Je těžké odhadovat, co jej k tomu vedlo, nakonec je to jeho věc jako šéfredaktora, ale nechce se mi pořád uvěřit, že by se rozumný člověk jeho formátu vůbec mohl pozastavit nad Marčákovým textem a obrázkem, i kdyby byl vystaven jakkoliv zuřivým útokům modrých ptáků, či jiných potrefených hus jakékoliv, tedy i "autentické pravice".

U těchto typů by se dalo celkem dobře pochopit jisté emocionální vzrušení, když jim Marčák svou hořkou satirou připomíná hospodářskou katastrofu devadesátých let a potažmo jejich podíl na ní. Je taky samozřejmé, že při útoku na Marčáka budou troubit o něčem jiném a jak je jejich tradicí, zapojí osvědčené morální pobouření, v jakési vyšší dimenzi, s použitím bubnové palby politické korektnosti -- tentokrát nad něčím, co v Marčákově práci vůbec není.

Především se nejedná o zlehčování katastrofy, jak ve svém sloupku ex officio konstatuje Jan Čulík, nýbrž o připomenutí "privatizačních vln", jejichž působení a následky lze -- s uměleckou nadsázkou odpovídající satiře - srovnávat s vlnami tsunami. Chvílemi mi připadá, že Čulík ve svém náhle propuklém záchvatu ultrapolitické korektnosti půjde ještě dále a vyloučí z BL třeba slovní spojení "velká voda".

Jan Čulík nemá zapotřebí odvolávat se na pseudointelektuální blábol svého oblíbeného autora, který povyšuje dokonce na "argumenty". Schopnost číst kreslené obrázky s textem je právě schopnost v pravém slova smyslu -- kdo ji nemá, ten se jí nenaučí. Pan Kartouz by udělal opravdu lépe, kdyby nesledoval tolik "odkud vítr vane", a poněkud filtroval své službičkářské nadšení a tu a tam si odepřel podrbání za ouškem.

Dlouholetí čtenáři BL si snad připomenuli v souvislosti s umělou aférou kolem Marčákovy kresby paralelní případy a s povzdechem si asi taky všimli, že to v BL zase není až tak řídký jev. Šéfredaktor totiž tu a tam nastoluje svými přímými či nepřímými zásahy a svým vlivem krizové situace -- aspoň jak se mi to jeví z pohledu z vnějšku.

Zdá se, že si Jan Čulík neuvědomuje, jak ubližuje reputaci svého životního díla. Utěšuji se myšlenkou, že je snad veden snahou rozšířit čtenost BL i v kruzích, které BL z principu odmítají jako levicový kacířský plátek, ale obávám se, že je-li tomu tak, je to marná snaha, podobná marné snaze sociální demokracie vlísat se svými "reformami" (čti zradou principů) do přízně velkého kapitálu. Jediným výsledkem je zoufalství věrných sympatizantů a obavy, vyjádřené výkřikem Jiřího Kratochvíla "Nedopusťme, abychom měli českého Larryho Flynta..."

Tak daleko již to došlo.