DOKUMENT

Četka, aneb tragikomedie o (zatím) jednom dějství

5. 10. 2009

Osoby a obsazení:

Vítězslav Jandák, předseda SKSP (ČSSD)
Zdeněk Škromach, člen SKSP (ČSSD)
Ivana Levá, místopředsedkyně SKSP (KSČM)
Petr Bratský, člen SKSP (ODS)
Petra du Toit, tajemnice SKSP
Pavla Valčáková, předsedkyně Rady ČTK
Ondřej Šefčík, člen Rady ČTK
Jan Bohdal, člen Rady ČTK
Miloslav Kučera, mediální poradce klubu ČSSD, bývalý poslanec ČSSD
Štěpán Kotrba, mediální a politický analytik, bývalý člen Rady ČRo

Jandák: Dámy a pánové, já vás vítám na mimořádném zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky., který se uskutečnila dneska ve 14:30 v místnosti 55. Svolal jsem vás kvůli jednomu jedinému bodu. A to je projednání současné situace v České tiskové kanceláři. Vítám, samozřejmě všechny účastníky, kteří tady jsou. Je tady Rada ČTK? Je tady Rada ČTK... Takže ...

Já tu situaci... Sněmovna byla postavena jaksi do velmi vážné situace. Věci jsme se dovídali různě. Takže jsem si udělal takový krátký sumář proto, kteří ty věci neznají vás, kteří tu situaci neznají a souvislosti a rád bych ho tu přečet a pak vám dám slovo.

Takže v čele ČTK stojí od 9. června 1993 Milan Stibral, který do této funkce byl znovu zvolen v květnu 1999 a 2005. 14. června 2009 Milan Stibral podal rezignaci na svoji funkci, jelikož hodlal odejít do důchodu. O den později, tedy 15. června 2009 vyhlásila Rada ČTK výběrové řízení na nového generálního ředitele. Přihlásilo se 6 kandidátů a zúčastnilo se ho pět. Mezi nimi byl současný náměstek generálního ředitele Jiří Majstr, Jíří Hlaváček, Radim Hreha, Václav Novotný a Aleš Ptáček. 20. srpna 2009 na svém desátém zasedání Rada ČTK zvolila tajným hlasováním do funkce generálního ředitele ČTK od prvního října 2009, což je ode dneška, pana inženýra Radima Hrehu a to počtem čtyř hlasů z celkových sedmi. Následné usnesení, kterým Rada potvrdila pana Radima Hrehu do funkce generálního ředitele bylo přijato jednomyslně sedmi hlasy, což stvrdila svým podpisem předsedkyně Rady ČTK paní Pavla Valčáková a veřejně publikované usnesení Rady ČTK číslo 9, ze dne 20. srpna 2009.

Následovaly tři zásadní reakce. První byl otevřený dopis odborového svazu Média členům Rady ČTK, za druhé reakce odborové organizace Slovenské televize, které reagují na dopis odborového svazu Média a za třetí rekce generálního ředitele Slovenské televize Štefana Nižňanského na článek v Respektu, kritizující volbu šéfa ČTK.

ČTK však uveřejnila pouze jeden z těchto dokumentů. A to ten první, odborového svazu Média, ze 4. září 2009. Odborový svaz Média v něm upozorňuje členy Rady ČTK na jakousi podivnou minulost vybraného a řádně zvoleného kandidáta a žádá, aby Rada své rozhodnutí o obsazení funkce ředitele ČTK ve světle všech nových zjištění přehodnotila. Obrátila se na členy Rady ČTK s výzvou, aby na první místo svého konání postavili zájem veřejnosti i zájem podniku, jehož dosavadní nezávislé fungování a příznivé hospodářské výsledky by mohly být obsazením nekompetentního manažera zmařeny. Podle odborového svazu Média rozhodnutí Rady ČTK vyvolává obavy, že se její členové ocitli pod tlakem politických a lobbyistických vlivů, které se rovněž projevují v mnoha rozhodnutích Rady České televize a Českého rozhlasu. Předseda republikové Rady odborového svazu Media, magistr Hubička, současní s tím nabízí radě konstruktivní dialog.

Vzápětí na to však odborová organizace masmédií Slovenské televize, píše dopis, ze kterého sto jí za to ocitovat alespoň několik slov, jestli dovolíte, dámy a pánové.

Podepsaná doktorka magistra umění Gabriela Goliašová, předsedkyně pobočky.

Na článek v Respektu, kritizující volbu Rady ČTK, reaguje dokonce sám současný – současný – ředitel Slovenské televízie, pan Štefan Nižňanský a mimo jiné uvádí:

Nestává se často, aby nový generální ředitel pozitivně hodnotil působení svého předchůdce. Tento dopis dostala též Rada České tiskové kanceláře na vědomí.

Následovalo však jednání radních se zástupci OS Média a jeho výsledkem zřejmě bylo usnesení Rady ČTK ze dne 17.9.2009.

Cituji ze zprávy ČTK:

Na zasedání konaném 17. září 2009 tedy šest členů Rady ČTK popřelo samu sebe a přijalo usnesení číslo 10.

Mimochodem usnesení číslo 10 explicitně zmiňuje usnesení číslo 6 a 9, nikoliv však zrušení usnesení číslo 7, kterým dne 11.6. vzala na vědomí oznámení generálního ředitele JUDr Milana Stibrala o plánovaném odchodu do důchodu a odstoupení z funkce ke dni 30. září 2009.

A nyní k samotné rezignaci generálního ředitele Milana Stibrala. Ten doručil svůj rezignační dopis Radě ČTK a viz usnesení číslo 7, není tedy pochyb, že na post generálního ředitele k příslušnému datu skutečně rezignoval.

Podle paragrafu 73 odstavec 5 zákoníku práce musí být vzdání se pracovního místa písemné a musí být doručeno druhému účastníku. V tomto případě vystupuje jménem ČTK Rada ČTK, která ze zákona volí a odvolává ředitele ČTK a je proto z povahy věci nepochybně jediným správným místem pro podání rezignačního dopisu generálního ředitele. Nebo má generální ředitel oznámit rezignaci dopisem sám sobě? Nejlépe pak prostřednictvím podatelny nebo své sekretářky?

Zákoník navíc nepřipouští prohlášení o zpětvzetí vzdání se funkce. Jedná se tedy o krok nezvratný. Ředitel tedy po 30. 9. nezůstává ani zaměstnancem ČTK. Podle paragrafu 7 odstavce 6 zákoníku práce odvolání z funkce či vzdáním se funkce nekončí pracovní poměr zaměstnance, ale existují právní případy, kdy funkce, do níž byl zaměstnance jmenován, je omezena na dobu určitou.

Jediným způsobem, kterým by bylo podle našeho názoru možné dosáhnout navrácení ředitele do funkce je jeho nové jmenování na základě úspěšného výsledku nového výběrového řízení. To se ještě nestalo. Proto podle nás je tedy Radim Hreha i nadále zvoleným generálním ředitelem ČTK k 1. 10. 2009. Jak známo ze zákona, je Rada ČTK odpovědna Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Jako předseda stálé komise se tedy obracím na předsedkyni Rady ČTK, paní doktorku Valčákovou s dotazem – může členům naší komise vysvětlit, co vedlo Radu ČTK ke konání, které jsem právě popsal ve svém vystoupení, na základě jaké právní analýzy Rada ČTK činila svoje – a já se nerozpakuji říci absurdní – kroky?

Kdo si tuto analýzu objednal? Rada ČTK? Nebo to byl někdo jiný, kdo tento materiál potom dal radě pouze k dispozici?

A uvědomuje si Rada ČTK svoje konání, které nesvědčí o schopnosti koncepční práce a alespoň základním právním povědomí některých členů Rady?

Žádáme předsedkyni Rady ČTK paní doktorku Valčákovou, aby nám na uvedení otázky odpověděla. Po této diskusi na jejím konci navrhnu usnesení. Prosím, paní doktorko, máte slovo.

Valčáková: (nesrozumitelné zvuky)

Jandák: Zapněte si mikrofon, paní doktorko, protože všechno se zaznamenává, ono je to v tomto případě i lepší ...

Valčáková: Já bych chtěla říci, dnes to vlastně mělo všechno pokračování, protože Rada ČTK s ohledem na diskuse o platnosti či neplatnosti právních úkonů, učiněných předchozím generálním ředitelem ČTK a Radou ČTK a souvisejících s ukončením pracovního poměru doktora Milana Stibrala ve funkci generálního ředitele ČTK a s volbou nového generálního ředitele a především v zájmu nastolení právní jistoty o tom, kdo je oprávněn řídit Českou tiskovou kancelář v době od 1. října 2009, přijala Rada ČTK toto rozhodnutí: Rada ČTK, aby nebylo pochybností, odvolává v tajném hlasování inženýra Radima Hrehu z funkce generálního ředitele ČTK a to šesti hlasy, jeden hlas proti, a jmenuje do funkce generálního ředitele ČTK doktora Milana Stibrala .....

(všeobecný hlasitý smích a zmatené zvuky Pavly Valčákové)

Jandák: Promiňte paní doktorko, omlouvám se...

Valčáková: Protože nejsme...

(v pozadí hlas Zdeňka Škromacha: To si děláte srandu nebo co...)

Valčáková (pokračuje) : ...právníci, tak jsme si vzali na poradu advokátní kancelář Kříž a Bělina ...

Jandák: Vy jste si vzali, když dovolíte... to je moc důležité ....

Valčáková: My jsme si vzali...

Jandák: Kdy...? kdy...?

Valčáková: My jsme si ji vzali už ....

Jandák: Datum, prosím .... smlouvy, kterou máte ...

Valčáková: Před sedmnáctým... před tím posledním rozhodnutím, kdy se rozhodl pan generální ředitel, ustoupit... ten krok... tedy zrušit svou rezignaci ...

Jandák: ... zrušit, ano... a tam jste si vzali tu právní kancelář...

Valčáková: Ano, tam jsme si ...

Jandák: Ta smlouva je z toho data ...

Valčáková: Ta smlouva je z toho data ...

Jandák: A kdo bude platit tu expertízu, která...?

Valčáková: Tu smlouvu bude platit Rada ČTK, protože Rada ČTK pracovala delší dobu v neplné sestavě a peníze na účtu Rady ČTK jsou.

Jandák: Děkuji. Takže jaká je situace v tuto hodinu? Ono se to mění často.

