21. 11. 2007
Chyby, nesprávné a zaujaté interpretacepolemika s texty Immanuela Wallersteina, Petra Uhla a Borise Valníčka Po jisté době jsem se zase jednou dostal k BL, píše čtenář Richard Prager. Mezi prvními jsem narazil na text Immanuela Wallersteina "Poslední výzva pro řešení se dvěma státy" (strašná vazba, co vadilo překladateli na slově "dvojstátní"?). Zaujalo mě samozřejmě, co chce tento guru Britských listů k problému sdělit, a vskutku jsem až do konce nevyšel z údivu. |
Autor nastoupil tvrdě hned na samém počátku argumentací přímo z Balfourovy deklarace. Její text jsem svého času četl a proto mě slovo within, (i v anglickém originále je zdůrazněno kurzívou) nějak nesedlo. Vyhledal jsem tedy příslušný text a ejhle: nic takového v něm není. Proč také. Každý, kdo se kdy trochu zabýval okolnostmi jeho vzniku, ví, že v oné době byla představa židovské státnosti ještě velice vágní a sami Angličané si ji vůbec nepřipouštěli, natož aby se zabývali detaily řešení dvojstátního. Pro jistotu přikládám celý Balfourův text: Foreign Office November 2nd, 1917
Dear Lord Rothschild, Od autorova prvního nesmyslu se pak odvíjejí další: například zavádějící a agresivitu naznačující formulace "původně zahrnující i Jordánsko" Balfourova deklarace se opravdu týkala celého britského mandátního území Palestiny. To, že na něm má vzniknout židovská domovina, potvrdila později i Liga národů. Teprve několik let poté z něj Británie vyčlenila většinu území tzv. Zajordánsko a instalovalo v něm hašemitskou dynastii. Pokud je mi známo, žádný významnější sionistický představitel netrval nikdy na tom, že má židovský stát vzniknout i na území (pozdějšího) Jordánska. Občas se však připomíná, že existence Jordánska sama o sobě naplňuje myšlenku dvou států na území historické Palestiny. Wallerstein má podle všeho jen velmi povrchní povědomí o politických proudech v Izraeli: a tak ze zakladatele Likudu (tedy revizionisty) Ariela Šarona dělá duchovního pokračovatele Davida ben Guriona. Jestli pak někdo slyšel o tom, že ještě v roce 1948 nebyl ben Gurion jednoznačným zastáncem vzniku státu. Těžko také říci, proč zatratil všechny izraelské levicové politiky, kteří zrovna nejsou členy Peace Now, a přesto usilují o dvoustátní uspořádání. Nabízí se jedné pravděpodobné vysvětlení: O celém problému v podstatě nic neví a jde mu spíše jen o politickou agitku. V jeho případě rozhodně ne poprvé. Ad Petr UhlUž asi nikdo nespočítá, kolikrát v poslední době připomněl Petr Uhl ono tvrzení z doby Charty 77, že "žádná raketa není mírová". Má pravdu, podaří se však konečně někomu prorazit ideologické špunty v jeho uších a vysvětlit mu, že v současném sporu o nic takového nejde? Nikdo přece nedělí rakety na mírové a nemírové. Tady se mluví pouze o raketách útočných a obranných. Měl jsme také příležitost mluvit s řadou signatářů Charty a vím, že ono to s tou údajnou spoluprací se západními "míráky" nebylo až tak slavné, neboť oni tehdy odmítali uznat sovětské rakety rozmístěné v zemích Varšavského paktu za ohrožení míru v Evropě. Nenapsal svého času jistý profesor Thompson (nebo Thomson? Nejsem si jist), duchovní vůdce CND, po návštěvě Československa, že Češi jsou pro věc míru ztraceni? Ad ValníčekZaujala mě paličská výzva Borise Valníčka, abychom si připravovali podkladový materiál na to, až jednou budeme soudit současné zrádce národa, kteří tu chtějí mít "cizí" radar. Předpokládám, že to je ten samý Boris Valníček, který před lety plnil komunistická média oslavnými texty na sovětskou kosmonautiku. Zřejmě tedy tehdy neměl nic podstatného proti tzv. vstupu vojsk. Halt, dneska mu nic nehrozí, tak vyhrožuje sám. Jakou má asi cenu svědomí takovýchto Valníčků? |