Omida Džaliliho, který vystupuje v divadle The Pleasance, vychovali v Londýně íránští rodiče. Jeho rodina vyznává bahaistickou víru, nejsou to muslimové. Jeho představení se jmenuje "Bez agendy", protože nechce letos vůbec hovořit o národní či rasové totožnosti, o otázkách, jimiž se zabýval v minulosti. "Atentáty ze 7. července mi zničily představení," uvádí. "Nechci říkat nic o multikulturalismu. Nejlepším výrokem o multikulturalismu je se o něm vůbec nezmiňovat."

Avšak, dodal Omid Džalili, diváci očekávají, že komik původem z Blízkého východu bude nějak reagovat na terorismus. "Mám pocit, že jsem k tomu nucen. Dělal jsem představení těsně po 7. červenci a někdo se mě zeptal, proč jsem se nezmínil o teroristických útocích. Nechtěl jsem to dělat - do programu se to nehodí. Nechci být komikem, který vystoupí a řekne: Strašně jsem se poučil. Mé politické názory se změnily."

Shazia Mirza, kterou vychovali v Birminghamu pákistánští rodiče, vystupuje s představením, v němž podrobně a velmi znepokojujícím způsobem líčí, jak se její rodiče snažili ji najít manželského partnera a zařídit jí sňatek. Její představení se zabývá otázkami práv žen, rasovými otázkami i postojem rodiny, ale "nikoliv stranickou politikou, ani Bushem, Blairem, ani Irákem. Já tomu nerozumím a je to nudné," zdůrazňuje.

"Lidi si myslí jen proto, že jsem barevná, že o tom budu mluvit (tj. o útocích ze 7. července) ale mě to prostě nezajímá." (V programu má dva vtipy o sebevražedných atentátnících.)

Její představení líčí, jak ji odmitla celá řada mužů za to, že byla příliš "výřečná" a "nebyla dost skromná", za to, že se nápadníkovi odmítla starat o jeho nemocnou matku, a - a to bylo nejhorší, za to, že vystupuje jako komik. "V Pákistánu by tě popravili," řekl jí jeden nápadník, absolvent Cambridžské univerzity. Také je terčem rasistických útoků, že hraje většinou pro bělošské publikum. "Pákistánská kurva pro bílý chlapy," píše jí mailem opakovaně jeden člověk.

Navzdory tomu, že Shazia Mirza tvrdí, že je její představení nepolitické, je zejména v současnosti, kdy je zpochybňován multikulturalismus a kdy se ukazuje, jak velké náboženské a kulturní rozdíly jsou mezi lidmi, nesmírně aktuální. Shazia nevytváří zidealizovaný obraz muslimské Británie - je to nervózní, temný obraz.

"Lidé by měli znát pravdu - brání to tomu, aby si utvářeli falešné názory na mé náboženství a na mou kulturu. Tak lidem vyprávím o svém životě. Je to opravdu obtížné, velmi nepříjemné, pro mně osobně velmi zraňující, ale mám pocit, že o tom musím svědčit."

"Mají-li vám lidé rozumět, musíte říkat pravdu. Mohla bych prostě dělat představení, že Pákistánci jsou velmi orientovaní na rodinný život a mají rádi dobré vzdělání, ale co by z toho bylo? Anebo kdybych vylezla na jeviště a řekla, jak je to senzační, že jsem nikdy neměla sexuální styk?"

Omar Marzouk, Dán, jehož rodiče jsou Egypťané, dělá představení, které se jmenuje "Válka, terorismus a další podobná legrace". Ten se tématem sebevražedných atentátů zabývá přímo. Na konci představení vždycky vybuchla bomba. To - přirozeně - nyní odstranil. Ale svědčí: "Myslím, že se o terorismu musí mluvit - a lidé potřebují slyšet, jak o tom mluví muslimové. Muslimové právě o terorismu moc nemluví - je to pro ně tabu, nechtějí s tím mít nic společného."

Podrobnosti v angličtině ZDE