10. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 8. 2004

Radiace je zdravá

Mělo by se stavět více jaderných elektráren, aby se vyřešily problémy s nedostatkem energie a se skleníkovým efektem. Přitom určitá míra radiace je zdravá - v jejím důsledku klesá u lidí výskyt rakoviny, argumentoval netypicky v britském deníku Daily Telegraph Dick Taverne.

Současná politika bezpečnosti radiace je založena na předpokladu, že i minimální množství radiace škodí a může způsobovat rakovinu a genetické nemoci a že zdravotní riziko stoupá proporčně se zvyšováním množství radiace. Tento názor podporuje Mezinárodní komise pro radiologickou ochranu.

Ve dvacátých letech dvacátého století bylo maximální množství radiace, považované za bezpečné 700 miliSievertů (mSv) ročně. Do roku 1941 byla ta hranice snížena na 70 mSv. V devadesátých letech byla snížena na 20 mSv pro lidi, kteří jsou radiaci vystavováni při své práci, a na 1 mSv pro ostatní obyvatelstvo.

Snižování limitů radiace však zcela jistě zvýší výskyt rakoviny, argumentuje autor. Z důkazů totiž vyplývá, že vliv radiace na lidské zdraví není lineární, ale je to křivka podobná písmenu J. Při nízkých dávkách je radiace lidskému zdraví prospěšná, začne být škodlivá při vyšších dávkách. Tento efekt se nazývá hormeze.

Známé jsou i četné další příklady hormeze. Trochu slunce je pro člověkovo zdraví prospěšné - příliš mnoho slunce může způsobovat rakovinu kůže. Malé dávky aspirinu prospívají zdraví, příliš mnoho aspirinu vás usmrtí. Totéž platí o arzénu, o kadmiu, o dioxinech a o residuu syntetických pesticidů.

Epidemilogické důkazy potvrzují hormetický efekt radiace. Předpovědi, že po svržení atomových bomb na Hirošimu a na Nagasaki, vzniknou u lidí, kteří přežili, a u jejich dětí, strašlivé nemoci, se nepotvrdily. Z japonských studií o délce života osob, které byly vystaveny relativně nízkému množství radiace, vyplývá, že žily déle než osoby z kontrolní skupiny nevystavené radiaci a u jejich dětí nebyly zjištěny žádné nezvyklé genetické defekty.

I japonská studie rybářů, kontaminovaných plutoniem po jaderných zkouškách u ostrova Bikini, zjistila o pětadvacet let později, že žádný z nich nezemřel na rakovinu.

Černobyl vedl k 31 úmrtím, zejména to byli záchranáři, kteří byli vystaveni velmi vysoké míře radiace. Avšak v oblastech kolem Černobylu byla míra dodatečné radiace, jíž byli lidé v následujících letech vystaveni, byla nízká - došlo tam ke zvýšení radiace o asi 0,8 - 1,4 mSv.

V květnu 2001 bylo zjištěno, že v ukrajinském městě Pripjat, které je nyní neobydlené, protože bylo zcela evakuováno, je trvalá radiace 0,9 mSv ročně, pětkrát nižší než na hlavním železničním nádraží Grand Central Station v New Yorku. V některých částech jihozápadní Francie dosahuje přirozenáí radiace až 870 mSv ročně.

Existují jasné důkazy, že lidé, vystaveni nízké míře radiace - až stokrát vyšší, než je doporučovaný limit - z toho mají zdravotní prospěch. Výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí mladších patnácti let, vystavených jadernému spadu z Černobylu, byl daleko nižší než normální výskyt této rakoviny u finských dětí.

Úmrtnost na leukémii u zaměstnanců kanadského jaderného průmyslu je o 68 procent nižší než je průměr. Pracovníci v jaderných docích a v jiných jaderných objektech ve Spojených státech mají podstatně nižší úmrtnost na všechny druhy rakoviny.

To je ovšem možné vysvětlit tím, že jejich zdraví se pravidelně kontroluje a že tyto instituce zaměstnávají jen zdravé lidi. Avšak existuje množství dalších důkazů, že lidé, kteří žijí v oblastech s vysokou přirozenou radiací, v Japonsku, v Číně, v Indii a v USA, méně častěji umírají na rakovinu než normální lidé.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       10. 8. 2004
10. 8. 2004 Spravedlnost na prodej? Jan  Sýkora
10. 8. 2004 Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda tvoje Dagmar  Seibertová
10. 8. 2004 Británie: Imigrační úředníci kontrolují "cize znějící" cestující v londýnském metru
10. 8. 2004 Zákaz televize al Džazíra je "ranou svobodě tisku"
10. 8. 2004 Outfoxed: Nový americký film, který kritizuje propagandistickou televizi Fox News
10. 8. 2004 Radiace je zdravá
10. 8. 2004 "Je Czechtek opravdu to nejdůležitější?" Jan  Čulík
10. 8. 2004 O svobodě jednotlivce
10. 8. 2004 CzechTek 2004: Majitel pozemků nebude nikoho žalovat Jakub  Straka
10. 8. 2004 Armáda - relikt dávné minulosti Bohumil  Kartous
10. 8. 2004 Svatý Grál, aneb "Ano pane premiére" Jaroslav  Pour
10. 8. 2004 Bezprizorní Miloš  Kaláb
10. 8. 2004 Roskilde 2004 Juraj  Uvíra, Marián  Repa
10. 8. 2004 John Kerry sa začína vyfarbovať Adrian Peter Pressburg
9. 8. 2004 Karel Hoffmann: "Žádám spravedlnost!"
10. 8. 2004 Lesy -- nová korisť pre hladných privatizérov Oskar  Malágy
9. 8. 2004 Malé české mediální hříchy Fabiano  Golgo
9. 8. 2004 Vypínejte elektrické spotřebiče
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Matematika nejsou počty Vítězslav  Novák
9. 8. 2004 Růžové angažmá pro zelenou stranu Martin  Mach
10. 8. 2004 O naší kletbě Sergej  Chelemendik
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Irena Zítková: La grande dame české literatury Jan  Čulík, Štefan  Švec
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů