Uvedená biblická pasáž je v listě Židům, konkrétně v její první kapitole 10. a 11. verš -- "A dále: 'Ty, Pane, jsi na počátku založil zemi, i nebesa jsou dílem tvých rukou. Ona pominou, ty však zůstáváš; nebesa zvetšejí jako oděv... " Autorství listu Židům bývá připisován apoštolu Pavlovi, nebo některému z jeho učedníků. (Žid. 1:10-11)

Verše samotné, které jsou v listě Židům uvedeny, jsou z Žalmu 102, konkrétně je to 26. a 27. verš. Pro pochopení souvislosti budu tento Žalm citovat už od verše 25. "Pravím: Bože můj, uprostřed mých dnů mě odtud neber! z pokolení do pokolení půjdou tvá léta. Dávno jsi založil zemi, i nebesa jsou dílo tvých rukou. Ta zaniknou, a ty budeš trvat, všechno zvetší jako roucho... " (Žalm 102:25-27)

Když provedete srovnání, vážení čtenáři, té novozákonní citace v listě Židům s její starozákonní předlohou, ze které čerpá, což je z Žalmu 102, zjistíte nesrovnalost. Zatímco v biblickém listě Židům, je to výpověď Boha o Ježíši Kristu, v Žalmu 102 je to výpověď žalmisty Davida o Hospodinu Bohu.

Jak se můžeme vyrovnat s touto nesrovnalostí? Řešení je spojené s originálním textem, ve kterém byla Bible napsána, což je hebrejština.

Nejdříve se společně budeme zabývat tím Žalmem 102, konkrétně veršem 25., protože tam je řešení našeho problému. A toto řešení nám také umožní pochopit možnost a flexibilitu hebrejského textu. Začátek 25. verše je -- "Pravím: Bože můj..." V originálním jazyku, v hebrejštině tady to slovo je -- אמר אלי [omar Élí]. Úplně to stejné slovo avšak jinak punktováno (s jinou vokalizací) je --אמר אלי [emor élaj], což má význam "Pravíš ke mně" (dokonce jsem zjistil, že emor je imperativ!). V čem je problém? Zatímco jedna možnost čtení tohoto textu je řečí žalmisty Davida k Hospodinu, druhá varianta čtení je řečí Hospodina k žalmistovi Davidovi!!! A je jasné, že žalmista nemohl založit nebesa a zemi. Potom nám začne docházet, že se tento biblický text musí týkat Našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Jenom určitý rozdíl v punktaci mění "aktéry děje"! Vážení čtenáři, když si otevřete ekumenický překlad Bible a čtete Žalm 102:25-29. Čtete ho ve variantě, kdy je mluvčím žalmista David a oslovuje Hospodina Boha. Naši překladatelé byli totiž věrní hebrejskému originálu, kde je to takto podáno. Varianta, kdy hovoří Hospodin Bůh, je uvedena v Hebraice (hebrejský originál Bible) pod čarou v poznámkách, jako druhá varianta čtení. Avšak toto čtení, je hlavním čtením Septuaginty, což je řecký překlad Starého zákona.

V Novém zákoně, v biblickém listě Židům, znovu překladatelé věrně překládají text. Autor listu Židům uvádí starozákonní citace ze Septuaginty. A tak vznikl rozdíl mezi čtením biblického textu v listě Židům a čtením v Žalmu 102 v našem ekumenickém překladu Bible.

Jak ale mohly vzniknout tak rozdílné varianty čtení v Žalmu 102? Domnívám se, že tato část Božího slova byla pro židy nepochopitelná. A protože se první rukopisy psaly bez vokalizačních značek, umožnilo to i tu další variantu čtení. Možná se v tom odráží také dávné židovsko-křesťanské rozhovory, kdy se křesťané odvolávali na tuto konkrétní část Žalmu 102 a obhajovali božství Ježíše Krista, jeho původ. A aby tak křesťané nečinili, židé provedli změnu vokalizace. Což mohli provést, protože první rukopisy se psali bez vokalizace. Jak se tyto texty mají číst, se totiž tradovalo ústně. (Tato myšlenka reflektuje pouze autorův názor.)

My ale na základě Nového zákona, biblického listu Židům víme, že jediné správné čtení Žalmu 102:25 je "Pravíš ke mně..." Zatímco varianta, která bývá uvedena jako hlavní v hebrejském originále Žalmu 102:25 -- "Pravím: Bože můj... " je chybná. Je to dáno tím, že biblický list Židům chápeme jako Boží slovo, a tak je správná citace, která je hlavním čtením řeckého překladu Septuaginty. Proto věřím, že ten, kdo hovořil v Žalmu 102:25-29 je Hospodin Bůh. Jenom pro zajímavost, někteří biblisté tvrdí, že hebrejská předloha ze které čerpá Septuaginta, je starší než hebrejský originál, který máme v současnosti k dispozici.

Jak jsem na začátku tohoto zamyšlení zmínil, Bible je plná hádanek a různých problémů, které jen čekají na své rozřešení. Z větší části k jejímu pochopení potřebujete pouze Boží milost a modlitbu. Přesto, i když mnohem méně, potřebujeme také k jejímu porozumění znalost původních biblických jazyků -- hebrejštiny a řečtiny.