Valčáková: V tuto hodinu je situace taková, že to vlastně všechno vzniklo tím, že jsme zjistili, ono to vypadá třeba žertovně, a vy říkáte že, pane poslanče, že vlastně nemohl si doručit pan doktor Stibral sám sobě rezignaci, ale je to tak, že ji mohl doručit svému statutárnímu zástupci a Rada ČTK (smích z publika) není jeho zaměstnavatelem, jeho zaměstnavatelem je ČTK. Rada ČTK ho neplatí, ono je to spíš naopak, že. Takže on vlastně jestli si to měl sám doručit .... a ...

Jandák: On je právník, abych připomněl...

Valčáková: No, on je právník, on je právník, ale zrovna tak jako ....

Jandák: .... nebyl ten den právník... Ano, děkuji...

(všeobecný smích)

Valčáková (obrací se do publika): Já nechápu, čemu se smějete...

Jandák: Já se ptám, protože jak může člověk vést takovou organizaci a neví ani, jak se abdikuje z funkce... to je zvláštní... No prosím, paní...

Valčáková: On tu organizaci vedl doktor Stibral dobře, protože ta organizace je soběstačná finančně a není tedy závislá na penězích daňových poplatníků. Tak si myslím, že to právě proto vede dobře a možná právě proto samozřejmě i právníci se mezi sebou i přou o některé věci, každý není mistrem ve všech oborech.

Jandák: Paní doktorko, dobře, to ... dobře... hlásí se pan poslanec Škromach.

Škromach: No, já bych měl dotaz, protože chápal bych, kdyby byl odvolán, že se bude domáhat práva, že byl odvolán neprávem. Ale dost dobře nechápu, proč se člověk, který se zřejmě, v rámci svého svobodného rozhodnutí rozhodl rezignovat z funkce – je jedno, jestli poslal tu rezignaci na radu nebo podobně, prostě projevil vůli, že chce odstoupit, a myslím si, že celé ty hrátky kolem toho jsou velmi zajímavé, kdo vytvořil jaký tlak a proč. Ale není mi jasné a bylo by docela zajímavé vyjádření pana ředitele-neředitele-ředitele-neředitele o tom, jaksi, co se odehrávalo v jeho mysli a nakonec, když už Rada vypisovala výběrové řízení, protože jste je vypsali...

Valčáková: Ano...

Škromach: .... tak to také vyžadovalo určité náklady a myslím si, že by bylo potřeba potom zvážit, jestli jste si neověřili, jakým způsobem, vlastně, jestli to bylo či nebylo právně v pořádku, to byla asi vaše povinnost, protože jste vlastně obsazovali obsazení místo v zásadě, podle toho výkladu, které jste učinili. Tedy mne by zajímalo vyjádření pana ředitele, jak prošel tím svým názorovým vývojem, že najednou opět prozřel a chce být ředitelem ČTK ve chvíli, kdy se jednou rozhodl, že odstupuje. Nebo na něj byly vytvářeny nějaké tlaky? Někdo na něj tlačil? Nebo ...

Valčáková: Naopak, nebyly na něho vytvářeny žádné tlaky, ale když odcházel do důchodu, zaměstnanci toho velmi litovali, víte sám, byl zvolen už potřetí na stejnou funkci a tu ČTK vedl dobře, opravdu, z organizace, která byla závislá částečně na veřejných financích organizaci samostatnou a dnes v době krize se ti zaměstnanci samozřejmě obávali, co s nimi bude, jak to dopadne, když tam přijde někdo, kdo úplně nový a proto na něj naléhali a on chtěl ... chtěl...

(smích v publiku)

Jandák: ... todle snad ne...

Valčáková:.. on opravdu chtěl ... já nevím, proč by na tom bylo něco legračního...

Jandák: Promiňte, že vám do toho vstupuje, ale já myslím, že jste na půdě Parlamentu České republiky

Valčáková: Ano... ano...

Jandák: Takže prosím. Dávejte pozor co říkáte...

Valčáková: Já na to právě dávám pozor...

Jandák: My tady denně máme lidi, který prostě odešli z práce a byli vyhozeni... A jestli je to někde tak, že odcházím z firmy, a zaměstnanci kleknou a já řeknu, tak dobře, tak já zůstanu ... Nezlobte se, ne .... Takhle ne .... Dobře, je to v pořádku, ale vysvětlení pro mne nedostačující... Je tady pan Stibral?

Šefčík: Pan Stibral nám v jednu hodinu na radě řekl, že nebyl pozván, takže ... to je vaše záležitost.

Jandák: Já jsem ... podle dokumentů které mám ... tady jsou taky diváci, kteří nebyli pozvaní ... Já jsem myslel, že by ho zajímalo, jak se ta situace bude vyvíjet. Samozřejmě, jako neředitel se mohl...

Valčáková: Třeba tady je... asi tady je... (dívá se do míst, kde sedí Radim Hreha) ... Já se na něj dívám...

Jandák: Tak... pan Stibral ať k tomu něco řekne ...

Valčáková: Ježiš pan Stibral, promiňte, já .... jsem teďka... tohle ...

Jandák: No vidíte...

Hlas z publika: Nevidí...

Valčáková: Pan Stibral tady není, no, pan Stibral tady není, protože nebyl pozván, my jsme se ho ptali, jestli chce přijít a on řekl, že nepřijde, protože nebyl pozván, že neví proč ... protože já bych řekla. To vydal...

