A nyní se snaž koncentrovat na to, co ti budu říkat. Chci mluvit o tvé oblíbené zábavě. Ne, není to baseball ani fotbal, i když to něco společného s díváním se na sport přece jen má. Mluvím o tom, co jsi právě dělal: dívání se na televizi.

Dokážete odhadnout, kolik času strávíte před televizními obrazovkami? Podle nejnovějších výzkumů průměrný Američan v této době denně sleduje televizi mezi pěti a šesti hodinami. Srovnejme si to s ostatním: je to více času, než co děláte cokoliv jiného, kromě spaní a práce, pokud jste ti šťastní a stále máte práci...

Je to ale více času, než kolik strávíte konzumací jídla, více času, než strávíte se svou ženou, více času, než jste se svými dětmi. A s dětmi je to ještě horší. Podle stejných výzkumů, děti předškolního věku se dívají osm hodin denně. Školáci o něco méně jak osm hodin. V roce 1980 průměrný dvacetiletý člověk prokoukal 14 měsíců na televizi, samozřejmě 24 měsíců 24 hodin denně.

Nejnovější čísla ukazují, že dnešní 20-letý prokoukal již na televizi dva roky svého života. Zároveň badatelé zaznamenali znepokojující fenomén. Zdá se, že my Američané se stáváme výrazně hloupějšími. Byl zaznamenán pokles četby a úrovní pochopení ve všech testovaných skupinách. Američané čtou méně a chápou co čtou méně než před 10 lety, je to méně, než kdykoliv v minulosti, od kdy se tento výzkum provádí.

Pokud jde o dovednosti v psaní, Američané obecně nejsou schopni napsat více jak několik jednoduchých vět. Patříme mezi nejméně gramotné lidi na této planetě, a zhoršuje se to. Je to změna - konstantní trendová linie padající dolů - zaujalo výzkumníky. Více než nějaké studium souvisí zvětšování hlouposti naší populace s množstvím času, kdy sledujeme televizi.

Zajímavé je, že výzkum shledal, že je jedno, zda jde o "Simpsonovi" či "Mcneil / Lehrer" nebo "Murphy Brown" případně "Nightline". Čím více televizních programů sledujete, tím méně gramotní, tedy hloupější jste. Nárůst sledování televize výzkumníky překvapil. Před 10 lety předvídali, že by se doba u televize mohla ustálit a poté začít klesat. Bylo dosaženo absolutního bodu nasycení.

Měli pravdu s tzv. celostátní, terestrickou televizí. Čísla ukazují stabilní pokles sledovanosti. Ale ten je více než vyrovnán nárůstem kabelové televize s jejími kanály všech chutí, která má vlastní kanál téměř pro jakoukoli zvrhlost. Obzvláště v městských a příměstských aglomeracích jsou Američané napevno připojeni k více než stovce různých kanálů, které jim opatří kompletně zprávy, jako CNN, všechny filmy, všechny komedie, všechny sporty, všechnu burzovní zprávy a liberální dávku pornografie.

Badatelé neuspěli i v předvídaní penetrace prvních beta a později vhs video rekordérů, které umožnily sledovat jeden program a nahrávat jiný. Nabídly také přístup k filmům nedostupným v televizi, kabelovce ani home video, ale nahraných vlastními kamerami. Rozšíření zařízení homeo video zatahlo celé rodiny do video aktivit, které dokonce ani nejsou zahrnuty v celkových součtech pro dobu, po kterou se Američané dívají na televizi.

Možná jste si neuvědomovali, kolik času strávíte s televizí. Ale přemýšlejte chvíli. Když přijdete domů, pustíte televizi, pokud již není puštěná. Čtete s ní noviny, pomrkáváte na to, co je na obrazovce, trošku vnímáte zprávy, nebo zápletku show. Jíte u toho a posloucháte sportovní výsledky či hltáte to, co se stane postavě vašeho oblíbeného seriálu.

Když je na programu něco zajímavého, např. basket nebo show, přístroj se stává centrem vaší pozornosti. Takže vaše pozornost k tomu, co dávají, může různě kolísat, ale v době, když jste doma, prakticky není okamžik, kdy byste zcela vypnuli televizi. Je to tak? Studie nedělí sledovanou dobu podle intenzity její sledování.

Ale je to stále stejné: neodbytně zapnete televizi a strávíte notnou dávku svého bdění přilepeni k bedně. A studie také prokázaly, že mnoho lidí již nemůže ani usnut, aniž by měli zapnutou televizi!

Nyní jsem si jistý, že jste slyšeli, že sledování televize není dobré pro vaše zdraví. Dávají to ve večerních zprávách. Je to špatné pro oči, když upřeně zírají na obrazovku, říkají. Zejména v tom případě, že sedíte příliš blízko. Dobrá, chci však učinit jiný pohled.

