Stavěl jsem se zásadně proti "dostavbě". Naproti tomu moje náměstkyně odjela na jednání do Liberce a po návratu mi sdělila, že: "Kunratická nemocnice se dostaví!". Nebyla to jediná zásadní neshoda, a tak jsem náměstkyni odvolal. Před tím onemocněla a nepodávala o sobě žádné zprávy 11 měsíců, takže ji nebylo možno propustit. V den mojí rezignace na funkci ministra se zázračně uzdravila, aby již odpoledne mohla být na jednání s PhDr. Špidlou, který pak byl nazítří jmenován ministrem.

Náměstkyní se ovšem již nestala. Za několik týdnů však byla jmenována do čela "ústřední znalecké komise", která měla posoudit souvislost mezi zjištěnou zdravotní újmou žen po gynekologických operacích v Lužické nemocnici v Rumburku a možnou nedbalostí při operacích. Komise neshledala závadnými ani postup při operaci, ani použitý přístroj. Zdravotní újmu přisoudila "pooperačnímu stresu". Myslím, že na úmyslně chybný znalecký posudek pamatuje přiměřenou sazbou trestní zákon. Je možná sporné, jestli to lze vztahovat i na "ústřední znaleckou komisi". Jako ministr bych takový posudek odmítl akceptovat.

Včera se ukázalo, že Okresní soud v Děčíně , který se opíral o znalecké posudky jiných znalců, pohádku o "pooperačním stresu" neakceptoval. Při hlavním líčení zaznělo, že přístroj Chiratom 400 koupila soukromá Lužická nemocnice v Rumburku ze státních hmotných rezerv za 18 000, ačkoliv cena nového v záruce jsoucího byla 73 000. V roce 1999 bylo takto prodáno osm přístrojů, sedm si koupili veterináři a jeden nemocnice. Veterináři si prý nechali před jeho použitím udělat revizi přístrojů, nemocnice nikoli. "Přitom jsme všem kupcům říkali, že přístroje jsou dlouhodobě skladované zboží, které nelze reklamovat," jak pravil před soudem jeden ze svědků.

Znalost personálních vazeb a majetkových vztahů mě vede k přesvědčení, že mezi posouzením kunratické jámy a případu rumburských žen existuje i jiná než pouze nahodilá souvislost libereckého genius loci. Jak pravil klasik, peníze jsou až na prvním místě. Aspoň soukromé, nebo ty, které si lze přivlastnit. Znovu se lze přesvědčit, že soukromá nemocnice provozovaná obchodní společností za účelem zisku nešetří jen na počtech a platech personálu, ale například i na přístrojovém parku.