17. 4. 2007
POZNÁMKA NA OKRAJ:Co dělat, když ekonom zapomene, kde žije? Aneb: Škoda, že blbost jen bolíNový návrh na spásu německého hospodářství: hodinová mzda € 3,00 Ekonomové jsou studovaní lidé. Někteří jsou prý dokonce i chytří. Lidé si někdy myslí, že by to mělo platit hlavně pro ty, kteří jako moudří hospodářští poradci pracují vedle vlastního hlavního zaměstnání pro německou vládu. Připouštím, že tomu může být tak, že by někdy člověk mohl mít jiný dojem. A o to se teď zasloužil Wolfgang Franz, šéf německého Centra pro evropský hospodářský výzkum (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung (ZEW)) v Mannheimu. |
Vlastně Franz podle časopisu Spiegel online neudělal nic divného, alespoň ne na ekonoma. Uvažoval o tom, jak by dal zvýšit počet pracovních míst v Německu. A jeho odpověď mi připomněla jiného ekonoma, který na otázku, podle jakého principu by se mělo pracovat v nemocnicích, odpověděl, že jako první by měl být vždy operován ten, z jehož uzdravení by hospodářství mělo tu největší ekonomickou výhodu. Franz přišel na něco jiného, a to na řešení z hlediska ekonoma také pochopitelné, pro sociální systém ale (alespoň zatím) nepřijatelné. Chce za jednoduchou práci snížit hodinovou mzdu na € 3,00. Že by někteří zaměstnavatelé za tu cenu nabídli víc pracovních míst, to chápu, protože si nemyslím, že všichni z nich myslí jen na svou kapsu. Mnozí berou v úvahu také na život těch, který by za takový plat měli pracovat. Ale na vědce je požadovat něco takového trochu moc, alespoň podle mého porozumění. Napadla mě ale dobrá nabídka přímo pro Franze. Měl by sám pracovat v ZEW za € 3 za hodinu. Měl by tam teplo, čisto, nesmrdělo by to tam, nemusel by se při práci potit, a mohl by si za těch € 24 za den zjistit, jak je to hezké, mít práci, a to dokonce na celý den... Už je to tak. Když člověk slyší nejrůznější návrhy, měl by se ptát, jestli ten radící vševěd by se také rád podřídil tomu, co právě radil. U Franze by ale ani nešlo o to, aby pracoval za € 3 za hodinu, on by se jen měl zeptat, který ekonom by převzal jeho místo za menší plat, a akceptovat pro sebe, že bymu jeho mzda měla být snížena na tuto nejmenší nabídku. Vím, že to neudělá, ačkoli by mu to pomohlo alespoň krok k tomu, co si přeje pro jiné lidi, krok blíže k té zaslíbené tržní ekonomice... |