(Šefčík je mimo mikrofon pobouřen tím, co si to poslanci dovolují)

Škromach: Nezlobte se pane radní, vy jste od toho, abyste ctil zákon a veřejný zájem.

Šefčík: Zájem já ctím, ale nejsem tady od toho, aby poslouchal...

Škromach (zesiluje hlas): Nechte mne domluvit ...

Šefčík: (stále nesrozumitelně hovoří)

Jandák (nekompromisně): Prosím vás, odejděte, jestli tady máte takovej pocit. Buďte tak laskav.

Šefčík: (neodchází, ale už mlčí)

Škromach: Vy jste ve funkci, abyste ctil veřejný zájem. A to, co jste předvedli veřejnosti, moc veřejným zájmem nezavání. Já chápu, jako odborář, a myslím, že zkušenosti z toho mám, že odboráři mají nějaký svůj pohled na zaměstnavatele. Jestli mají rádi svého ředitele, svého vedoucího, to je naprosto v pořádku. To je v pohodě, mají právo se vyjádřit zaměstnanci, ale ta firma nepatří zaměstnancům. To je veřejná záležitost. A vy jste správci této firmy. Řádně ustanovenými, čili máte plnou zodpovědnost za to, jak tato firma funguje, a máte taky plnou zodpovědnost za to, jak to vypadá navenek. A jestliže já si přečtu v novinách celý ten postup, jak probíhalo odstoupení a já jsem říkal, že tady chybí vysvětlení a to jste paní předsedkyně nevysvětlila vlastně na základě čeho se měnil ten názor bývalého pana ředitele a má nějaké zásluhy, budiž, to nikdo nezpochybňuje.

Ale ten postup, který jste zvolili, ten postup, který jste zvolili, prostě, je zvláštní. A nás zajímá, jestli v té věci byly vytvářeny nějaké tlaky. To nás musí jako zástupce občanů zajímat, protože to je základní věc, protože pan ředitel se určitě nerozhodoval podle toho, jestli se dneska vyspal a zítra řekl, že odstupuje z funkce, takto to asi nebývá. Říkáte, že šel do důchodu, nebo... tomu jsem nerozuměl. Čili možná by bylo dobré, kdybyste mohli popsat, celý ten vývoj, nebo jak vlastně k tomu došlo a proč bylo takoví rychlé a zmatečné rozhodování rady. To nám vadilo, protože jsme se různě dozvídali z médií, že vlastně probíhá výběrové řízení, pan ředitel odstoupil, nikdo ho neodvolává z funkce, to zdůrazňuju, to asi snad není nic špatně, ale chtě bych znát informaci o tom, jak celý ten proces vznikl, proč to takto bylo, proč si Rada neověřila, jestli to podání bylo správné, což je otázka taky kompetenční, kdy jste vyhlásili výběrové řízení, prakticky na obsazenou funkci, takže... takže zkuste mi k tomu něco říct...

Valčáková: V té době, kdy jsme vypisovali výběrové řízení, vypisovali jsme ho vlastně hned po tom, co to pan ředitel Stibral oznámil, že by šel rád do důchodu, protože se cítí být unaven, i když mu vlastně zbýval ještě skoro dva roky do konce období, na které byl zvolen. Tak na základě toho, že řekl, že hodlá odejít do důchodu, on už bude rezignovat, jsme věděli a vypsali jsme výběrové řízení. Na základě toho výběrového řizení se přihlásilo šest uchazečů, jeden nesplnil podmínky, tak dalších pět se účastnilo, první bylo otevirání obálek, kde jsme se seznámili, jestli všechny náležitosti, které jsou požadovány jsou splněny, tj. Vysvědčení, výpis z rejstříku trestů a tak dále a při druhém výběru byly potom zvažovány projekty. V tajném hlasování vyšlo najevo, že čtyři členové byli pro pana inženýra Hrehu, pro projekt pana inženýra Hrehy a tři členové byli pro projekt pana doktora Majstra a potom s tím byla seznámena veřejnost. A odbory nereagovaly jenom samy za sebe, odbory reagovaly za zaměstnance, zaměstnanci je žádali a víte sám, že musíme odborům jako zástupcům zaměstnanců naslouchat. Musíme jim naslouchat.

Jandák: No tak to jim poradíme ve Škodovce... Děkuju. Dva tisíce osm set lidí půjde na dlažbu, tak...

Valčáková: Tak... Všechny odbory nejsou stejné, tady jsou dobré odbory...

Jandák: To máte pravdu, některé jsou odborovatější ...

Dámy a pánové, já mám pocit, že tady z této strany tolik kompetentnosti nezní. Spíš tam zní arogance od pana Šefčíka. Já mám pocit, že bych vám přednesl usnesení komise... Stálá komise pro sdělovací

(Tajemnice komise Jandáka zastavuje)

Jandák: Prosím? ... Vy jste se hlásil, prosím... Protože tady jdou kolegové na interpelace, omlouvám se.

Bohdal: Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl přednést své osobní stanovisko, protože jak už pan předseda Jandák v úvodu řekl, tak to rozhodnutí Rady nebylo, samozřejmě, jednomyslné, ale byly tam v několika případech – byl tam v několika případech – i jeden hlas proti. Přiznávám se, byl jsem to já. Nyní mi dovolte, abych přečetl své osobní stanovisko, které se skládá z několika postupných kroků. ... můžu tedy ....

