25. 7. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 7. 2007

Utrpení mladého Radara

(neboli kreativní reakce na ubíjející masmediální Blitzkrieg)

Radar, radar, radar. Všichni teď o něm mluví. Zapněte si televizi, otevřte noviny, pusťte si rozhlas, a garantuji vám -- bude tam. Každý o něm mluví -- a každý na něj má nějaký názor. Radar sem, radar tam, radar všude...

Ale v celé té mediální bouři se tak nějak ztratil Radar jako takový. Vždyť my jsme ho v naší zaslepenosti degradovali na pouhý bezduchý předmět našich ideologických sporů! Úplně jsme zapomněli na to, že to je především stroj z masa a kostí, stejný jako my všichni ostatní, který má vlastní pocity, touhy a sny... Dokáže soucítit... i milovat.

Zkusil se vůbec někdo někdy vcítit do jeho situace? Napadlo vůbec někoho, jak moc to má takový mladý Radar v současné postmoderní společnosti těžké? Ještě ani vlastně pořádně neexistuje, a už se musí zoufale prát o své místo na slunci s mnoha agresivními kauzami, aférami, senzacemi a skandály. Všichni se chtějí stát objektem bulvárně-mediálního zájmu, ale prosadí se jen málokdo. Všichni by se chtěli octnout v záři reflektorů, projít se po chodníku slávy a nakonec, při slavnostním večeru, kdy se napětí dá porcovat a ihned zatepla servírovat, si vyslechnout větu: "And the winner is..."

Je to prostě boj na život a na smrt. Vítěze čekají titulní strany a televizní prime-time, poražení budou bez milosti zapomenuti.

A soupeři našeho malého Radárka jsou sakra velké kapacity. Třeba samotný pan premiér, který vždy dokáže znovu a znovu přilákat pozornost médií -- ať už svou náturou, svým slovníkem, svou manželkou, svou přítelkyní, nebo svým prostředníčkem... Na paty mu ale šlape šéf nejsilnější opoziční strany -- zkušený veterán guerillových válek v džungli masových sdělovacích prostředků. Nedávno dokonce přišel s vlastní "manželskou krizí", čímž narušil dosavadní premiérův monopol. A tak to je správné, člověk by měl vždycky mít možnost si vybrat. Cola nebo Pepsi?

To ale není všechno. Zatímco politické nebe tedy zdobí hned dva "hvězdné" milostné trojúhelníky, panorama Prahy bude možná brzy zdobit nová Národní knihovna. Její plánovaná podoba se ale nezamlouvá zdaleka všem. "Vypadá jako něco, co ukáplo Shrekovi z nosu", stěžují si někteří. Mezi kritiky je i sám pan prezident, ve svém pokročilém věku stále natolik agilní, že stavbě hodlá zabránit vlastním tělem. Jméno, a to i za hranicemi, si ale dělá především svým neúnavným rýpáním do ekologického aktivismu.

A to nás přivádí ke skutečným štamgastům české mediální putiky -- rakouským odpůrcům Temelína. Kluci, co nevynechají jedinou příležitost si trošku zadovádět. Pan ministr zahraničí proto dokonce neváhal označit za "magory", vzpomínáte?

Pak zde máme velmi působivý, ojedinělý obraz: Jiří Čunek, plahočící se nehostinnou pouští českého veřejného mínění, s kroužícími mediálními supy nad hlavou, ale stále plný sil a elánu... To je hodně velký talent.

Pozornost se na sebe ale snaží strhnout i naši polští sousedé, a to tím, že chystají monstrproces s fialovo-modrým plyšovým maňáskem jménem Tinky Winky. Tuto hvězdu pořadu Teletubbies totiž podle mnoha svědků přitahují maňásci stejného pohlaví, a to se v konzervativním Polsku prostě nenosí. Navíc se prý také proslýchá, že -- hanba! -- Winky za komunismu spolupracoval s tajnou policií, a to se nenosí už vůbec nikde. Jeho vysvětlující výroky v médiích ("Lála, pá pá! Lála! Bu bu la!" apod.), byť dobře míněné, bohužel celou situaci jen vyhrotily. Nechci proto plašit, ale vypadá to zle -- hoch ušatá fialová to má zjevně dosti nahnuté. Obávám se, že již brzy uslyšíme miliony dětí na celém světě rozzlobeně vykřiknout: "Zabili Winkyho! Parchanti!" (Jeden můj kamarád se v této souvislosti obává, že dojde k úřednímu omylu a popraven nebude Tinky Winky, nýbrž Willy Wonka z Továrny na čokoládu -- tedy Johnny Depp.)

