Pan Rázl použil nejoblíbenějšího triku všech demagogů. Vloží do úst svým oponentům naprostou hloupost a tu potom s vítězoslavným pokřikem vyvrátí. Jen člověk s velmi jednoduchým myšlením si může představovat ropný zlom tak, že jednoho dne se z ničeho nic zjistí, že byl vytěžen poslední barel ropy a další už nebude. (Možná, že český termín "ropný zlom" je zvolen trochu nešťastně a vyvolává katastrofické asociace.) Naprosto triviální úvahou může i pan Rázl dospět k závěru, že na planetě konečné velikosti se nemůže vyskytovat nekonečné množství ropy. A pokud je množství ropy konečné, nelze je čerpat stále rostoucím tempem do nekonečna. Takové zdroje jsou jenom v pohádkách. Jednou tedy musí nastat okamžik, kdy se dosavadní rostoucí trend těžby ropy změní na trend klesající. Tomuto okamžiku se říká oil peak, česky ropný zlom.

Předmětem seriozní diskuse není, zda ropný zlom nastane, ale kdy nastane, jaké budou následky a co by mělo lidstvo podniknout k jejich překonání. V současnosti, i přes stále rostoucí ceny ropy, které by podle tržních pouček měly stimulovat otvírání nových zdrojů, těžba ropy stagnuje. Je možné, že bodu zvratu bylo dosaženo již v roce 2005, možná letos, možná se jej podaří ještě o nějaký rok odložit. Že jsme za vrcholem, rozeznáme teprve po několika letech, při pohledu zpět.

Opravdu nerozumím důvodu, proč má pan Rázl potřebu zpochybňovat zjevná fakta, ani způsobu, jakým to dělá. Pokud se někomu nechce k tématu studovat množství textů, dostupných i na internetu, stačí se podívat do české Wikipedie, kde je heslo "ropný zlom" poměrně solidně zpracováno. Pan Rázl má asi pravdu v tom, že ropy bude dost. Ale možná ani on nebude dost bohatý, aby si mohl koupit plnou nádrž, kdykoliv bude chtít.