Jandák: Prosím, máte slovo...

Bohdal: Tak nejdřív bych se rád vyjádřil ke zmíněnému usnesení ze 17. 9. letošního roku, které má pořadové číslo 10/2009. Mám ho tady k dispozici, kdyby se do něj poslanci chtěli podívat, tak jim ho můžu poskytnout. Usnesení podle mého názoru nevycházelo ze všech dostupných informací a myslím si, že jeho přijetí bylo nesprávné. Podle mého názoru bylo chybné rozhodnout, že rezignace generálního ředitele Milana Stibrala byla neplatná a tím se automaticky rušila i dvě usnesení o volbě nového generálního ředitele.

Vycházím z toho, že existoval ještě další materiál, předložený a nabídnutý na jednání Rady ČTK, avšak ten byl nepřímo uznán za nerelevantní. Závěry tohoto rozboru byly nepřímo odmítnuty. Přesto jsem přečetl alespoň stěžejní části tohoto rozboru, které ukazovaly, že existuje rozdílné stanovisko, než které nám předložila advokátní kancelář Kříž Bělina. Rád bych zde proto předložil alternativní analýzu situace, kterou pro mne vypracovala advokátní kancelář profesora doktora Aleše Gerlocha kandidáta věd, který je děkanem právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Mám tady pro poslance kopie, které vám mohu poskytnout jestli teda kolegové to mohou... posunout nějakým způsobem dále.

Jeho vyjádření je pochopitelně rozsáhlejší, proto ten dokument teď vám dávám k nějakému načtení, nebo alespoň základnímu seznámení. To je jedna otázka.

Druhá otázka, ke které bych se rád vyjádřil je, proč jsem volil či nevolil za generálního ředitele inženýra Radima Hrehu. To je informace, kterou přinesla média. Kromě novin a televize i rozhlas, tuším, ale nechci nikoho obviňovat, těch zdrojů bylo více a nehodlám nikoho jmenovat, přinesly informace o tom, že jsem volil inženýra Radima Hrehu bez toho, že by si u mne informaci ověřili. Takže jedna paní povídala... Já se k tomu rovněž přiznávám, že tomu skutečně tak bylo, a je nutné ještě jednou připomenout, že ta informace, která vyšla v médiích byla neověřená. Neberte to, prosím, jako stížnost, ale jako informaci.

O tom, proč jsem se rozhodl volit za generálního ředitele inženýra Hrehu, jsem se rozhodl na základě aktuálních informací, tyto informace jsem si sám opatřil a měl jsem jich dostatek. Odmítám tedy vyjádření o tom, že Rada ČTK měla nedostatek informací. Nevztahuje se to na mne, já jsem ty informace k dispozici měl. Inženýra Hrehu jsem volil proto, že představil projekt, který oživí četku a přinese svěží vítr manažera zvenčí. Radima Hrehu znám jako schopného manažera, který umí vyvinout dostatečný tlak a myslím, že mí vizi inovací, které by pro četku mohly znamenat posun dopředu. Stávající management i hlavní protikandidát Radima Hrehy, pan doktor Majstr, stavěl na tradičním přístupu a na tradičně rozdělené práci, ve které pokračuje a já jeho práci ctím v pozici náměstka pro zpravodajství České tiskové kanceláře. Ptám se, proč ji tedy nedokončit ze stávající pozice a odcházet od rozdělané práce do vyšší funkce? Vždyť například tandem Hreha – Majstr – a teď to říkám s lehkým úsměvem, by mohl být pro četku přínosem.

Místo pana doktora Majstra vidím v profesionálním vedení zpravodajství ČTK. Vážím si ho jako profesionála, bez něhož by četka pravděpodobně nemohla fungovat. Bohužel projekt inženýra Hrehy nemám k dispozici, takže s něj nemohu citovat, protože jsem ho viděl jen v den volby a jeho kopie nebyly dále členům ponechány.

Dále bych se ještě vyjádřil k části, kterou jsem si pracovně nazval – jaká jsou podle mne úskalí v Radě ČTK.

Rada ČTK na posledním jednání obdržela dokument, stanovisko advokátní kanceláře Kříž Bělina, který si radní přečetli a v ten samý den rozhodli. Přitom se ukázalo, že – v uvozovkách – kompromisní usnesení vyžaduje nové vyjádření advokátní kanceláře. Ta nakonec po telefonu doformulovala znění usnesení, které potom bylo přijato v poměru šest ku jedné. Já si myslím, že si radní měli ještě nechat čas na rozmyšlenou. Že přijetí tohoto usnesení bylo ukvapené, zbrklé a rychlé, bez toho, že by se Rada dostatečně seznámila s jednotlivými možnými variantami, respektive právními názory. S tímto usnesením, jak už jsem řekl, jsem nemohl souhlasit a vyjádřil jsem se proti.

Obecně musím konstatovat, že materiály pro přípravu práce členů Rady ČTK jsou často dostupné na poslední chvíli a což mi připadne prapodivné a pokládám to za důležité, aby člen Rady ČTK měl všechny potřebné materiály k tomu, aby vykonával dobře svoji funkci. Pokud se k těm materiálům dostane až v den důležitého rozhodnutí, tak samozřejmě nemůže rozhodnout tak, jako by rozhodl po dobrém zvážení. Kdyby na to prostě měl víc času.

