Reportér nejdříve oznámí místo a čas, kde se nehledě na obavy místních obyvatel sjelo odhadem sto až tisíc vyznavačů techno hudby. Poté dostane svých pět vteřin slávy místní starosta a policista, který nás všechny uklidní tím, že situaci monitoruje antikonfliktní tým, složený ze zkušených policistů, co tentokráte nechali zbraň v autě - jak šlechetné gesto.

Nakonec samozřejmě to nejlepší - samotní technaři. Televizní štáb je složený z profesionálů, kteří vědí jak má jejich reportáž ve výsledku vyznít, k tomu je zapotřebí najít v davu normálních ( rozuměj - mediálně nezajímavých ) lidí tu nejvíc opilou, zfetovanou trosku, která ochotně do kamery zahuhlá jak je všechno "hustý" a potvrdí, že drogy "byly". Divák, který nemá relevantní informace o donedávna uzavřené subkultuře logicky nabývá dojmu, že free party tvoří panoptikum vrávorajících, zabahněných asociálních existencí, které je vhodné vrátit do reality nejlépe ranou obušku. Jasné varování pro ty, kteří by snad chtěli hledat štěstí jinde než při sledování nováckého seriálu.

Česká freetekno scéna, "oficiálně" zrozená v Hostomicích roku 1994, začala koncem století mohutnět. Vznikaly nové sound systémy, tisíce mladých lidí ( včetně mě) nacházelo alternativu komerční hudby a sterilní mainstreamové zábavy. Vytvářely se skupiny lidí morálně a charakterově převyšující ostatní ve své generaci. Násilí, krádeže a podobné jevy se uvnitř komunity téměř nebo vůbec nevyskytovaly, většinou zúčastněných prostupoval pocit určité přirozené, lidské sounáležitosti. Bylo tam přesně to co část mladých lidí hledá - útěk z konzumní monokultury občanské poslušnosti a staticismu ( jak výstižně vyjádřil jeden ze členů Spiral Tribe).

Pro mnoho lidí se freetekno stalo životní styl a u některých pozitivistických jedinců sílila myšlenka, že DIY kultura má ambice změnit společnost. Současnost dokazuje , že opak se stává pravdou.

Úpadek české scény se odehrával podle stejného scénáře jako začátkem 90. let v Anglii a o pár let později ve Francii. Z freeparties se začala stávat masová záležitost. Původní myšlenka padla pod náporem dychtících hedoniků slepě se ženoucích za maximálním požitkem. Každý větší teknival se stal v okurkové sezóně vděčné sousto pro bulvární média, a i díky téhle nedobrovolné reklamě začali free festivaly navštěvovat "moderní" lidé se svou hypermarketovou morálkou VZÍT - UŽÍT - ZAHODIT! Výsledek? Svobodnou atmosféru a respekt přírody střídají tuny odpadků.

Hřebíčkem do rakve místní free scéně byl jistě CzechTek 2005. Směs naivního populismu, naprosté neinformovanosti a primitivního chlapáctví tehdejšího premiéra uvolnila ruce represivním složkám, jejichž vedení s povděkem kvitovalo možnost prezentovat své totalitní návyky opět v praxi. Nekonečná řada maskovaných těžkooděnců, vodní děla, obrněný vůz přistavený na dálnici, vzduchem poletující vševidoucí vrtulník. Naproti tomu, pár tisíc mladých lidí toužících na několik málo dnů okusit trochu víc osobní svobody než připouští státní moci poplatný společenský "řád". Tristní pohled odsuzující slovo demokracie do oblasti prázdných pojmů sloužících momentálním zájmům místních arogantních vládců.

Poslední CzechTek - je noc, magicky pulzující, světelné město zvukových aparatur duní opuštěnou krajinou, zvuky jednotlivých stěn se slévají v jeden společný rytmus a celé okolí prostupuje nepopsatelná energie. Z dálky má náš největší teknival stejné kouzlo jako dřív, ovšem v centru dění naplno vystupují negativní jevy posledních let.

Státem zapůjčený tankodrom dávající celé akci punc legality, blyštivé zánovní Mercedesy parkující vedle starých francouzských dodávek, stánky prodávající grilovaná kuřata, koktejl bary, mojito, árenbíčko, povalené přetékající mobilní toalety, odpadky. Tekno byznys v plné špíně.

..... Do It Yourself.