Před časem, v době kupónové privatizace, jsem měl konflikt ve zdravotní pojišťovně. Nevím už přesně proč mne tam předvolali. Pouze vím, že mi vyčetli, že jsem přetáhnul nějaký bodový systém. V té chvíli, když to postarší, suchá úřednice řekla se mi zatmělo před očima.

"Soudružko učitelko," vykřikl jsem, "já se vám na nějaké body a jedničky s hvězdičkami mohu vykašlat."

Úřednice vykřikla:

"Co si to dovolujete!"

Zvedla telefon a volala ostrahu.

Toto jsem nevydržel. Vytáhnul jsem kuponovou knížku a praštil jsem s ní o stůl:

"Odpočítejte si moje body, které potřebujete, tady z té mizerné privatizace. Patrně ji připravoval nějaký váš bývalý soudruh kolega, který se nezbavil duševní zátěže ze základní školy!"

Strážný mne z pojišťovny vyvedl a kupónovou knížku mi strčil do kapsy. Mělo to pak menší dohru. Napařili mi penále.

Časy se mění, ale bodový systém zůstává. Jsem řidič a začínají mne zase strašit body.

Nestačí, že mne s nimi obtěžují u čerpacích stanic, které mi vnucují karty s načítanými body za čerpání benzínu. Nestačí, že mne s kartami s načítanými body obtěžují v těch moderních samoobsluhách. Patrně se těch bodů, toho socialistického soutěžení, nezbavím za celý svůj život, asi jako vás soudruzi a soudružky, co? (A mezi námi, už mám zase jeden černý bod na triku.)