Tady bych rád upřesnil ještě jednu věc, protože dneska jsme přijali na jednání dopoledním některá usnesení, například že jsem si po posledním rozhodnutí Rady ČTK písemně mailem vyžádal elektronickou kopii advokátní kanceláře Kříž Bělina, ta mi ovšem byla písemně i telefonicky odmítnuta, nicméně musím dodat, že dnes bylo rozhodnuto, že pokud vedení ČTK, které si nechalo analýzu zpracovat, bude souhlasit s předáním k pracovním účelům, mé osobě, kopie mi bude předána. Majitelem dokumentu je totiž ČTK a nikoliv Rada ČTK. Poznamenal jsem si v uvozovkách, ale jak paní předsedkyně mne teď asi vyvede z omylu, tak majitelem je teda Rada ČTK...

Jandák: No když to platí paní předsedkyně a Rada, tak je to vaše přece, ne...?

Bohdal: Teď jsem ...

Valčáková: Dneska jsem podepisovala fakturu, dneska to bylo zaplacené... jsme kanceláři Kříž a Bělina (nesrozumitelné) ... že jsme postupovali...

Jandák: Paní předsedkyně, začíná to být veselohra... pardon, pan kolega ... nevím jméno, jak se jmenuje... pokračujte ...

Bohdal: Jan Bohdal se jmenuji, pardon, že jsem se nepředstavil na začátku...

Takže bychom se třeba mohli domluvit na tom, že bych tu právní analýzu mohl dostat obratem. Ale nechme to na příští jednání, jak už bude v zápisu uvedeno. Já osobně předesílám, že budu nadále iniciovat změny současného jednacího řádu, který vykazuje řadu nejasností a má možnost několikerého výkladu. Řada postupů také není řádně ošetřena. Nutno také zmínit nedokonalost a zastaralost Zákona o ČTK. Pro informaci uvádím, že stávající jednací řád funguje od roku 2003 bez toho, že by došlo k jeho novelizaci a Zákon o ČTK funguje v platném znění od roku 1992. Vzhledem k aktuálním skutečnostem si myslím, že by Rada ČTK měla být podrobena větší veřejné kontrole. Nástrojem proti může být například...

Ano?

Jandák: Já bych chtěl přítomným říci jednu zajímavou věc, která mne taky udivila, že vaše zasedání Rady jsou neveřejná, že ... Ne?

Valčáková: Jsou neveřejná...

Jandák: Jsou neveřejná... A to jste jediná taková instituce... Televizní jsou veřejný, tohle je stálá komise, je veřejná, tak proč vy jste neveřejní?

Valčáková: Tam se projednávají třeba ekonomické záležitosti a četka je vlastně samostatná organizace. Není placená státem, vydělává si na sebe sama.

Jandák: Ano, to jsem slyšel...

Valčáková: ... proto... vlastně ta strategie ČTK ...

Jandák: Ta poslední čísla už nejsou tak růžová, že? Zvlášť vy jako předsedkyně to víte, protože sledujete, jak firma funguje. Ale jak to, že Rada Českého rozhlasu má veřejná zasedání, jak to, že Rada České televize má veřejné ... já nevím, já se jenom ptám, proč vy máte takovou výjimku. Prosím, pane...

Valčáková: ... protože ... já bych chtěla vysvětlit, protože za prvně má jiné zákony a za druhé ...není

Jandák: Zákony jsou jedny ...

Valčáková: ... a za druhé ... ne, nejsou, nejsou jednotné, my máme zákony z roku dvaadevadesát nezměněné, to za prvé a za druhé, ČTK, jak jsem říkala, si sama na sebe vydělává.

Jandák: No, já to vím, je to záslužné... ano... Děkuju mockrát.. Prosím, pane ...

Kučera: Já jsem host, tak asi...

Jandák: Můžeme dát slovo hostovi? (Nikdo neprotestuje) Prosím...

Bohdal: Mohu ještě dokončit svoje slovo?

Jandák: Ano, ale prosím stručně.

Bohdal: Určitě, je to jedna věta, vy jste navázal na mne ... já jsem zrovna tuto větu... mohl byste si, prosím, vypnout mikrofon... měl na jazyku, protože já jsem inicioval dnes, aby jednání Rady ČTK byla veřejná, to znamená, aby se jednací řád v tomto otočil, aby jednání byla veřejná. V případě, že ten bod bude tak citlivý, že by veřejnost k němu neměla mít přístup, tak by se prohlásil za neveřejný, takhle to probíhá v obou dalších radách, takže v radách České televize a Českého rozhlasu. A naproti tomu, já samozřejmě chápu vyjádření paní předsedkyně, že samozřejmě se projednávají na jednáních Rady ČTK více obchodní záležitosti, než v radách České televize a Českého rozhlasu. Nicméně já stále stavím na první místo veřejný zájem. Děkuji vám za pozornost.

Jandák: Děkuji Slovo mám pan... no...

