10. 8. 2005
Drazí krajané! |
Vaše inscenace středověkých her CzechTek na Tachovsku se mi velmi líbila. Kdo je autorem scénáře? (Sv. Václav nebo Sv. Jiří ?) Máte krásné mladé lidi, na obou stranách. Važte si jich! Škoda jen, že to zakončení bylo smutné. Přesto, držet smutek má taky něco v sobě. Podívejte se jak jej po deseti letech pěkně drží naši sousedé Chorvati za sešťouchané Srby, anebo Srbové za sešťouchané Albánce. No a po dvaceti či třiceti letech to bude ještě mnohem hezčí. Alexandre Dumas starší tomu z Pantheonu pochvalně přikyvuje. Z jeho Hraběte Monte Christa jsem se poučil o principu politického zúčtování již v útlém věku dvanácti let. Právě během jeho realizace v roce 1952. Nejhezčí je oplakávání však po šedesáti letech. To už skoro žádní pamětníci nežijou a tak by mnohý aktér mohl býti svatořečen. Pod vedením strany se mnohdy namísto toho vydávaly medajle, to je podle mého názoru plýtvání plechem, který pak chybí Sfinxovi. Svatořečení je zajisté ta nejekonomičtější odměna. Také omluva za spáchané činy nepřijde draho. Vždyt' i neomylný Svatý Otec se během svého pontifikátu stále omlouval za zločiny páchané během mnoha staletí. Je to v podstatě hezká tradice psát romány o tom, jak jsme se mýlili v politice, a kupodivu se najde vždy pár zvědavců, kteří si to přečtou, aby se přiučili ještě další sprost'árny. Holt takovej je náš zvídavý člověk. Mám tři syny, ne zcela povedené, a tak mne napadlo, zda bych je k vám mohl poslat na z(a)pracování. My jsme tady v katolickém kantonu, a tak nám velmi záleží na tom, aby byli razantně vedeni ve smyslu lásky k bližnímu. (Tedy žádné šíření demokracie ohněm a mečem). Samozřejmě vám za tyto od(p)borné služby zaplatíme v cenách na světové úrovni. Rádi pak obdržíme hochy zpět, neb oni zde musí vydělávat na naše důchody. (To není jako u vás, kde důchody platí stát, a tak byste ty mladé, hlučné vlastně mohli odsunout.) Také bychom neradi, abyste je seznamovali s panem Švejkem. On to byl sice prima "proti všem" chlap, ale nenabízel žádnou perspektivu či budoucnost. Jo a ty husity vynechte taky, ti zdemolovali nejen Království České, ale i sousedící oblasti. Zbyly tam po nich jen kameny s rybím znakem. O Mistru Janu jsem je podrobně poučil a v Kostnici s nimi navštívil dům - muzeum, kde on pobyl, i kámen označující jeho popraviště. Představte si, uvěřili i tomu, že pravda zvítězí. Oni ti moji hoši umí spoustu řečí, kromě hloupě mluvit. Česky ale neumí. Neměl jsem na ně čas, musel jsem je podporovat na univerzitě a technice. To snad nebude na závadu, při tomto cvičení se ani moc nemluví, spíše jen řve. Občas se pokouším jim překládat některé zajímavé články vašich Britských listů, ale vesměs to nechápou. Pohádky K. J. Erbena nebo vyprávění Starých pověstí českých mívali rádi, dokud byli malí. Asi z těch škol, co jsem financoval, zblbnuli. Jinak s nimi nebudou žádné potíže, oni by nikdy nepošlapali cizí trávník a o tom pseudosocialismu, kdy bylo všechno naše, nemají ani ponětí. Při parkování svých aut na cizích parkovištích používají ti pacholci jeden starý trik: s hezkým úsměvem požádají o dovolení a vesměs jim to projde. Jenže s takovou mentalitou to v dnešním světě nikam nedotáhnou, a proto trochu hulvátství nemůže škodit. Ti zdejší lidé neměli nikdy ani krále, ani královnu, a tak se sami zvou suverénem. Skoro každou neděli hned po kostele odhlasujou, jak to půjde dál na jejich písečku. Pořád počítají, na kolik to přijde, a taky je hodně zajímá, jaké bude počasí. Říkají, že si vládnou sami, udržují si na to sedm moudrých. Když se jim některý nezdá dosti moudrý, tak ho hned vymění za ještě moudřejšího, dokonce bez nadávání. Jednou mi moji zdejší kolegové s důrazem sdělili: " Stát, to jsme my!" - tenkrát jsem si pomyslel, to bych ze