Britské listy několikrát upozorňovaly na značné etické problémy katolické věrouky, které v praxi způsobují následky katastrofického charakteru a já jsem si nějak nemohl odpustit se o tom nezmínit. Víc bych si vyčítal, kdyby tomu bylo naopak.

Chcete být pietní v případě smrti jednoho člověka a neslyšet kvůli tomu o milionech mrtvých, k jejichž smrti se katolická církev staví podle svého etického kodexu? Jestli chcete tvrdit, že vlastně nikdo náboženská přikázání nedodržuje, tak proč na nich církev stále trvá? Je patrné, že po tolika staletích už o tom věřící běžně hovoří. Kam se to náboženství tedy dostalo? Lpí na tradici, kterou už věřící nerespektují jako zbytečnou a "překonanou" tím, že se ono veřejné tajemství dostalo ve dvacátém století do veřejného prostoru pomocí médií, čímž se sekularizovalo.

Ale když nemusí každý věřit na zákaz mimomanželského sexu, právě proto přece musí být posilována jiná forma ochrany přenosu smrtelných chorob!!! Pokud i tato logika nějak narušuje pietní atmosféru mediálního pohřbu(!), pak se nedá nic dělat, ale zřejmě je to tak správně.

Jestliže církev záměrně šíří jakousi propagandistickou teorii o škodlivosti prezervativů ("panebože", co je za argument, ze může dojít k jeho selhání???), pak jedná minimálně eticky pochybně a při určité interpretaci popírá své vlastní učení. Je-li církvi jedno, co se děje s lidským životem po jeho vzniku - jen když vznikne - s tím, že jeho případná smrt je přece vůle boží, tak je nyní nejlepší doba o tom mluvit. Je-li to "umělá vina", jak si někteří myslí, pak i církev je jaksi "umělá" ve svých absurdních požadavcích, které - podle některých - vesměs nikdo příliš nedodržuje. Takový stav by se rovnal anachronismu.

Ale já si nemyslím, že by církev byla zbytečná, vůbec ne. Jen nemůže být ve světě, který se už dávno vzdal své "svatozáře", považována za svatou. A pokud všichni tvrdí jen sladké A, je třeba říct i kyselé B. A že já nejsem povolán k tomu, abych vznášel takové otázky, jak někteří míní nebo se ptají? A kdo je k tomuto hodnocení povolán? Vatikánští kardinálové?

Je možné, že - pokud by média vytvářela kritičtější atmosféru a ne falešnou (a prázdnou) a účelovou pietu (ještě jednou připomínám název pořadu ČT "My a papež") - vedla by se úplně jiná diskuse. Takhle se většina kritiků jen zhrozila toho, že se něco takového může chtít diskutovat v tak "duchovní" čas.

Připomnělo mi to Vánoce - znáte ten předvánoční "čas klidu a míru", kdy koledy hrají už od října všude, kam přijdete. Řekl bych, že na Vánoce už taky nikdo moc nevěří, ale všichni je intenzivně "prožívají". Mluvit škaredě o Vánocích (o Ježíšově narození?) by bylo vnímáno se stejnou nechutí. Naše Vánoce jsou totiž mediálně šťastné a veselé.