V reakci na americké Demokraty, kteří požadují stažení amerických vojsk z Iráku, považuje reportér časopisu Slate za snad nejneuvěřitelnější tento Bushův výrok:

To prosím říká prezident, který provedl invazi do Iráku, aniž by jakkoliv rozuměl etnickému složení té země anebo sopečnému napětí, které uvolní svržení jejího diktátora, píše americký autor a dodává: Složitost nemá místo v Bushových plánech. Alternativy nejsou nikdy mlhavé. Svět je pro něj rozdělen na síly terorismu a síly svobody. Porážka jedněch znamená vítězství druhých.

O situaci v Libanonu řekl Bush:

O čem to Bush mluví, ptá se americký reportér. Organizace Hamas, která je odpovědná za většinu násilí v Gaze, zvítězila v parlamentních volbách na palestinském území. Hizbollah, která zahájila svou nedávnou válku s Izraelem, ovládá významnou menšinu křesel v libanonském parlamentu a kdyby se zítra konaly volby, pravděpodobně by jich získala daleko víc. Mnoho extremistů, kteří vedou v Iráku sektářskou válku, je zastoupeno v demokraticky zvoleném parlamentě v Bagdádu.

Bush nechápe, že terorismus a demokracie nejsou protiklady. Mohou koexistovat a někdy se to skutečně děje. Demokracie není nutně léčbou terorismu.

Takhle hovoří Bush o Iráku:

Bushovi nedochází, že těch 12 milionů Iráčanů má drasticky rozdílné představy o tom, co to znamená svobodná společnost. Šiité hlasovali pro jednotnou zemi, v jejímž čele by stáli šiité. Sunnité hlasovali pro jednotnou zemi, v jejímž čele by stáli sunnité a Kurdové hlasovali pro vlastní samostatnou zemi. Skoro nikdo nehlasoval pro svobodnou společnost západního stylu.

Další výrok amerického prezidenta:

Avšak kdo jsou tito reformátoři? Jaké jsou jejich cíle? A jak jim můžeme nejefektivněji pomoci?

Co se týče Iráku, není nic nového, že Bush nemá žádnou stragegii. Na tiskové konferenci však bylo tak trochu šokující zjistit, že on ani neví, co strategie je.

Na otázku, zda má pro Irák novou strategii, vzhledem k neustále stoupajícímu počtu obětí a rostoucímu chaosu, Bush odpověděl:

Reportér namítl: "Pane prezidente, ale vy jste neodpověděl na mou otázku. Jde mi o strategii - "

Bush ho přerušil: "Odpověděl."

Zaprvé není vůbec jasné, zda Iráčané chtějí "demokratickou společnost" v západním smyslu slova. Zadruhé, a to je důležitější, "pomoci Iráčanům dosáhnout demokratické společnosti" je možná strategický cíl, ale není to strategie - stejně jako "skoncovat s chudobou" nebo "letět na Měsíc" není strategie.

Strategií je způsob jak dosáhnout nějakého cíle, anebo, jak to řekl velký britský stratég B. H. Liddel Hart, je to "umění jak rozdělit a použít vojenských prostředků k dosažení určitých politických cílů". A právě o těchto otázkách Bush odmítá mluvit na veřejnosti - jakých bude používat prostředků a zdrojů, jak, za jakého rizika, k jakému účelu. Je opravdu možné, že nechápe rozdíl mezi cílem a strategií a nevidí, že by mohly existovat alternativy? Je naše situace opravdu takto strašně špatná? uzavírá americký autor.

Kompletní článek v angličtině ZDE