Kučera: Děkuji, já se představím pro ty, kdo mne možná neznají. Já jsem Miloslav Kučera, byl jsem šest let poslancem, členem mediální komise a nyní pracuji ve funkci mediálního poradce a není žádné tajemství, že pracuji jako poradce pro poslanecký klub ČSSD. To, aby bylo jasno. Aby všichni věděli, proč se o slovo hlásím. Vytknu před závorku – musím vzít v ochranu paní předsedkyni Valčákovou, skutečně Rada ČTK nemá ve svém zákonu povinnost veřejného zasedání rady, protože v době, kdy se do zákonu ta povinnost pro Českou televizi a Český rozhlas...

Dolejš: (mimo mikrofon) Tak snad se tady nebudeme poučovat o zákonech...

Kučera: Já jsem chtěl jen říci, že to tak skutečně je...

(Dolejš rozhazuje rukama a kroutí hlavou)

Kučera: ... a nechci, aby se ne to zapomnělo, protože myslím si, že to by byla chyba. Jinak pane předsedo, já jsem opravdu nevěřil, coby divadelní režisér, že se někdy dostaneme do situace, že to bude jako pohádka „odvolávám co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil“. Prostě podle mého názoru tady došlo k několika mnoha zásadním pochybením, samozřejmě právníci to jistě vyvrátí, ale, paní předsedkyně, myslím si, že by bylo dobré, abyste si uvědomili, že Rada ČTK je ze zákona zodpovědná poslanecké sněmovně, tudíž mediální komisi. A měli byste ji informovat o všech těchto zásadních krocích. A chci říci, že z právního hlediska fakt rezignace, která byla podána, myslím si, byl velmi přesně popsán u pana poslance Jandáka a to co tady vykládáte, nezlobte se, to opravdu vyvolalo, nezlobte se, já se omlouvám, já jsem byl jeden z těch, který se smál, ale to se nedalo vydržet.

Jandák: Dobře, děkuji vám. Dámy a pánové, já se omlouvám, máme tady ještě jednu věc, jestli tady chtěla paní kolegyně Levá... prosím... poslední vystoupení.

Levá: Já si dovedu představit, že jsou do Rady zvoleni lidé, kteří nejsou právníci, to je normální, to se prostě stane (úsměv). Ale kdybych dostala takovou rezignaci a měla bych přistoupit k dalším krokům, tak bych si nejdříve stokrát ověřila, jestli k těm krokům můžu přistoupit vůbec, jestli mohu zahájit výběrové řízení. To je můj první postřeh. Já bych se prostě informovala, abych měla jistotu. Stačí zákoník práce se podívat, myslím... no, nic.

Ale teď bych se ráda vžila do vašich pocitů. Jak se cítíte vůči panu Hrehovi, se kterým jste zahráli takovéhle hrátky a teď najednou on tady stojí a ... nevím, jak on se cítí, ale já se neumím vžit do situace, jak bych se cítila já na vašem místě.

Valčáková: Já bych chtěla... já bych chtěla jenom říct, že k tomu ověřování si právnímu, že opravdu by třeba – a vy se tomu smějete – že ta písemná rezignace nemůže byt dodána jenom Radě ČTK, ale tady to mám výpisky se zákoníku práce paragraf 73 odstavec 5 zákoníku práce, podle kterého vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být písemné a musí být doručeno druhému účastníku. Druhý účastník je zaměstnavatel. My nejsme zaměstnavatel, opravdu nejsme zaměstnavatel... jaksi, takže ....

Jandák: Děkuju, paní předsedkyně. Já bych přistoupil kolegové... prosím, ještě ... technicky a pak usnesení...

Škromach: Paní předsedkyně, váš kolega se tady stále usmívá, jako byste udělali geniální dílo. Pane kolego, já mám pocit, že jste žádné geniální dílo neudělali a že jste udělali velký zmatek a očekával bych alespoň, že se Rada za to omluví, přinejmenším, za ten postup a tak, jak jste postupovali. A druhá věc, je tady potřeba říct, že tady byla vůle, projevená vůle pana ředitele, že končí.

Jandák: .... samozřejmě ...

Škromach: ... rozumíte mi ... vy jste to uvedli celé do takové situace, že to vyvolává skutečně ty pochybnosti kolem dokola. Po právní stránce k tomu jsou, samozřejmě, ty rozbory. Ale druhá věc, mi chybí vyjádření pana ředitele v tom, on projevil vůli, že končí ve funkci ředitele. To je obecné prohlášení a můžou být možná kvůli tomu i soudní spory nakonec, jestli ty postupy, které rozhodly nakonec, vůbec platí. Mně chybí ten základní výstup, kde se změnilo to jeho rozhodnutí, kde už teda nechce odejít, ale chce pokračovat. To, ve chvíli, kdy vlastně vyvolal proces, který vedl k výběrovému řízení, ukončenému výběrovému řízení, protože ... rozumíte, čili on sám taky by měl asi zřejmě se vyjádřit v tom smyslu, že on projevil veřejně a to nebylo řádně tajně, že by někde posílal dopis, tak jako to pošle zaměstnanec a ono to někam dojde nebo nedojde, ale tohle bylo veřejně projeveno. A i zaměstnavatel musel zaregistrovat, že pan ředitel se vzdal funkce ze svého rozhodnutí. A mně chybí... právě proto jsem se ptal na to, zda na něj nebyly vytvářeny nějaké tlaky a podobně, protože odstupoval zřejmě dobrovolně v té době, a po vážném rozhodnutí, to není sranda. Pak následovaly některé kroky, a nevybírali... neproběhlo by výběrové řízení, rozumíte mi. Mně jde spíš o to, dojít k nějakému rozumnému řešení. To není jaksi... emoce bokem, ale je potřeba najít nějaké rozumné řešení.

