Poměrně detailně je tato problematika rozebrána renomovaným expertem na válečné simulace (National War College, Naval War College), plukovníkem Samem Gardinerem USAF (Ret.). A to ve studii nazvané "Konec letní diplomacie: Posouzení možností americké armády v Íránu" - The End of the Summer of Diplomacy: Assessing US Military Options on Iran pro nadaci The Century Foundation. Gardiner zde varuje, že doktrína preventivní války prováděná postupným odřezáváním jakýchkoliv alternativ včetně vážně míněné diplomacie zdaleka neztratila v některých kruzích nic ze svého lesku a to vzdor situaci v Iráku a Afghánistánu.

Shrnutím je doporučení, že případná "chirurgická" vojenská intervence v Íránu nevyřeší problémy regionu, nezastaví nukleární program, nepomůže změnit stávající režim. Na druhé straně velice pravděpodobně poškodí ekonomiku Spojených států a ještě více sníží jejich pozici na Středním východě. Gardiner uzavírá s doporučením administrativě, že "nemáte žádné vojenské řešení situace s Íránem - je třeba zprovoznit diplomacii".

Gardiner rovněž ve své práci vyhodnocuje míru pravděpodobnosti a prostředky Íránu v reakci na útok a jeho následky v regionu po kratším či déle trvajícím konfliktu.V případě kratšího konfliktu vidí s vysokou pravděpodobností odvetný útok na americké cíle v regionu a přerušení části dodávek surovin z Perského zálivu, ale jako méně pravděpodobnou eskalaci do ostatních zemí mimo americké základny. Ovšem ve variantě delší letecké útočné kampaně (pozemní americký úder je mimo hru) je již možnost podpory Hizbaláhu a dalších sil v regionu, případně přerušení vlastního exportu energetických surovin. Je nutno dodat, že varianta delší kampaně se jeví jako více než pravděpodobná z důvodu časové náročnosti vyhodnocování úspěšnosti zásahů a nelze zcela vyloučit určitou efektivitu Íránských protileteckých opatření apod.

Velice výmluvné je také detailní srovnání přípravných kroků prováděných před hlavním úderem na Irák a obdobná série kroků nyní prováděná směrem k Íránu. Jako již uskutečněné vysazení předsunutých komand a výcvik loajálních buněk v oblasti etnicky separátní provincie Baluchestánu (východní hranice Íránu s Pákistánem) a jejich nápomocná role při identifikaci cílů a rozmisťování senzorů pro útok, propaganda v médiích, jejíž součástí je i paralelní hra "na prostor pro diplomacii" apod.

Do konce října by do oblasti západního pobřeží Íránu měla být přesunuta celá bojová skupina v čele s letadlovou lodí Eisenhower. Tato operace probíhá podle odborníků citovaných časopisem The Nation na základě tzv. PTDOs (prepare to deploy orders), které naznačují, že se nejedná jen o cvičení či o více méně běžnou rotaci sil v regionu na základě tradiční Carterovo doktríny o poskytování přímé ochrany regionu výměnou za recyklaci petro-dolarů v americké a mezinárodní ekonomice.

Zajímavou perličkou je také Gardinerovo ohlédnutí na kampaň předcházející hlavnímu útoku na Irák, kdy v roce 2002 byl proveden přípravný útok zhruba na 400 cílů a to bez jakéhokoliv mandátu OSN nebo Kongresu a se zadáním, "pod rozlišovací schopností CNN", tedy bez většího zájmu médií.

Pozorný čtenář mohl zaznamenat, že se v ČR poslední dobou kontinuálně nafukuje imaginární hrozba ze strany Íránu. Ve středo-levicovém tisku se tomuto tématu věnuje například známé "agitačně-expertní duo války proti terorismu" Tureček & Roškot z deníku Právo. Zdaleka se tak nejedná o ostře politicky vyhraněnou záležitost, jít se spojenci až za hrob jako osel je evidentně současný domácí politický mainstream.

DOKUMENT: The End of the "Summer of Diplomacy": Assessing U.S. Military Options on Iran ZDE

V reakci na informace THE NATION a další články se mluvčí námořnictva v Pentagonu pro Navy Times vyjádřila v tom smyslu, že po šesti letech nově opravený Eisenhower údajně jen střídá skupinu kolem letadové lodi Enterprise, která zasahovala v operaci "Trvalá svoboda". Informace ohledně nasazení minolovek v oblasti a plánování možného zaminování Íránských přístavů však nevyloučila.

NavyTimes: ZDE

AP: ZDE