyní připadá spíše jako prezident pražské filiálky koncernu Exxon Mobil. Jeví se mi, že teoretik a zastánce neviditelné ruky trhu bezpečně poznal, který sval na této ruce je nejsilnější a v jeho zájmu nyní fakticky vystupuje. Od ekonoma Václav Klause by bylo ostatně jenom logické, že zájmy koncernu Exxon Mobil, jehož tržní hodnota je asi devět krát větší než rozpočet celé České republiky, jsou mu velmi, opravdu velmi blízké.

Ale abych nevypadal, že odmítám bez rozmyslu vše, co je nějak společné s Václavem Klausem, tak uvedu citaci, se kterou souhlasím a která pochází z článku Mojmíra Hampla "Sternova zpráva budí nedůvěru" z únorového čísla newsletteru Centra pro ekonomiku a politiku : "Je opravdu obtížné být nezávislý na vlastním sponzorovi, který má navíc sám předem daný názor na předmět zkoumání a v zásadě jej potřebuje pouze potvrdit, protože do jeho obhajoby již investoval mnoho vlastního politického kapitálu."

Informační zdroje této úvahy:

http://cepin.cz"

http://www.exxonsecrets.org

http://www.heartland.org

www.cato.org www.cne.org