29. 11. 2006
Letité klišé ahistorického pohledu na dějinyreakce na reakci Borise Cveka pod titulkem "Svět bez komunistů by býval lepší"
Závěry, které se objevily v Cvekově posledním článku jsou naprosto zkreslující, dokonce se je nebojím označit za vysloveně lživé. Tvrzení, že "nacismus (čili nacionální socialismus) sliboval lidem dokonalou společnost, spravedlivou, sociální a silnou" je absurdní již proto, že tato vize měla platit jen pro vyvolené - především rasově čisté. |
Samozřejmě bych k vyvrácení této teze mohl sáhodlouze pokračovat. Zajímavé by bylo např. rozebrání mnohdy ambivaletního a měnícího se vztahu dělnictva k nacionalismu a internacionalismu, a tím i k nacionálnímu socialismu, ale to je skutečně na hodně dlouhou studii -- i zde platí, že nic na světě není černobílé, ale většina společnosti se bohužel až příliš často uchyluje k lacinému zjednodušování. Následující tvrzení je ještě absurdnější. "O koncentračních táborech obyčejní Němci nevěděli žádná fakta a celá brutalita režimu se pro ně omezila na válku (a války se v Evropě vedly vždy, např. i Tomas Mann stál v první světové válce na straně císaře Viléma a Romain Rolland zachovával neutralitu), na deportaci Židů do sběrných táborů a na pořádek, udržovaný Gestapem" Jako člověk, který se dlouhodobě zajímá právě mimo jiné o problematiku nacionálního socialismu (jsem vystudovaný historik), mohu doporučit nepřeberné množství literatury, která Borise Cveka snad vyvede z tohoto letitého klišé. Za všechny doporučuji velmi ceněnou práci Roberta Gellatelyho -- Kdo podporoval Hitlera. Společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu (vyšlo i v Praze roku 2003). Rovněž mohu ubezpečit, že tzv. obyčejní Němci byli např. o určitých typech koncentračních táborů (je ovšem třeba mezi nimi opět rozlišovat) dokonce záměrně informováni v běžných říšských novinách! A to nehledě na rozšiřující se svědectví vracejících se vojáků Wehrmachtu. Bohužel, tak jako mnohdy i dnešní společnost, nad těmito zvěrstvy zavírali oči a raději o nich nechtěli němečtí civilisté vůbec slyšet. To vše nejsou manipulativní literární fikce, ale suchá výpověď pramenného archivního materiálu (mluvím i z vlastní zkušenosti). Borisem Cvekem neakceptovaný rozdíl mezi komunismem a nacismem (z celého článku prosvítá v tomto směru tradiční povrchní, až pouze propagandistická znalost problematiky) včetně hanění levičáků je smutný zejména pro autora, studovaného člověka, který by měl být schopen toto rozlišit, a když ne, tak se k tomu raději nevyjadřovat. Ano, skutečně mezi oběma ideologiemi jsou některé pozoruhodně shodné body, ale taktéž řada teoretických a praktických rozdílů (viz základní teze dělit společnost na základě rasy a třídy...). Obdobné spojnice i rozdíly jsou mezi křesťanstvím a komunismem -- v ritualizaci, ideji altruismu a sociální spravedlnosti, mezigenerační solidaritě a humanistickém ideálu pojítka, rozdíl pak je v roli lidskému světu nadřazené, Boží spravedlnosti. Desatero mladého komunisty od Mojžíšova desatera není až tak lehké rozeznat... Totéž platí i v případě zásadního nepochopení ve vztahu k vývoji komunismu v dějinách 20. století, což je jasně dokumentovatelné na příkladu vývoje politiky KSČ v ČSR. Opět je třeba rozlišit minimálně několik vývojových etap. To jen tak na závěr k Cvekovu oblíbenému zjednodušování ("komunisté žádný opravdu "humanitnií" cíl neslibovali - slibovali zrušení majetku, jednotu lidu, selanku nejnaivnějšího a nejhloupějšího rázu, která odporuje absolutně zdravému rozumu"). Ne nadarmo bude vždy v historii platit otřepané AD FONTES. Autor je historik |