Šefčík: To máte, v tomhletom, samozřejmě, pravdu, ale my těžko můžeme říct, jakou motivaci měl pan ředitel Stibral, my můžeme pracovat s tím, co bylo, prostě, učiněno. My jsme stále postupovali v dobré víře, to můžu říci. A ten rozbor té právní kanceláře, který jsme si objednali a zaplatili, nikoliv tedy ten, který jaksi si zaplatil ze svého kolega Bohdal, to znamená ten, kterým jsme se museli řídit, ten hovoří jednoznačně, my jsme neměli jinou možnost.

Škromach: Já vám vysvětlím o co mi jde. Já rozumím, když podám výpověď a chci ji stáhnout, například, podle zákoníku práce, tak ten projev učiním. Já ... jako Zdeněk Škromach nebo vy nebo ten člověk, který to udělal. A mě zajímá, v kterém okamžiku pan ředitel projevil tu vůli. Kdy řekl, že ten jeho úkon – on – že je neplatný a že vlastně na tom ukončení té funkce netrvá. Rozumíte mi? Tady to řízení neprobíhalo dva dny, tři dny, to mělo nějaký průběh. Jestli během toho on projevil nějakou vůli, nebo jestli to bylo na základě iniciativy zvenku, která jakoby zpochybnila, že tak to nemohl ukončit ten svůj poměr, pak stačilo technicky pouze aby tedy učinil ten úkon vůči organizaci a bylo to vyřešeno. A mně právě zajímá ten časový prostor, tedy kdy vlastně pan bývalý ředitel projevil opak té vůle na základě které vy jste konali, že vlastně je to jinak, protože mně to připadá, že tam přišel, řekl bych, impuls zvenku, proto se ptám, jestli tam nebyly nějaké jiné tlaky.

Jandák: Já si myslím, pane kolego, že to se nikdo nedoví. Prosím, chtěl se hlásit pan kolega Bratský.

Bratský: Já bych chtěl všechny přítomné jenom upozornit, že nejsme soud, jsme komise, poslanecká. Proto je tady navržené nějaké usnesení, které tady uslyšíme a my o něm budeme poslanci a poslankyně hlasovat.

Nicméně mi to nedá, abych se nezeptal, co se stane, když jeden ze zúčastněných, ať pan Stibral nebo pan Hreha, dají žalobu na soud, protože se budou cítit svým způsobem poškozeni na svých právech. A z toho, co nám říkají členové Rady, vyplývá, že to opravdu může rozhodnout jenom soud.

Některé ty argumenty, které jsou správné, jestli zpětvzetí, vzdání se nějakého mandátu, který mi byl udělen radou lze vzít vůbec zpátky nebo ne, jestli ten, kdo prošel už konkursem na základě toho byl jmenován nebyl poškozen na svých právech, takže to budou v nejbližší době rozhodovat nejspíš nějací právníci na soudu. Jak se pak zachová Rada, protože jestliže někdo tady udělal nějaká pochybení, tak jsou to možná jak účastníci toho řízení, tak, bohužel, i ta Rada a to pro nás bude zase oříšek na někdy na pozdější sezení a to upozorňuju na to, že my nejsme soud, ale že k tomu soudu nepochybně dojde.

Jandák: Já bych tedy, jestli dovolíte... ještě se tam hlásil pan kolega... jste pro...? Nebude to dlouhé? Prosím, protože my máme interpelace, já se omlouvám, ale sněmovna běží..

Kotrba: Jenom krátká poznámka k přítomným. Domnívám se, rezignační dopis pana ředitele Stibrala není výpověď z hlediska zákoníku práce, ale akt, činěný na základě lex specialis, to znamená na základě zákona o České tiskové kanceláři. Tudíž Rada jmenuje a odvolává generálního ředitele a Rada je ten orgán, který je kompetentní k tomu přijmout rezignační dopis generálního ředitele. A ne, že ne. Pan generální ředitel Stibral nemusel být... nemusel podat rezignaci a současně s tím ztratit místo zaměstnance ČTK. On jenom rezignoval na funkci. Tudíž Rada je a byla vždy k tomuto kroku kompetentní. Veškeré ostatní kroky, které Rada dělala, jsou už jenom důsledkem diletantismu tohoto prvního kroku.

Jandák: Děkuju vám. Já to nebudu komentovat, já bych přečetl, dámy a pánové, návrh usnesení.

Stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu žádá Radu České tiskové kanceláře, aby neprodleně, nejpozději však do 15. října 2009, uvedla svoje usnesení ve věci rezignace generálního ředitele ČTK pana Milana Stibrala a následného výběrového řízení na funkci generálního ředitele včetně výsledku do souladu s právními předpisy České republiky a o patřičných závěrech informovala Stálou komisi pro sdělovací prostředky písemně s řádným zdůvodněním svých kroků.

Děkuju vám, tady je usnesení... Jo, to samozřejmě nechám, já jsem jenom viděl hlasy, že chce někdo do diskuse. Takže kolegové, prosím. Jestli souhlasíte s tím návrhem usnesení ...

Všichni napříč spektrem.

Vytisknout