sebe nedostal, kdyby mi hubu roztrhli (v tom je ta chyba!). Ani s kulturou to nedělají špatně. Protože jim králové žádnou nezorganizovali, kupují si jí v cizině, někdy i u vás. Je to jiný svět. Já jsem tu byl chráněným manželem s pasem ČSSR, ale bez dovolení vlastního státu. Jinak se o mě starali dobře, měl jsem pořád co dělat a taky si o mě vedli podrobný zápis na mikrofilmu, pravděpodobně o tom, co dělám a s kým se stýkám ( kvůli vzájemné ochraně). Přibližně v téže době, kdy to u vás prasklo ('89), vylezlo tady najevo, že si nedrží tajné záznamy jen o mně, ale i o 1 300 000 přivandrovalcích a o asi 800 000 domorodcích. Bylo to dosti trapné, když předsedkyně rady moudrých (rada sedmi moudrých - vláda včetně presidenta - Bundesrat Kolegium, (bývalá) předsedkyně (president se volí na 1 rok) rady moudrých - Mme Ruth Dreifuss (alt Bundesrätin) během svého nedělního rozhlasového rozhovoru vzpomínala na zájezd do ČSSR počátkem šedesátých let, kde obdivovala, co si tam lid postavil, a smutně konstatovala, že i o ní byl veden tajný mikrofilmový záznam. Protože to vše tady ve Švýcarsku bylo nezákonné (podobně jako socialistická nezákonnost), byla dána možnost těm, kdož se domnívali, že o nich byly vedeny záznamy, do těchto nahlédnout. Já jsem se nedomníval, mně to bylo jasné od prvního dne, díky pseudosocialistické zkušenosti. Samozřejmě jsem dobře věděl co v těch záznamech asi může být napsáno, a tak mě to ani nezajímalo. Vidíte, překvapující podobnost, to jsem vlastně mohl zůstat doma. Až na to počasí, to mám ted' na jihu o něco lepší. Těším se na vaše další inscenace, například o defenestraci. Bud'te na sebe navzájem hodní a mějte se moc dobře! S křižáckým pozdravem váš věrný krajan Franta Körner, bývalý systems engineer, CH - 6900 Lugano P.S. V politice se dnes činí i spousta lékařů, psychologů a psychiatrů a ti si zajisté všimli toho, že ti, kdož jsou za vedení státu zodpovědní, jsou pod značným stresem (viz foto pana Paroubka, jehož krátké prázdniny zůstaly na poli). Také strážci pořádku jsou pod značným tlakem, musí býti připraveni na možné mnohem obtížnější situace. Tím je nechci nějak omlouvat, ba naopak poukázat na to, že si byli jisti tím, že to zmáknou. Nechali si nekrytá záda, byli do nich uhozeni kamenem a dokonce čekaná ve výši byla nekrytá. Z té se obyčejně střílí, tentokráte byla však obsazena smějícími se dětmi. Proti stresu funguje stretching (astanga vinyjasa yoga) jako vyrovnávací cvičení, které dodá tělu i mysli potřebnou pružnost k přehlédnutí situace. To je vše už prozkoumáno a známo. Zbývá jen to dělat. Ještě dobře, že žádný z účastníků neměl zimní bundu jako zimomřivý Brazilec v Londýně. Be OK, not sorry! |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 8. 2005 | Drazí krajané! | Frank Koerner | |
9. 8. 2005 | Občanské fórum 2006 aneb kůly v plotě | Štěpán Kotrba | |
8. 8. 2005 | CzechTek - odpad kapitalismu | Milan Valach | |
8. 8. 2005 | CzechTek 2005: Zákon platí pro velící důstojníky, tiskovou mluvčí i pro mužstvo | Štěpán Kotrba | |
8. 8. 2005 | Deset let internetu jako masového jevu | ||
6. 8. 2005 | Válka idiotů | Štefan Švec | |
3. 8. 2005 | Scénáře ropného šoku | Jindřich Kalous | |
3. 8. 2005 | ČEK TEK MEK | Alex Koenigsmark | |
2. 8. 2005 | Demokracie usilují o inkluzivnost a o toleranci | Jan Čulík | |
2. 8. 2005 | Galon za 4 dolary | ||
1. 8. 2005 | S Břetislavem Rychlíkem o jeho tvorbě a o České televizi | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | Drzý výsměch: Městská policie Praha "je bezmocná" | Jan Čulík | |
1. 8. 2005 | Drahoš nikdy neměl být ředitelem ČT | Jana Dědečková | |
31. 7. 2005 | WTO: zklamání, nikoli katastrofa - nebo naopak? | Ludmila Štěrbová | |
30. 7. 2005 | Pomníky stavíte, prosím vás, komu? | Jan Paul |