24. 8. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 8. 2006

Komunisté proti srpnové invazi

K pondělnímu výročí invaze z 21. srpna 1968 komunistické Haló noviny neotiskly nic. Žádný div. V jiných médiích převažoval stereotyp o naivních, neschopných "osmašedesátnících", kterým pásy tanků rozmašírovaly jejich iluze o reformování komunismu. Mladšího čtenáře odchovaného současnou žurnalistikou proto možná překvapí, kolik komunistických stran onoho horkého srpna proti intervenci protestovalo.

Známý je odpor nejsilnějších "rudých" formací Západní Evropy -- Italské komunistické strany, z níž se později stal hlavní "tahoun" nezávislého eurokomunismu, a komunistů Španělska a Francie, kteří ovšem v následujících letech uvízli na poloviční cestě mezi eurokomunismem a Moskvou. Intervenci odsoudili též komunisté holandští a švédští. Proti byla velká část komunistů britských a rakouských, což v Británii způsobilo rozkoly ve straně, v Rakousku odchod nespokojenců. Prosovětské pozice zaujali komunisté portugalští, proti byla údajně asi třetina strany, k podobné situaci došlo v Řecku. Jednoznačnou podporu intervenci vyjádřili komunisté lucemburští, s jistou rezervou i západoněmečtí, tou dobou v ilegalitě.

Komunisté jugoslávští s tradicí protistalinského odporu na přelomu 40-50. let a experimentující (ne příliš úspěšně) s modelem ekonomické samosprávy cítili ideovou blízkost k československému experimentu a měli též ambice stanout v čele hnutí neangažovaných zemí, jakési "třetí síly" mezi Západem a Moskvou.

Naproti tomu diktátor Nicolae Ceausescu, stojící v čele rumunských komunistů, praktikoval represe horší než Brežněv, rád si ovšem před světem hrál na nepoddajného furianta v zahraniční politice. Po 21. srpnu tedy zorganizoval v Bukurešti na podporu Československa vojenskou přehlídku.

Brutální režim Envera Hodži, vůdce albánských komunistů sledujících tehdy maoistickou linii, spolu s vůdci Číny taktéž hlasitě odsoudili čin sovětských "sociálfašistů" a "sociálimperialistů", nezapomněli ovšem dodat, že v pořádku není ani Dubčekovo "revizionistické" vedení v Praze, která usiluje o restauraci kapitalismu.

Pokud jde o mimoevropské komunisty, asi nejposlušněji papouškovali sovětskou propagandu hlavně komunisté v arabských zemích, tedy tam, kde působili v hluboké ilegalitě, hrozilo jim mučení nebo poprava a na pomoci z Moskvy byli do značné míry závislí.

Pražské jaro vyvolalo sympatie u mnoha komunistů v Japonsku a v Izraeli, kde žili přece jen v otevřené společnosti. V Asii a Africe se proti sovětské invazi postavily ty strany, které dogmaticky kopírovaly linii maoistické Číny, rozhádané se Sovětským svazem, komunisty v Latinské Americe zase ovlivnil Fidel Castro, který i přes jistou kritiku Moskvy nakonec intervenci omluvil hrozbou světového imperialismu.

Srpnovou akcí Moskva sice zabránila pravděpodobné sociáldemokratizaci většiny tehdejší KSČ, pozvolnému zavedení pluralitní demokracie a vyhlášení neutrality Československa, pro řadu komunistů však přestala být vzorem, prohloubila dosavadní štěpení v mezinárodním komunistickém hnutí a sama si tak pod sebou podřízla větev.

Pozn. JČ Hlavním a prvotním zdrojem deziluze na Západě o komunismu bylo však už předtím v roce 1956 odhalení Stalinových zločinů (Chruščovův projev) a pak v témže roce potlačení maďarské revoluce.

                 
Obsah vydání       24. 8. 2006
24. 8. 2006 Protiraketová základna: Poslanec Jan Vidím (ODS) chlácholí veřejnost Jakub  Rolčík
24. 8. 2006 "Srbovi odborníci" podávají trestní oznámení na Respekt a Oživení Štěpán  Kotrba
24. 8. 2006 Nový Blízký východ nebude podle Bushova gusta
24. 8. 2006 Na pondělní tiskové konferenci se prezident Bush choval opravdu hloupě
24. 8. 2006 Al Džazíra pět let po 11. září
24. 8. 2006 Americký Kongres kritizuje "podstatné mezery" v amerických výzvědných informacích o Íránu
24. 8. 2006 To, co bych chtěl Petr  Eisner
23. 8. 2006 Analýza: Americké intervence posílily Írán
23. 8. 2006 Amnesty International obvinila Izrael z válečných zločinů
24. 8. 2006 Michael  Marčák
24. 8. 2006 Léky a jejich úhrada Petr  Wagner
24. 8. 2006 Nejsme komunistická iniciativa
24. 8. 2006 Komunisté proti srpnové invazi Pavel  Pečínka
24. 8. 2006 Viac lacnej ropy už nikdy nebude II. Emil  Bédi
24. 8. 2006 Spomienky Alexandera Dubčeka na 21. august
24. 8. 2006 Slovensko: Hnus a hanba -- 21. august 2006 Jakub  Topol
24. 8. 2006 Úplný zákaz kouření vedl ve skotských hospodách k poklesu akumulace
24. 8. 2006 Strana Zelených s.r.o. Pavol  Fabian
23. 8. 2006 ČT stáhla moderátora, který nezvládl rozhovor s Paroubkem
23. 8. 2006 Beneš a nenucená nadřazenost Martin  Škabraha
23. 8. 2006 Člověk má přece právo být blbý Bohumil  Kartous
23. 8. 2006 Dobrý člověk stále žije -- Jan Špáta Martin  Štoll
23. 8. 2006 Výlet Českých médií do minulosti
23. 8. 2006 Kolem Kuby za 20 dní Lubomír  Molnár
23. 8. 2006 Nechtěné dítě Oskar  Krejčí
22. 8. 2006 Simulované spojenectví? Karel  Dolejší
22. 8. 2006 Zelená mozaika pod drobnohledem Pavel  Pečínka
23. 8. 2006 Valná hromada Občanského sdružení Britské listy
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 8. 2006 Hospodaření OSBL za červenec 2006