Již jsme si ukázali, že jste přilepeni k obrazovce a díváte se něco mezi šesti a osmi hodinami denně. Ale je zde přídavek: vymývá vám mozek. Způsob, který se nazývá těžkým brainwashingem je typ, se kterým se setkáváte nejčastěji. Velmi dobrý obrázek něčeho podobného si lze učinit z některých těch starých filmů o válce v Koreji. Vezmou nějakého kluka, amerického patriota, hodí ho do pokoje, trýzní ho, napumpují ho drogama a po boji, nechají ho vzdát se své země a svých přesvědčení. Podstupuje obvykle osobnostní změnu, zvýrazněnou všudypřítomným úsměvem a strnulým pohledem.

Toto vymývání mozku se nazývá tvrdé, neboť jeho metody jsou zjevné. Ovládané prostředí je oběti zřejmé, tak jako teror. Oběť je přemožena zdánlivě všemohoucí vnější silou a je indukována intenzivní izolace. Morální síla oběti je oslabena a ona pomalu přijímá své mučitele. Je to jeho morální síla, která informuje a řídí sílu úsudku. Bez toho se mysl stává jen něčím o málo více než záznamovým zařízením čekajícím na dojmy. Nikdo neříká, že jste oběť těžkého vymývání mozku. Ale mozek vám byl vymyt tak efektivně, jako těm lidem z filmu. Skelný pohled? Podívali jste se někdy na to, jak vypadáte, když civíte na televizi?

Pokud je úhel správný, mohli byste zachytit svůj vlastní odraz na obrazovce. Čelisti lehce pootevřeny, rty uvolněny do úsměvu. Tupý pohled televizní zombie. Toto je lehký brainwashing, ještě efektivnější, neboť oběti si během svého života nejsou vědomi toho, co to s nimi dělá. Televize, se svým dopadem téměř do každé americké domácnosti, vytváří základ pro masové vymývání mozků občanů, jako jste vy.

Funguje to na principu napětí a uvolnění. Utvořte v kontrolovaném prostředí napětí, zvyšující stupeň stresu. Poté poskytněte sérii voleb, které umožňují uvolnění napětí. Dokud oběť věří, že nabízené možnosti jsou jediné dostupné možnosti, i kdyby byly na první pohled zcela neakceptovatelné, bude neustále hledat uvolnění hlavně výběrem z těchto neakceptovatelných možností. Za těchto okolností při vymývání mozků v kontrolovaném prostředí není takové rozhodování "racionální" zkušeností. Nezahrnuje využití lidských tvořivých mentálních sil. Místo toho je zadáno, aby člověk, podobně jako zvíře, reagoval na napětí hledáním uvolnění.

Klíčem úspěchu tohoto procesu vymývání mozku je regulace jak napětí, tak vnímaných možností. Dokud jsou kontrolovány obě strany, je kontrolována i škála výstupů. Oběti je vnuceno sejít po jedné ze stezek, která je akceptovatelná pro jeho dozorce. Vymývačí mozků nazývají napětím naplnění prostředí sociální turbulencí. Poslední desetiletí jsou plná takových sociálních turbulencí - ekonomický kolaps, regionální války, populační pohromy, ekologické a biologické katastrofy. Sociální turbulence vytváři krizi ve vnímáních a způsobuje, že lidé opouštějí své postoje.

Lidé, zmatení a vyděšení, hledají uvolnění od napětí a jdou po stezkách, které se zdají vést k jednoduššímu životu s méně napětím. V takovém procesu není vůbec čas na racionální zvážení komplikovaných problémů. Televize je klíčový nástroj pro prezentování jak napětí, tak voleb. Přináší vám obrázky napětí a servíruje jednoduché odpovědi. Televize, ve svém světě vlastní reality, iluze, útěku od skutečnosti je sama o sobě nejdůležitějším uvolněním z naší napětím obklopené existence. Osm hodin denně, každý den, jste programováni jejími programy.

Pokud se domníváte, že se pletu, popřemýšlejte o nějaké důležité volbě, kterou jste v poslední době učinili, která by nebyla nějakým způsobem ovlivněna něčím, co jste viděli v televizi. Vsadím se, že nepřijdete ani na jednu. Takhle ovládaní jste. Ale to neříkám já. Před 10 lety jsme mluvili s mužem z myšlenkového tanku the Futures Group v Connectitu. Hal Becker strávil více jak 20 let svého života manipulací s myslí lídrů naší společnosti. Poslouchejte, co řekl: "Znám tajemství, jak průměrný Američan uvěří tomu, čemu chci aby věřil. Jen mne nechte ovládat televizi."

Američané jsou svými televizory posedlí. Za posledních 30 let se naučili pohlížet na své televizní přijímače a v nich promítané obrazy jako na realitu. Pustíte něco v televizi a stane se to realitou. Pokud je svět mimo televizi v rozporu s tím, co dávají, lidé začínají měnit svět, aby vypadal více jako obrázky a zvuky, které vidí v televizi.

přeložil jm