13. 1. 2005
Cesta do minulosti s GooglemGoogle zpřístupnil archivy Usenetu od jeho počátků v roce 1981 až po rok 2001. Jsou tam opravdové klenoty - třeba skromná zpráva Linuse Tovardse, že kdyby to někoho zajímalo, tak vymyslel operační systém, který si každý může upravovat podle sebe :-). |
Víte, kdo to je Scott Fahlman? Pravděpodobně jste o něm nikdy neslyšeli, a přitom jeho vynález používá kdekdo. Dnes šestapadesátiletý Fahlman začátkem září roku 1982 přinesl do světa elektronické komunikace první dva smajlíky. Geniální způsob, jak vyjádřit emoce v textu, poprvé publikoval na BBS mateřské Carnegie Mellon University v Pittsburghu. Pro méně dřevní uživatele internetu ještě dodávám, že BBS je - velmi volně řečeno - elektronická textová nástěnka, jakýsi "teletextový" předchůdce webu a také zdroj souborů v dobách, kdy ještě Microsoft nepovažoval prohlížení webu za dost perspektivní věc. Sám Fahlman na dobu, kdy dal světu obličej složený z dvojtečky, pomlčky a závorky, vzpomíná takto: "Na počátku osmdesátých let komunita počítačových věd na Carnegie Mellonu zhusta používala elektronické vývěsky. To byly předchůdkyně dnešních newsgroups (diskusních skupin) a na oddělení tvořily důležitý sociální prvek - místo, kde fakulta, zaměstnanci a studenti mohli v odpovídajícím zázemí debatovat o důležitých věcech dne. Většina příspěvků byla seriózní povahy: termíny přednášek, požadavky na informace a věci jako 'Právě jsem na pánských záchodcích v pátém patře našel prstýnek. Komu patří?’ V ostatních zprávách se probíraly obecné věci, sahající od politiky, přes potraty a parkování v areálu až po rozložení kláves (ve vzestupném pořadí podle zapálení diskutujících). Zvlášť v takových dnech nebyly neobvyklé rozsáhlé 'flame wars’. Komunita ze své podstaty byla taková, že mnohé zprávy byly vtipné, anebo se o humor aspoň pokoušely. Problém nastal, když někdo udělal sarkastickou narážku, pár čtenářů vtip nepochopilo a každý z nich poslal jako odpověď sáhodlouhý výpad. To podnítilo další lidi k dalším reakcím a brzo bylo po původním tématu diskuse. Nejméně v jednom případě někdo pochopil vtípek jako opravdový bezpečnostní pokyn."A tak Fahlman ještě s několika lidmi přemýšlel, jakým symbolem v textu označovat vtip. Obličej ze tří ASCII znaků se ukázal být nejschůdnějším návrhem. Vůbec první smajlík se usmíval :-), Fahlman pak navrhl ještě smajlík :-( pro zprávy míněné smrtelně vážně nebo naštvaně. Během pár měsíců přišly smajlíky překvapené, smajlíky pro lidi nosící brýle a smajlíky v podobě Abrahama Lincolna, Santa Clause nebo papeže. Letos 19. září tomu bude už třiadvacet let. Od té doby vznikly samozřejmě mraky dalších emotikonů. Celou tuhle historii bych možná vůbec nevěděl, kdyby vyhledávač Google nebyl býval spustil vynikající službu. V rámci Google Groups zpřístupnil archiv osmi set milionů zpráv z Usenetu, pokrývajících dvacet let mezi roky 1981 a 2001. Vůbec nejstarší zpráva je z 11. května 1981. Google sám vypíchnul některé zajímavé momenty z počítačové historie, které v Usenetu zůstaly zachovány. Třeba "v časopise BYTE psali o Xenixu od nějakého Microsoftu, umí to taky Fortran" (28. 5. 1981), "slíbil jsem napsat něco o tom projektu World Wide Web, tak tady to je" (Tim Berners-Lee, 6. 8. 1991) nebo "jestli hledáte operační systém, který byste si mohli předělávat podle sebe, tak by vás tohle mohlo zajímat" (Linus Torvalds, 5. 10. 1991). Samozřejmě, zpráva o prvním emotikonu je tam také, ale to úplně první oznámení přímo od Fahlmana má ve svých sbírkách někdo jiný. Microsoft, jak jinak. Převzato s laskavým svolením autora z jeho blogu ZDE |