10. 8. 2005
Velké prázdniny s lůzou"Zapište si to za uši: My nejsme lůza a nechci vidět, aby někdo z vás chodil dolovat POKLADY nebo ZÁŽITKY na DÍRU před naším barákem", řek táta důrazně, když jsme o prázdninách zasedli kolem svátečně prostřeného stolu a čekali, až matka postaví na stůl mísu s kouřící voňavou hovězí polévkou. Mravní zásady naší rodiny otec občas zpřesňoval místo modlitby o nedělním poledni za hlaholu zvonů z našeho třílampového rádia Philips, trůnícího vysoko na poličce v koutě na stěně nad rozkládacím křeslem. Na knoflíku krátkovlnného přijímače už nebyla cedulka s varováním, že poslouchání nepřátelského rozhlasu se trestá i smrtí, ale z okna vedle je vidět protipožární jámu, kterou vykopali na rohu Julákova pole nakomandovaní ouřadové a můj kmotr Václav Pohan z berňáku. |
Dodnes vidím strýčka, jak se ohání krumpáčem a lopatou a v pauze vytahuje zlaté hodinky z kapsičky u vesty, kontroluje čas, utírá čelo a odplivuje si. Poslední dílo války v jílovitém terénu připomínající obrácenou dutou pyramidu už kolikátý den zavážejí náklaďáky s americkou bílou hvězdou vším možným a nemožným haraburdím zbylým ve Starých i Nových kasárnách po knokautovaném a odzbrojeném wehrmachtu. Starší bráchové se odmlčeli, nejmladší vykulil modré oči z pod blond kohoutka vyčesaného z kučeravých vlásků. "Teď budeme jíst, detaily si povíte potom", zabrzdila mi jazyk maminka a vzala si pišišvora Jiříčka na klín. "Co tohle slovo znamená? Tak kníratý děda Kabelků s svojí věčnou fajfkou, co si vedle nás postavil barák z platu slévače v Žampírkách, je lůza? Asi včera viděla, jak si nese domů z díry na zádech skoro novou zelenou armádní skříň s říšskou orlicí?" a i další pochyby odposlouchané od mámy táhly teď harantovi jeho klukovskou hlavou. Už věděl, že na díře ukořistěné tropické helmy původně určené pro Afrika Corps si bude muset moc dobře před rodiči schovat na půdě. "Chtěl bych bejt lůza a hrabat se celej den v díře", přednes po knedlovepřuzelu svou zásadní námitku, a Vladimír s Evženem se mohli smíchy umlátit, místo aby protestovali. Pro ně byl holt po návratu z Reichu otec pámbů, protože díky jeho šifrovaným vzkazům a balíkům si tam žili! "Lůza jsou chudí lidé a městská žebrota. Vidíš, že se tam vagoňáky a obecňáky jen hemží", namaloval první hrůzný obraz lůzy pan státní vlakový poštovní úředník s definitivou, co na díře nemusel makat ani za Němců. Řek to ale nezvykle laskavě a vyměnili si pobavené pohledy s mamkou. Starší bráškové, kteří mu uctivě vykali, i teď zbožně naslouchali a pěkně mě štvali. Ve věku po další post-husitské bitvě tech-talachu u Tachova zkoumávám LŮZU na internetu a zoufám z 1220 odkazů a dvou SEKSY TEXTŮ s refrénem: "My jsme lůza, to je hrůza...kdo teď zůstal, radši uteče"...ale jiný autor na LITTERA.CZ mě ujišťuje, že "SKUTEČNÁ LŮZA si žije nezávisle na SERVERECH" a než lůzo-hrůzu začnu komentovat, mám si prý ZAPNOUT MOZEK. Dnes by můj táta měl tak jasno sotva. Možná by slovo vyložil jako naši čeští učení básníci a jazykovědci - Jan Kollár, F..L.Čelakovský, Josef Jungmann nebo můj profesor a kolega Lumír Klimeš: chátra, sebranka, chamraď, holota, sběř, póvl.... Zdejší euro-romantici, anarchisté, ultra liberální demokraté, pravoleví socialisté mají svůj mírný výklad. V ústech těchto lepších lidí je LŮZA jen multi-odstín LIDU. (Měkké spojení hlásek prý ztvrdlo přehláskou v "ů" a "z".) Tak nám LID ZLUZOVATĚL, je stále LŮZOVITĚJŠÍ. Ať už pochází z německého LOS nebo staročeského glota, máme tu jen trošku zhrublé, vzbouřené, nevázané, sub-kulturní davy, stáda s údernými šiky, houfy ... Pak se v tom vyznejte!? autor je pedagog a publicista |