Úspěchy týkající se raket středního a kratšího doletu se odehrávaly hluboko pod hladinou raketojaderného patu zajišťovaného ponorkami, mezikontinetálními balistickými raketami a letectvem. Nelze též zapomínat, že smlouva o likvidaci těchto raket byla podepsána v době, kdy byly do výzbroje zaváděny moderní střely s plochou drahou letu. Analýzy SIPRI ukazují, že nejnižší vojenské výdaje v období po studené válce byly zaznamenány v roce 1998; pak začal nárůst. Během dekády 1996 až 2005 vzrostly vojenské výdaje ve světě o 34 %. V roce 2005 dosáhly globální vojenské výdaje 1118 miliard dolarů v běžných cenách, což tvořilo v průměru 173 dolarů na jednoho obyvatele planety. Vojenské výdaje představovaly 2,5 % světového hrubého domácího produktu. Pokračoval proces koncentrace vojenských výdajů, tedy pokles počtu zemí odpovědných za růst výdajů. Jak ukazuje tabulka číslo 61, bezkonkurenčně nejvyšší vojenské výdaje v období po studené válce připadají na Spojené státy -- v roce 2005 tvořili 48 % světových výdajů. USA následovaly Velká Británie, Francie, Japonsko a Čína, z nich každý stát byl odpovědný za 4 až 5 % světových vojenských výdajů. Spojené státy jsou též odpovědné za 80 % meziročního růstu 2004/2005 těchto výdajů. Podle rozborů SIPRI, jejichž část které přináší tabulka číslo 62, zdaleka největší vojenské výdaje mají ekonomicky rozvinuté země s liberálně-demokratickým režimem, což ukazují údaje za OECD a NATO, ale i za Evropskou unii. V samotném roce 2005 největší růst těchto výdajů zaznamenaly státy se středně vysokými příjmy na hlavu obyvatele -- u nižších středních to bylo + 6,7 %, u vyšších středních + 9,1 %. V témže roce výrosty výdaje států nízkými příjmy o 4,1 a s vysokými příjmy o 2,5 %. Za desetileté období 1996 až 2005 nejvyšší růst vojenských výdajů zaznamenaly státy s nízkými příjmy, a to o 64,2 %. Ovšem skupina 131 států s nízkými a středními příjmy na obyvatele svými výdaji tvoří pouze jednu pětinu celosvětových výdajů, zatímco 35 států s vysokými příjmy vydávají na vojenství čtyři pětiny světových výdajů. Jaderné zásoby - leden 2006
Poznámky: a/ V roce 2005 oznámila KLDR, že má použitelné jaderné nálože, ale tuto informaci nelze ověřit. c/ Úplný arzenál Ruské federace činí přibližně 16 tisíc náloží, z nichž přibližně 10 100 je buď v rezervě, nebo v likvidaci. d/ Některé nálože na britských strategických ponorkách mají taktické úkoly. e/ Existence čínských taktických jaderných náloží nebyla potvrzena z oficiálech zdrojů. f/ Zásoby Indie, Pákistánu a Izraele jsou pouze částečně využitelné pro nosiče.
Pramen: SIPRI Yearbook 2006. Armaments, Disarmament and International Security. Oxford: Oxford University Press: 2006. Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom |