Ahmed Sheikh řekl americkému novináři, že tento týden přemýšlí o tom, jak by měla Al Džazíra připomenout páté výročí 11. září. "Pět let po té katastrofě je arabský svět daleko více rozdělený než býval," uvedl. "Obraz islámu byl do velké míry zdiskreditován. Vůči Izraeli jsme slabší, než jsme bývali. Nedochází k rozvoji. Všechna témata a všechny problémy jsou propojeny. Je velmi obtížné najít, kde začínají a končí."

Šéfredaktor televize Al Džazíra se obává, že se Irák vyvíjí směrem ke katastrofální občanské válce, která se rozšíří na další země se smíšeným šiitsko-sunnitským obyvatelstvem, jako jsou Kuivajt, Bahrain a Saúdská Arábie. "Pokud by se Američanům podařilo zabránit občanské válce, jejich přítomnost by byla velmi užitečná." Jenže po třech letech, kdy se Američanům nepodařilo stabilizovat Irák, má Ahmed Sheikh o jejich roli vážné pochybnosti.

Šéfredaktor Al Džazíry zastává militantní postoj ohledně arabských kauz. "To,co se pro naše diváky nemění, je rozhořčení pociťované vůči americké a izraelské politice," uvádí. Avšak s výjimkou boje Palestinců a iráckého odporu vůči americké okupaci, zdůrazňuje, většina tzv. džihádistických válek vyvolala jen to, čemu říkají Arabové fitna, tedy sebeničivé interní boje.

Ahmed Sheikh pracuje pro televizi Al Džazíra od doby, kdy byla v roce 1996 založena. Předtím pracoval pro televizi BBC a pro jiné televizní stanice.

Američtí vládní činitelé často napadají televizi Al Džazíra, že je to nástroj propagandy pro Usámu bin Ladina a další muslimské radikály. Jako novinář musím přiznat, že často považuji její vysílání za nevyvážené. Snaží se příliš usilovně prezentovat arabské zpravodajství, nikoliv jen zpravodajství. Nicméně mě opravdu zaujalo, píše americký autor, jak složité je to pro Al Džazíru nyní informovat ve vysílání o Blízkém východě.

Například Írán. Al Džazíra nedávno znovu otevřela svou kancelář v Íránu poté, co ji íránské úřady na půldruhého roku uzavřely. "Zločinem" televize Al Džazíra bylo, že vyslala televizní štáb do jihozápadního Íránu a natočila reportáž o tamější arabské menšině, s níž zachází ústřední vláda nespravedlivě. Odvysílání reportáže vyvolalo v tomto regionu protesty a občanské nepokoje - tak se Íránci rozhodli Al Džazíru vyhostit.

V Iráku je to ještě horší. Protože Al Džazíra vysílala reportáže ze zázemí sunnitského povstání, rozzuřilo to irácké šiity. Šiitská vláda v Iráku vyhostila Al Džazíru ze země v září 2004 a šéfredaktor Al Džazíry konstatuje, že by se teď neodvážil do Iráku vrátit. Vztahy s americkou armádou jsou lepší, ale v důsledku hněvu šiitů by to bylo pro Al Džazíru "nesmírně nebezpečné" být v Iráku.

"Lidé říkají, že jsme televize povstalců. To není pravda. Jsme televize každého. Jsme kritičtí a vyvážení. To má novinář dělat - nikoliv šířit oficiální názory, ale kritizovat, snažit se hodnotit."

Pro televizi Al Džazíra jsou problémem i Sýrie a Libanon. Poté, co Al Džazíra odvysílala exkluzivní, hodinový rozhovor s Hasanem Nasrallahem, šéfem šiitské organizace Hezbollah, začali na ni útočit sunnitští extremisté známí jako "salafisté" (kteří podporují al Kajdu a považují šiity za odpadlíky).

Podporuju televizi Al Džazíra, navzdory její tendenci dávat svému vysílání propagandistický úhel, píše americký autor, protože je to první krok vůči opravdové televizní novinářské práci v arabském světě, poprvé to není státní vládní televizní propaganda. Po deseti letech své existence čelí Al Džazíra jedné ze základních pravd poctivé novinářské práce: svět je zatraceně složitý a je velmi těžké poznat, kdo je na správné a kdo je na špatné straně. To je dobrý začátek. Máme-li společné normy pro zpravodajství z Blízkého východu, možná se nám nakonec podaří udělat něco pro řešení problémů, o nichž všichni souhlasíme, že tam existují, uzavírá Ignatius.

Podrobnosti v angličtině ZDE