Jak vidíte, je to dohromady pěkná směsice. Navíc, tito aktuální soutěžící musí počítat také s tím, že budou nemilosrdně srovnáváni s předchozími aktéry této velké reality show... Mnozí z účastníků předchozích ročníků si přitom získali skutečně obrovský věhlas, který nelze snadno překonat.

Především bych zmínil incident, kdy uražený ex-politik (a doktor) se slovy "ZASLOUŽÍ SI TO!" nemilosrdně zmackoval aktuálního vládního politika (a taktéž doktora) ZDE. Tato scéna si získala obrovský a nehynoucí věhlas, na kterém nic nezměnilo ani to, že tehdejší předseda lidovců Miroslav Kalousek se celou událost snažil bagatelizovat slovy (volně citováno) "poprali se dva narcisové, no a co?" Na celé události jsou fascinující hlavně detaily, především onen výše citovaný bojový pokřik, který by se myslím velmi hezky vyjímal například napsaný na slavném "Little Boy" - bombě shozené na Hirošimu (Japonci zjevně nedisponovali účinným obranným systémem...) Celá scéna je nezapomenutelná mimo jiné i díky nezpochybnitelné charismatičnosti obou mužů, kteří navíc mají co říci k mnoha kontroverzním tématům, jako je například bigamie, snobství, nebo dokonce zubařství.

Myslím, že tento exkurz po zoologické zahradě naší politicko-mediální scény je prozatím dostačující -- vraťme se tedy k malému Radárkovi a jeho nezáviděníhodné situaci. Považte, jak může v takovéto konkurenci obstát a vyniknout? Sex, násilí, intriky... Radar nic z toho nemá!

A, jako by to nestačilo, mimo soupeřů na něj číhají i jiné nástrahy. Náš Radar již dokonce čelil pokusu o totální odstranění z veřejného povědomí! Objevila se totiž teze, že celá kauza je pouhým nedorozuměním, neboť ve skutečnosti se jedná o tento Radar: ZDE

Na druhou stranu: temnými, krví podlitými mraky občas prosvitne záře solidarity a nezištné pomoci. A právě když bylo Radaru skutečně nejhůř, jako Deux Ex Machina se zjevila jiná kauza a, věřte nebo ne -- pomohla mu se znovu postavit na vlastní nohy! Bylo to v době, kdy naši novináři konečně uvolnili své dlouho potlačované obsedantně-fetišistické sklony (jako bychom to netušili!) a dlouhé týdny byli kolektivně uhranuti premiérovým prostředníčkem. Tehdy kdosi přišel s tímto šokujícím vysvětlením: "Topolánek jen ukazoval svou anti-raketovou střelu!" Zajímavá fúze na poli mediálních bublin, nemyslíte?

Možná, že v budoucnu ale budou muset spojit svoje síly dokonce všechny aféry dohromady, aby se vůbec udržely při životě. Veřejnost je totiž zhýčkaná a hledá stále nové a nové podněty -- staré provařené skandály pak skončí zapomenuté na pověstném smetišti dějin. Prostě a jednoduše, časem omrzí. To se stává. Něco jako když Rus, Američan a Čech letěli v letadle, přišla k nim letuška a zeptala se: "Už zase vy tři?"

Knihovnu, Prostředníček i Radar by snadno mohl potkat stejný osud, uvážíme-li, jaké nenasytné monstrum se na mediální scéně objevilo v uplynulých týdnech. Ztracená Anička, která ve skutečnosti není Anička, ovšem ani Patočka, je to Barbora, která ujela na Klokánkovi, zřejmě hledat ztracený Grál... Z kterého už ale tak jako tak dávno chlastá obtloustlý Harrison Ford. Ztracená, ztracená, ztracená. "Snad kdybychom měli ten radar, dokázali bychom ji vypátrat", napadlo tehdy leckoho. A nemá náhodou klasický radar podobný tvar jako kalich, tedy Grál? A ten návrh knihovny taky vypadá, že by se z něj dalo něco vypít, kdybychom ho obrátili vzhůru nohama. Ale zpět k Aničce, nejprve ztracené, následně nalezené kdesi na dalekém Severu, jako by se nechumelilo. Ale ono se vážně nechumelí, je naopak příšerné vedro. Které ale nijak nesouvisí s lidskou činností, jak nám ustavičně připomíná prezident, pokud tedy zrovna nevyhrožuje, že se někam přiváže (http://en.wikipedia.org/wiki/Self-bondage). Zbývá dodat, že úlohou Klokánka v této kauze nebylo nic jiného než předznamenat postup pražských Bohemians 1905 do první fotbalové ligy. Tak, a vidíte, už to do sebe všechno zapadá! Jen nevím, jak do toho teď zakomponovat toho Terryho Foxe... Jejda, omyl, to se má na veřejnost dostat až za dva týdny... Nic jsem neřekl!

Každopádně, celá tato zapeklitá kauza je skutečně dechberoucí. Již se objevila všechna možná i nemožná vysvětlení, s výjimkou jednoho -- a to hypotézy o dvojčatech. Je to celkem jasné, proč ne -- dvojčata jsou totiž jakožto kontroverzní téma zcela "out", a to díky nedávným katastrofám, jako bylo jedenácté září v USA nebo bratři Kaczynští v Polsku (mimochodem, věděli jste, že americký terorista Unabomber se jmenoval Theodore Kaczynski?)

Týraný Ondřej zase připomíná Abu Ghrajb. Arabové bývají kluci opálení, což nás vrací zpět k Čunkovi a jeho proslavenému manuálu "Příjemcem sociálních dávek snadno a rychle". (Už vyšel paperback?) Co se týče jeho dalšího doporučení, tedy zakládání ohňů na náměstí, tak to se nedávno skutečně dělo v Estonsku, kde místní rusky hovořící menšina (vypadá to, že každá země má svoje Karlovy Vary) dávala najevo svou nespokojenost s odstraněním jednoho pomníku. Nevím, jestli jsou Rusové v Estonsku opálení, ale vím, že jestli se oni zlobí kvůli monumentu, Putin se zlobí kvůli radaru. Stejně jako náš pan prezident kvůli plánované knihovně -- a jestli se opravdu přiváže, zajímalo by mě, zdali pan ministr zahraničí i v tomto případě svou ušlechtilou prvorepublikovou češtinou prohlásí: "Víte, já toho... toho magora trošku znám, takže vím, že ty protesty zřejmě budou pokračovati." Radar se k tomu všemu ještě musí snažit, aby ho nezastínily zpupné a agresivní rakety -- jeho machističtí sourozenci z Polska. Vztah mezi radarem a raketou je, jak nám vysvětluje freudovská psychoanalýza, determinován komplexem zvaným "rocket envy", tedy "závist rakety" (http://en.wikipedia.org/wiki/Penis_envy). Tato frustrace, pokud zůstane nevyřešena, může mnoha radarům pěkně otrávit dospívání a poznamenat je i do budoucna.

Radar to má zkrátka v dnešní době komplikované. Neboli, jak se zpívá v oné slavné sladkobolné písni: "Sometimes it`s hard to be a radar..."

                 
Obsah vydání       25. 7. 2007
25. 7. 2007 Vladimir Frolov: Hrozící konflikt o Arktidu
25. 7. 2007 Nesmysly a lži kolem referenda aneb jsou USA sexy? Michal  Kuklík
25. 7. 2007 Hospodářské noviny a bengázská šestka Petr  Wagner
25. 7. 2007 Buď free Jan  Smolák
25. 7. 2007 Buď svobodný! František  Řezáč
25. 7. 2007 YouTube/CNN vytvářejí nové paradigma Fabiano  Golgo
25. 7. 2007 YouTube a CNN - opravdu nový začátek?
25. 7. 2007 Utíkají z Castrova nebe... Fabiano  Golgo
25. 7. 2007 Osm amerických studentů získalo lékařské doktoráty na Kubě
25. 7. 2007 Referendum by se mělo vyjádřit k morálnímu aspektu radaru Jaroslav  Klíma
25. 7. 2007 MZV ČR nezná Ústavu ČR a Listinu základních práv a svobod
25. 7. 2007 George Tabori mrtev (1914 -- 2007) Richard  Seemann
25. 7. 2007 Více dětí, aneb Radostná zpráva, ale pro koho? Uwe  Ladwig
25. 7. 2007 Doping Petr  Wagner
25. 7. 2007 Topolánku, co nás ochrání před ruskými jadernými raketami? Josef  Vít
25. 7. 2007 Utrpení mladého Radara Ivan  Eckhardt
25. 7. 2007 Jak ví Přibáň, jaké jsou proti Lugovému důkazy?
25. 7. 2007 Jen čtyřnásobně větší emise CO2
24. 7. 2007 Jen tak mimochodem vyšlo najevo, že Spyra pracoval pro polskou rozvědku Štěpán  Kotrba
24. 7. 2007 Základna v Brdech: Čínský ohlas očima washingtonských analytiků Pavel  Barák
24. 7. 2007 Plug-in hybridní technologie pohřbena ČTK - neodbornost či záměr? Michal  Brož
24. 7. 2007 Exekuce vyžadují preciznější pravidla Miroslav  Uhlíř
24. 7. 2007 Informace nebo propaganda? -- MZV ČR informuje o webu www.radarbrdy.cz Michal  Rusek
24. 7. 2007 Továrny hrůzy: Made in America Nikola  Čech